Nejnovější

Umělá inteligence už vylepšuje i chuť piva nebo čokolády

Výchova je složitý proces, při němž dítě přebírá určité myšlenkové, mravní, postojové, pracovní i jiné přístupy rodičů, prarodičů a vychovatelů. Tyto vlivy se mísí s názory vrstevníků a dalších lidí ve společnosti. Výsledkem je pak mladý dospělý člověk se svými přístupy k životu, k práci a k druhým lidem.

Rodiče jistě stojí o co nejlepší vývoj svého potomka, ale ne vždy se to daří realizovat. Někdy naopak jsou spíš smutní, že se jim výchova nedaří. Několik následujících doporučení pomůže nastavit správný přístup k dítěti a zajistit jeho rozvoj.

Respektujte odlišnost

Každé dítě je jiné. Každý je individuum se svými vlastními potřebami, prioritami a zájmy. Nelze proto aplikovat na všechny děti stejný metr v tom smyslu, že budete mít stejné nároky a dostanete stejný výsledek. Rodiče by měli zachovávat spravedlnost, neměli by jednomu ze sourozenců nadržovat, ale měli by být schopni srozumitelně říct, proč jim dvojka z matematiky u jednoho dítěte stačí, kdežto u druhého je přijatelná dvojka z tělocviku.

Podpořte dítě v tom, co ho baví

Největší chybou je, když rodiče udělají ze svých dětí způsob realizace cílů, které si sami nesplnili. Nemá žádný význam, když tatínek s nadšením věnuje synovi k Vánocům hvězdářský dalekohled, po kterém celé dětství a mládí toužil, pokud jeho dítě astronomie vůbec nezajímá. Velmi pravděpodobně v něm dárek zájem neprobudí. Nemá velký význam přihlašovat dítě do hudební školy, pokud nemá na hudbu talent a nemá ani zájem se něčemu přiučit. Pokud se příliš často ve svých doporučeních a nárocích vůči dítěti mýlíme, pak si vytvoří jasný postoj, že cokoliv přichází v této věci od rodičů, je už dopředu nesmyslné, zbytečné a marné.

Je proto třeba od nejnižšího věku vždy podporovat to, co dítě přirozeně baví. Některé rádo maluje, jiné je spíš sportovně založené, jiné bude čtenář, další bude stále něco montovat. Je třeba nenápadně nabízet větší a větší možnosti v dané oblasti. Opatrně zkoušet i oblasti jiné, ale v případě nechuti „netlačit na pilu“ a od aktivity odstoupit.

Někdy se namítá, že dítě přece potřebuje určitý tlak, aby něco dělalo, protože samo od sebe by se rozvíjet nechtělo. Nemusí to být vždycky tak, ale je pravda, že rozpoznají-li druzí u dítěte jasné vlohy, pak je vhodné, aby rodič přiměřeně pomohl. Stojí pak za to podpořit trenéra a dítě budit na ranní tréninky a vozit ho, aby si zvyklo na vstávání. Na druhou stranu - mladý člověk, který opravdu něco chce, je schopný vstát i sám, ačkoliv si jiný den rád přispí. Je ale pravda, že mnoho špičkových muzikantů přiznává, že pro ně určitý tlak od rodičů byl v jisté době důležitý. Každopádně ale šlo o lidi, kteří měli talent.

Nedovolte dítěti „zabíjet“ čas

Co je hodně důležité, je nedovolit dítěti trávit čas úplnými zbytečnostmi. Psychologové jednoznačně stanovují, že dítě by nemělo prožít svůj den u počítače, mobilu či televize. Nic proti přiměřené zábavě tohoto typu, ale je třeba ji časově jasně ohraničit.

Pokud nemá dítě svého velkého koníčka, snažte se o všeobecný rozvoj třeba formou rodinných výletů, rekreačních sportovních aktivit, společného čtení a dalšího aktivního trávení volného času. Popřemýšlejte, zda by pro vaše dítě nebyly vhodné návštěvy skautu či jiné organizace zaměřené na aktivní trávení volného času.

Je samozřejmé, že by dítě mělo spolu s rodiči provádět různé domácí práce. Postupně je pak může přebírat a vykonávat zcela samostatně. Tím se pochopitelně připraví na život mnohem lépe, než dítě, které nikdo k podobným pracem nepustí. Na druhou stranu si ale dejte pozor, abyste dítěti nevyplnili celý jeho volný čas. Mělo by mít dostatečný prostor samo pro sebe, na hru, na setkání s vrstevníky, na svou vlastní četbu a další rozumné aktivity.

Pozor na to, co dětem říkáte

Jedno jediné slovo umí spoustu věcí. Dokáže potěšit, pohladit, ale i ublížit či rozplakat. Jaké věty bychom měli dětem říkat co možná nejčastěji?