Nejnovější

Umělá inteligence už vylepšuje i chuť piva nebo čokolády

V současné době nejsou léky vybaveny piktogramy, které by na možnost ovlivnění např. řidičů upozorňovaly. O tom, že může mít medikament vliv na řízení aut, se lidé obvykle dočtou jen z příbalového letáku, který by si tak měl každý člověk dobře přečíst. Jinak se může stát, že třeba právě pod vlivem léků způsobí nehodu, která ho bude do konce života trápit.

Jak se účinky takovýchto léků projevují

V závislosti na typu léčiva může dojít k různým změněným reakcím: 

• pomalejší reaktivita, únava, malátnost a závratě, ospalost, mdloby 
• slabší koncentrace a zmatené myšlení
• zkreslené vnímání, halucinace
• přeceňování s následkem nadměrného riskování
• horší koordinace, nemotornost, nestabilita, ztráta rovnováhy, svalová ztuhlost
• chybné rozhodování
• agrese, panická ataka, paranoia
• rozmazané vidění, dvojité vidění, pálení, slzení očí
• tremor, chvění, třes, pocity brnění, točení hlavy, křeče, pocit na zvracení

Na která léčiva si dát pozor

Dle základního mechanismu účinku léčivých látek lze do rizikových skupin zařadit především tyto přípravky:

• Léky působící tlumivě na centrální nervový systém – jsou to léky určené k léčbě nespavosti, úzkosti, ke zklidnění a podobně. Všechny tyto léky mohou navodit ospalost, snižují pozornost a reaktivitu. Jedná se například o léky s účinnou látkou zolpidem, benzodiazepiny. Rizikové jsou hlavně v prvních týdnech léčby.
• Psychofarmaka – některá z nich mohou způsobovat nejen útlum, ale narušovat i hybnost (motoriku) těla – např. haloperidol, levomepromazin.
• Antidepresiva – některé z nich mohou mít zvýrazněný sedativní účinek – zvláště amitriptylin, trazodon, mirtazapin.
• Myorelaxancia neboli léky určené k uvolnění svalstva – mephenoxalon, baklofen.
• Léky k léčbě silné bolesti – opiáty a další silná analgetika, a to zvláště při zahájení terapie, při zvyšování dávky nebo jsou-li používána v kombinaci s anxiolytiky (léky ke zmírnění úzkosti) – např. fentanyl v náplastech, látky odvozené od morfinu nebo tramadol.
• Lokální anestetika aplikovaná při některých ambulantních zákrocích – kvůli možnému následnému útlumu (sedaci) je vhodné neřídit alespoň 24 hodin po zákroku.
• Léky se stimulačním působením – vedou k přeceňování, zvýšenému sebevědomí – např. kofein ve velkých dávkách, některá psychostimulancia k léčbě hyperaktivity.
• Léky k tlumení alergických reakcí – zvláště tzv. antihistaminika starší generace, např. bisulepin, promethazin, dimetinden.
• Léky k léčbě cestovní nevolnosti – moxastin.
• Léky určené k léčbě kašle – dextrometorfan, levodropropizin, promethazin.
• Léky ovlivňující zrak - rozmazané či rozostřené vidění mohou způsobit mnohé oční kapky a masti bezprostředně po aplikaci, ale také léčivé přípravky, které mohou mít některé nežádoucí účinky na zrak – např. amiodaron, hydroxychloroquin, digoxin, isotretinoin, lamotrigin atd.

Zákeřné kombinace

Problém mohou představovat nejen samotné léky. Podle odborníků by si měl každý zapamatovat alespoň obecná pravidla, nač si nejvíc dávat pozor. Například nekombinovat léky proti bolestem s alkoholem, jelikož je to uspávací koktejl. Vhodná není ani kombinace léků ovlivňujících náladu a emoce, tedy takzvaných psychotropních léčiv, s alkoholem. Tady jde nejen opět o uspávací mix, ale může jít i o nevratné poškození psychiky a organismu.

Opatrní byste měli být i v případě souběžného užívání několika léků - mohou vzniknout různé interakce. Nejlepší je poradit se s lékařem, lékárníkem nebo aspoň nahlédnout na stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Účinky léků mohou ovlivnit i některé potraviny. O tom, co například dokáží způsobit některé léky v kombinaci s jinak zdravým grapefruitem, jsme psali zde.