Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Každý člověk se v průběhu života setkává s určitými informacemi. I ohledně stravování tak přijímáme určité údaje a podle toho, kdo nám je říká a s jakou autoritou pak tyto údaje považujeme za pravdivé. Skutečnost může být ale docela jiná.

Vejce škodí

Typickým mýtem, který je mezi lidmi velmi rozšířen je mýtus o škodlivosti vajec. Tento mýtus vznikl na základě úvahy založené na původně vědeckých poznatcích. Víme, že vysoká hladina škodlivého cholesterolu může vyvolávat v cévách změny, které jsou příčinou infarktů a mrtvic. Současně víme, že vaječný žloutek obsahuje hodně tuku. Domněnka, že tyto tuky vedou k nárůstu cholesterolu se ale nakonec neprokázala. Nicméně došlo ke sledovatelnému poklesu konzumace vajec, které přitom nejen že vůbec nejsou škodlivé, ale navíc obsahují mnohé zdraví prospěšné látky. Dle Dallase a Mellisy Hartwigových v knize „Jídlo na prvním místě“ stojí za vznikem vysokého cholesterolu jiné procesy než jeho zvýšený příjem ve stravě.

Tuk škodí a tloustneme po něm

Do podobné kategorie jako mýtus o škodlivých vejcích patří mýtus o škodlivosti tuku. Vychází se přitom hlavně z množství kalorií, které jsou přítomné v jednom gramu tuku. Zatímco gram sacharidů nebo bílkovin obsahuje zhruba čtyři kalorie, gram tuků obsahuje kalorií hned devět. Tuky ale naše tělo nutně potřebuje. Jestliže snížíte příjem tuků radikálním způsobem, omezíte jednak vstřebávání určitých živin rozpustných v tucích, ale také nenavodíte pocit sytosti. Tuk totiž hraje zásadní roli v pocitu nasycení. A jestliže budete mít hlad, tuk budete mít zapovězený, pak sáhnete po sacharidech a z nich budete tloustnout.

Na druhé straně je pravdou, že radikální snížení příjmu sacharidů vede k rychlejšímu hubnutí, ale také se často zvyšují hladiny hodného i zlého cholesterolu. Porovnáním účinků diety založené na redukci tuků a na redukci sacharidů se zabývalo už více výzkumníků. F. F. Samaha se svým výzkumným týmem dospěl k závěru, že během půl roku dodržování diety je nízkosacharidová dieta výrazně účinnější. Účastníci průzkumu měli v průměru o čtyři kilogramy nižší váhu než ti, kdo dodržovali dietu se sníýženým obsahem tuků.

Potravinové doplňky nemají smysl

Často se také vedou spory o to, zda má či nemá smysl zařadit do příjmu potravy různé doplňky. Ačkoliv je samozřejmě krásné, když se podaří si zajistit kompletní příjem všech vitaminů a minerálů z přírodních zdrojů, existuje nemalá skupina lidí, kteří si dostatečný příjem všech látek takto zajistit nemohou. Může se to týkat sportovců, těžce pracujících, všelijak nemocných, lidí se zvýšenou potivostí a s dalšími anomáliemi, které vedou k různým potřebám. Mnohem důležitější je proto provést kvalitní vyšetření, které stanoví chybějící minerály a vitaminy a navrhne formu jejich doplnění. Zde není na škodu navštívit zejména odborné lékaře.

Alkohol prospívá zdraví

Alkohol je látka, která mnohem víc škodí, než prospívá. To samozřejmě neznamená, že informace, které najdeme různě na internetu musí být zásadně nepravdivé. Existují i studie, které zdravotní prospěšnost konzumace vína potvrzují. Například Z. Kadaňka popsal v časopise Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie vliv konzumace alkoholu na vznik infarktů a mrtvic. Velký zájem vyvolal tzv. francouzský paradox, kdy lidé, kteří se stravují relativně nezdravě – sádlo, máslo, tučné sýry a maso má výskyt kardiovaskulárních chorob nižší než v USA a jinde.

Ukazuje se podle některých studií, že velmi mírné pití vína by mohlo mít určité zdravotní benefity. Jde ale o pití zhruba dvou deci červeného denně. Další studie však spíš ukazují, že mírné pití nechává rizika rozvoje například cévních mozkových příhod na stejné úrovni jako u abstinentů. Vyšší spotřeba alkoholu pak vede ke zvýšené pravděpodobnosti obtíží. Naopak u infarktů mírné pití o něco snižuje počet výskytů problémů. Alkohol má pozitivní vliv na celkovou úmrtnost jen při velmi mírné konzumaci. Například u žen jen asi při půl deci červeného vína za den. Toto množství tedy prakticky hraničí s abstinencí. Vznik „francouzského paradoxu“ bude proto možná třeba hledat jinde než v konzumaci vína. Můžete si k tomuto problému přečíst i starší článek o tucích.