Máme dětem radit u první vážné známosti?
Bývá to často spíš šok než příjemné překvapení. Na tom se shodne většina rodičů, kterým jejich dospívající či nedlouho dospělý potomek přišel představit svou první vážnou známost. Představovali jste si „ji“ či „jej“ asi jinak. Jak je možné, že si váš chlapeček, kterého přece tak dobře znáte, přivedl domů zrovna „něco takového?“ Co se mu na ní líbí? Nechápete.
Chce to klid a také důvěru
To první, co rodič pocítí, je panika. Panika z toho, že vaše dítě už není tak úplně dítětem, že má v jistém smyslu život ve svých rukou a přinejmenším v některých ohledech už nepodléhá vaší kontrole. Panika i z toho, že první místo v jeho citovém světě už zabírá někdo jiný než maminka s tatínkem. Panika z uvědomění si vlastního stárnutí.
Co bychom měli vědět? Že rozhodnutí, která děláme v panice, nebývají většinou ta nejlepší. Chtěli bychom naše dítě okamžitě zachránit, vysvětlit mu, že se spletlo a vetřelce – ať v mužské či ženské podobě – jednou provždy vykázat z bytu.
Pokud jste ale někdy něco podobného zažili – ať už jako rodič nebo jako dítě, určitě víte, že taková scéna věci a vztahy jedině zkomplikuje a naopak potomka v jeho nové lásce utvrdí. Nezapomínejte ani na to, že zamilovaný člověk jedná podobně jako by byl pod vlivem drog.
Chce to rozvahu. Možná je váš první dojem úplně mylný. Ale pokud se vaše intuice nemýlí, tím spíš byste neměli ztratit důvěru svého mladého a nezkušeného dospěláka. Oč méně rad mu budete udělovat, o to víc jich bude po vás chtít. A i když se sám zeptá, zkuste být v kritice střídmí. Často stačí jen naznačit, poukázat na nějakou vlastnost, ale nehodnotit a nechat adolescenta, ať si věci přebere sám a sám udělá rozhodnutí. Můžete se přitom opřít o to, že jste ho k něčemu vychovali. Teď by to mělo přinést své plody.
Svoboda je důležitá
Právě pocit svobody v rozhodování je to, co mladý člověk při tak zásadních životních změnách potřebuje. Svoboda ho totiž povede k větší odpovědnosti. Přílišné zasahování a autoritativní přístup navíc může mít za následek dva nepříjemné konce. Tím prvním je to, že se potomek před rodičem zcela uzavře, zatvrdí a při nejbližší příležitosti od něj uteče. Tím druhým je naopak to, že se na vašich radách stane závislý a bez dobrozdání rodičů neudělá sám ani krok. Takoví poslušní synové a dcery pak zůstávají v domácnosti rodičů, protože partnerský vztah považují za riskantní. Více o tomto tématu se můžete dočíst v článku zde.
Takže zvažte sami, jaký život pro své dítě vlastně chcete. A nezapomeňte si občas vzpomenout, jak to bylo u vás, když jste přišli drahou polovičku představit vaší rodině.
