Jak zbavit dítě strachu?

 Děti 
10. června 2018 07:23 / Jan Novák
  0
📷
4 fotografie v galerii
Strach je přirozenou součástí i života dítěte Shutterstock
Strach k životu patří, je to přirozená reakce. U dětí se týká většinou něčeho neznámého. Vzniká z nevědomosti, z nedostatku informací. S přibývajícím věkem důvodů ke strachu ubývá. Jak dětem pomoci strachu čelit?

Většina odstínů strachu ustupuje s nástupem do školy, kdy dítě začíná získávat nové poznatky a rozeznává přesněji, co je realita a co fantazie. Ale berte strach také jako prostředek, který nás posouvá dál a stává se i jakýmsi zdrojem pro aktivaci pudu sebezáchovy.

Strach s věkem nezmizí. Jenom dostává jinou podobu a strachujeme se v jiných situacích, které jsou zase specifické pro dospělý svět. S věkem se naučíme se svým strachem zacházet. Naučíme se situace prožívat tak, aby nás strach neomezoval při běžném životě, ale v nebezpečných situacích nám sloužil.

Jak s dětským strachem bojovat?

  • Je nutné, aby si dítě uvědomilo, že strach existuje a že je přirozený.
  • Mluvte s dětmi a berte jejich informace vážně. Nezesměšňujte jejich vyprávění. Nemávejte rukou nad tím, když vám dítě bude vyprávět, že se bojí, že až umře, tak mu bude zima a bude mít hlad. Obrňte se trpělivostí a udělejte si čas a dítě vždy vyslechněte. Podporujte ho, ať vše vypráví a pečlivě a precizně popisuje. Važte si toho, že za vámi vůbec dítě s touto informací přijde.

  • Odpovězte si na konkrétní otázky a hledejte na ně odpovědi. A řešení.
  • Dávejte strachu či obavě tvář, jméno. Kreslete si pocity a konkrétně dané bubáky. Zkuste jim udělat vtipné čepice, bláznivé brýle. A klidně si obrázek pověste na viditelné místo. Nepomůže? Zkuste pravý opak. Strach nakreslete a spolu s dětmi spalte. Každé dítě je jiné a každému dítěti může pomáhat jiný rituál. Můžete také strašidlo zahnat hlasitým zpěvem. Podporujte dítě v tom, ať samo vymýšlí způsoby.
  • Pokud dítě špatně usíná nebo se bojí zlých snů, zkuste si společně udělat indiánský amulet – lapač snů. Zavěste ho dítěti nad postel. Budete překvapeni, jak moc dokáže pomoci při usínání i oblíbený plyšák. A velmi často pomáhá noční světýlko, malá lampička či svítící obrázky.
  • Nepoužívejte zastrašování jako běžnou součást výchovy. Můžete se dostat do pěkné šlamastiky, ze které se vám bude velmi obtížně vystupovat.
  • Překvapivě se malé děti mohu bát i mixéru, vysavače. Pokud ale děti necháte s těmito přístroji pracovat samostatně, pochopí. Nechte děti si strach osahat.
  • Dítě může pociťovat nepříjemné pocity i při cestě na školku v přírodě. Udělejte si čas, povídejte si, co ho čeká, jaké tam budou hrát hry. V dnešní době se můžete na internetu podívat na fotografie objektu a ukázat dítěti, kde a jak budou spát.
  • I my, rodiče, máme někdy strach. Popisujte dětem, co cítíte, jak situaci řešíte, co činíte za kroky, které vám pomáhají.
  • Pokud vaše dítě má strach z čerta či tmavých lesů, respektujte to. Dobré řešení rozhodně není, že když se bojí tmy, tak ho častěji budete v noci vodit do lesů. Počkejte nějakou dobu a pak zkuste znovu toto téma otevřít. A čert? Ten nikdy nechodí sám. Vždy má s sebou anděla a Mikuláše. Zajistěte, ať je čert spíše jako kulisa v pozadí a hlavním partnerem ať je Mikuláš.
  • Pokud i my budeme ječet při pohledu na pavouka, dítě si tento model odnese do života. Zkuste hledat řešení. Tatínek pavouka odnese, koštětem ho vymete z pokoje, vyluxujete ho.
  • Většinou až děti kolem šestého roku dokážou rozpoznávat, co je skutečné, a co ne. My jsme tu od toho, abychom děti postupně učili rozlišovat fantazii od skutečnosti.
  • Děti se samozřejmě ve svém životě dozví, že existují zlé věci. Přírodní katastrofy, války, zloději, nemoci, ale i rozvody rodičů, poničená přátelství. Tyto informace dětem nemůžeme vyvracet. Ubezpečíme je v tom, že taková je realita. Ale je nutné je zároveň učit pochopit fakta, která určují, s jakou pravděpodobností se mohou děsivé věci přihodit.
  • Nezakazujte, ale stanovte jasná pravidla. Nesnažte se pokyny děti od něčeho odradit, ale spíše je motivujte. Přečtěte si věty, které se dětem nemají říkat.
  • Pokud malé dítě pláče, necítí se dobře, pofňukává, dává nám signál, že hledá pomoc. Je důležité rychle odpovědět a dát mu jasně na vědomí, že tady pro něj jsme. Na nás je, abychom udělali maximum pro to, že dítě bude chtít s námi svůj svět sdílet. Pokud budeme jeho pocity smetávat ze stolu nebo jej budeme trestat, bude se příště bát za námi přijít.
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Umělá inteligence už vylepšuje i chuť piva nebo čokolády

Dům a zahrada

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod