Nejnovější

Umělá inteligence už vylepšuje i chuť piva nebo čokolády

Objev kvašení hroznů vznikl před tisíci lety pravděpodobně náhodou, když v hliněné nádobě nebo měchu z kůže začaly divoké hrozny vlivem vysokých teplot a přírodní oxidace kvasit. Výsledkem bylo první alkoholické víno. Víno je podle historiků jedním z nejstarších známých nápojů lidstva. Navzdory tomu vínu málokdo z běžné veřejnosti rozumí.

Nemusíte být přitom hned sommeliér, abyste v obchodě vybrali správnou láhev, která se bude hodit k chystané večeři. Stačí znát pár zásad. O tom, jak dlouho víno vydrží, jsme psali zde.

Jak poznat kvalitu

V současné době je na trhu k dostání celá řada vín. Liší se nejen barvou, ale také například přívlastkem, ročníkem, cenou či zemí výroby. Poznat chutné a kvalitní víno od toho méně kvalitního tak není vůbec snadné.

Pokud si víno nepořizujete přímo ve vinotéce, kde můžete sledovat barvu, vůni, čistotu či víno i ochutnat, pomůže vám v orientaci takzvaná kategorie vín.

Do nejnižší kategorie patří víno, které se dříve označovalo jako stolní. Evropská unie už takové označení neuznává, a tak se mu oficiálně říká jednoduše a pouze „víno“. Jde o víno nejnižší cenové kategorie, které může pocházet z hroznů odkudkoliv z Evropské unie a vyrábí se z odrůd moštových, ale také stolních a neregistrovaných. Je u něj povoleno zvyšování cukernatosti, proto také patří ke klasickým „bolehlavům“.

Vyšší kategorii kvality představují vína zemská. I u nich se může zvyšovat cukernatost, ale jsou vyráběna pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno nebo z povolených odrůd, které dosáhly alespoň 14 stupňů NM cukernatosti. V regálech je najdete pod označením „moravské zemské víno“ nebo „české zemské víno“. Na rozdíl od stolního vína můžete na jeho etiketě najít nejen oblast, odkud hrozny pocházejí, ale také ročník a odrůdu.

Lepší kvalitu najdou milovníci vína pod označením jakostní. Za jakostní se mohou považovat pouze ta vína, ve kterých bylo minimálně 15 kilogramů cukru na 100 litrů moštu. Tato vína jsou vyráběna z kvalitních hroznů, musejí pocházet pouze z jedné země a na lahvi musí být uveden původ hroznů, ročník a odrůda.

Vrchol v této skupině představují jakostní vína s přívlastkem. Hrozny musejí pocházet z jedné podoblasti a víno musí být vyrobeno maximálně z tří odrůd vinné révy. Další dělení přívlastkového vína udává cukernatost či způsob výroby vína. Na výběr máte například kabinetní (minimálně 19 kg cukru na 100 litrů moštu), pozdní sběr (minimálně 21 kg cukru na 100 litrů moštu), výběr z hroznů (minimálně 24 kg cukru na 100 litrů moštu), výběr z bobulí (minimálně 27 kg cukru na 100 litrů moštu), výběr z cibéb (minimálně 32 kg cukru na 100 litrů moštu + hrozny napadené ušlechtilou plísní botrytis cinerea), ledové víno (minimálně 27 kg cukru na 100 litrů moštu + zákonná podmínka min. -7 °C při sběru i při lisování) a slámové víno (minimálně 27 kg cukru na 100 litrů moštu + zákonná podmínka min. 3 měsíce schnutí).

Víno a gastronomie

Pokud se chystáte sladit víno s jídlem, existuje pár jednoduchých zásad. Obecně platí, že k lehkým jídlům se podávají lehká bílá vína, k vydatným jídlům naopak plná nebo vyzrálá bílá vína a lehčí červená vína. K tmavým masům a ke kořeněnému masu jsou vhodná červená vína, naopak ke sladkým dezertům jsou vhodnější sladká vína.

Zeleninové saláty a předkrmy

K zeleninovým salátům jsou vhodná lehčí bílá vína nebo víno šumivé. Ke studeným pokrmům, jako je plněná zelenina, se podávají bílá lehká vína, naopak k paštikám jsou vhodnější plnější bílá vína (jako je například Rulandské bílé). Ke kaviáru je vhodné podat šumivé víno. K teplým předkrmům – například k vaječným jídlům – podávejte také šumivé víno.

Ryby a drůbeží maso

K jemné a méně mastné rybě jsou vhodná lehká bílá vína, ke smažené rybě podáváme plnější víno. Uzenou makrelu skvěle doplňuje Sauvignon, naopak ke štice je vhodné šumivé víno. Ke smaženému kaprovi se výtečně hodí Rulandské bílé víno. K drůbežímu masu se nejvíce hodí výraznější bílá vína, k jemné úpravě lehčí bílá vína. Například ke grilovanému kuřeti podávejte Rulandské bílé a ke smaženému kuřeti je vhodnější Veltlínské zelené.

Vepřové maso, hovězí a zvěřina

K vepřovým masům jsou vhodná červená vína – dle úpravy od lehčích až po plnější. K jemným úpravám lze podávat i plnější bílá vína. K hovězímu masu podávejte lehčí červená vína, při jemných úpravách lze také podávat bílá výrazná vína. Ke zvěřině jsou nejvhodnější výrazná červená vína, například k divočině a k srnčímu masu se hodí Frankovka, k bažantímu masu je vhodné Svatovavřinecké víno a guláš skvěle doplní Modrý Portugal.

Kachna a husa, uzené maso, telecí a vnitřnosti

Ke kachně a huse jsou nejvhodnější výrazná červená vína. K uzenému masu podávejte plnější červené nebo bílé víno. K telecímu masu podáváme výraznější bílá nebo lehčí červená vína a k vnitřnostem jsou vhodná výraznější červená vína.

Sladké dezerty

Nejvhodnější jsou výrazná bílá nebo růžová sladká vína jako Tramín, Sauvignon nebo Ryzlink rýnský. Velmi se hodí také dezertní vína (Kagor, Portské, ad.). K ořechovým zákuskům podávejte jemná muškátová vína, k pokrmům z ovoce je vhodné Tokajské víno. Ale pozor – k čokoládě a zmrzlině víno nepodávejte.