Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Evropská unie zakázala výrobu a prodej rtuťových teploměrů v roce 2009. Důvodem byla ochrana životního prostředí. Rtuť je totiž toxický kov, jehož zákeřnost spočívá  hlavně v tom, že jde o kumulativní jed, který se z těla vylučuje velmi pomalu. Pokud byste každodenně vdechovali určité malé množství par, bude se rtuť v těle hromadit a po několika týdnech až měsících může vyvolat otravu s poškozením nervového systému, dásní a ledvin.

Jsou tu s námi už dlouho

Někdo se bez teploměru obejde celý život, většina domácností jej ale doma má. Často kvůli dětem, ale i mnozí dospělí chtějí mít přesnou informaci, jak moc vysoká horečka je v případě nemoci trápí. Teploměr je v podstatě nejznámějším fyzikálním přístrojem, který lidé znají a hlavně běžně používají.

Historie teploměru je docela dlouhá. S roztažností různých látek se začalo pracovat ještě ve starověku. V 17. století na vývoji zařízení například pracoval i známý toskánský astronom Galileo Galilei. Klasický lékařský teploměr ale vynalezl až v roce 1866 anglický fyzik sir Thomas Clifford Allbutt. Více jak sto let se pak běžně používal skleněný teploměr se stupnicí pracující s roztažností rtuti.

Moderní teploměry

Mnoha lidem rtuťové teploměry chybějí. Pokud jej ale nemají ve starých zásobách nebo jej neseženou od někoho, kdo ho vlastní, nezbývá nic jiného, než se poohlédnout po modernější verzi. Na trhu je dnes už celá řada moderních teploměrů, které ty rtuťové plnohodnotně nahradí.

Jako i u jiných produktů i v případě teploměrů můžete narazit na levnější a dražší varianty. Vždy byste měli klást důraz na to, abyste pořídili funkční přístroj připravený pro případ nouze. Zvažte i to, kdo bude teploměr používat a zda chcete teplotu měřit v podpaží, rektálně, v uchu nebo přiložením k čelu.

Klasický teploměr bez rtuti

Pokud potřebujete klasický teploměr, který budete používat v domácím prostředí jednou za čas, budou ho využívat především dospělí lidé a teplota se bude měřit hlavně v podpaží, možná vám bude stačit klasický teploměr se stupnicí.

Vypadá jako rtuťový teploměr, měrnou kapalinou je ale například líh. Výhodu je nízká cena a používání, na které jste zvyklí z rtuťových teploměrů. Na výsledek se ale déle čeká a pro lidi se zhoršeným zrakem může být těžké přečíst výsledek. Změřit tímto teploměrem teplotu malým dětem může být velmi problematické. Pořídit takový teploměr můžete už za stovku.

Digitální teploměr

Dobrým kompromisem mezi klasickým teploměrem se stupnicí a už složitějším infračerveným teploměrem je jednoduchý digitální teploměr. Jeho ovládání je relativně snadné. Přístroj zapnete, počkáte, než se na displeji ukáže “OK” a můžete jej dát do podpaží nebo začít s rektálním měřením. To se většinou provádí u dětí. I když výrobci uvádějí, že výsledek je známý přibližně za jednu minutu, většinou je měření kratší. 

Tyto přístroje jsou velmi přesné, baterie dlouho vydrží a nemusíte se bát, že vám nebo vašemu dítěti spadne na zem a rozbije se. Jejich cena je dokonce nižší nebo se pohybuje mírně nad klasickými teploměry.

Na co se u digitálního teploměru zaměřit

• Výdrž baterie – při běžném používání baterie vydrží i několik let.
• Ohebnost – tato vlastnost je podstatná, pokud hledáte teploměr pro děti a používáte jej k rektálnímu měření. Některé takovéto teploměry mají dětský motiv a jsou přímo určené pro malé pacienty. Přispívá to k uklidnění dítěte před měřením a k jejich snazšímu měření.
• Velikost displeje – pomáhá k lepší viditelnosti výsledku zvláště pro lidi s horším zrakem.

Infračervené teploměry

Samostatnou kategorií jsou infračervené teploměry. Jsou to moderní teploměry, které jsou schopné zjistit teploty během vteřiny. Lidské tělo totiž vyzařuje záření, které tyto přístroje zachycují. Zachycené paprsky jsou převáděny na teplotu a ta je pak zobrazena na na displeji.

Výhodou těchto teploměrů je především rychlost měření. Výhodné je to u malých dětí nebo v nemocničním prostředí, kde je třeba měřit teplotu desítkám lidí denně. Kromě toho infračervené teploměry zkracují práci i díky snadnému udržování hygieny.

Problémem ale může být nesprávný způsob měření. Lidé si často ani nepřečtou návod a z teploměru jsou pak zklamaní. Jak si tedy infra teploměr vybrat a na co si dát při koupi pozor?

Dotykový nebo bezdotykový

Při koupi infračerveného teploměru si nejdříve zjistěte, zda je dotykový, nebo bezdotykový, zda se tedy musí respektive nemusí dotknout při měření kůže.

Při měření bezdotykovým teploměrem je třeba si zjistit, z jaké vzdálenosti teplotu měřit a kde (většinou na čele). Výhodné jsou především pro malé děti, které jsou neustále v pohybu nebo je potřeba jim změřit teplotu i v noci, aniž by je musel rodič budit. Zajímavostí je, že jím většinou můžeme měřit i teplotu různých kapalin a povrchů.

Měření na čele nebo v uchu

Mezi hlavní výhody infračervených teploměrů patří rychlost měření – trvá několik vteřin. Teplota se většinou měří v uchu nebo na čele. Měření v uchu je rychlejší, může trvat jenom jednu sekundu, a je ještě přesnější než měření z čela. Opět může být problém s malými dětmi, které si nenechají v uchu změřit teplotu ani za nic. Teploměr měřící teplotu z čela je tak pro ně výhodnější variantou. Některé dražší teploměry ale dokonce kombinují obě možnosti.

Další funkce

Největším problémem u infračervených teploměrů může být špatný způsob měření. Vhodným řešením mohou být přístroje se zvukovou a vizuální signalizací správnosti měření.

Pro někoho, kdo používá přístroj často a potřebuje sledovat teplotu v čase, může být důležitá i velikost paměti. Zjistěte si také, zda se teploměr sám vypne nebo jak často se musí měnit baterie. Výhodou pro lidi se zhoršeným zrakem by měl být i velký, dobře čitelný displej s podsvícením. Měření je tak možné provádět i za tmy. O tom, jak vyzrát na horečku, jsme psali zde.