Jak počet dětí ovlivňuje stárnutí? Studie ukazuje překvapivou souvislost mezi mateřstvím a délkou života

 Děti 
16. března 2026 12:36 / Mirka Malá
📷
1 fotografie v galerii
Vědci zjistili souvislost mezi počtem dětí a délkou života matek / Unsplash
Počet dětí, které žena porodí, může souviset s tím, jak rychle její tělo stárne a jakého věku se dožije. Naznačuje to nová finská studie. Vědci zároveň upozorňují, že za tímto jevem může stát několik biologických i sociálních faktorů. Otázkou zůstává, proč může počet dětí souviset s procesem stárnutí matek.
Reklama

Rychlost stárnutí i délku života ovlivňuje řada faktorů – od prostředí, ve kterém žijeme, až po genetickou výbavu. Nová studie ale naznačuje, že počet dětí a věk matky při porodu mohou souviset s procesem stárnutí a délkou života.

Teorie těla na jedno použití

Vědci s využitím historických dat o ženách ve Finsku zjistili, že mít pět a více dětí, nebo naopak žádné dítě, je spojeno s rychlejším stárnutím a nižším věkem dožití ve srovnání se ženami, které mají jedno až čtyři děti. Svá zjištění podrobně popsali ve studii publikované ve vědeckém časopise Nature Communications. Výsledky studie zapadají do dosavadních teorií evoluční biologie o souvislostech mezi stárnutím a reprodukcí.

V hlavní roli je tzv. teorie těla na jedno použití – disposable soma theory (DST), která říká, že náš organismus má omezené množství energie a zdrojů. Ty musí rozdělit mezi dvě hlavní oblasti: reprodukci – rozmnožování – a údržbu a opravu těla, tedy soma. Podle této teorie evoluce upřednostňuje reprodukci, protože jejím cílem je předat geny dál. Tělo proto není předurčeno k tomu, aby vydrželo navždy. Jinými slovy to znamená, že náš organismus investuje jen tolik energie do oprav těla, kolik je nutné k úspěšnému rozmnožení.

Bezdětné ženy a matky mnoha dětí stárly rychleji

Finští vědci analyzovali data z finské kohorty dvojčat, projektu, který od roku 1974 sleduje zdraví tisíců dvojčat ve Finsku. Z této kohorty vybrali 14 836 žen a rozdělili je do šesti skupin na základě počtu a načasování jejich porodů, což jim mimo jiné umožnilo porovnat ženy z dvojčecích párů, které sdílejí velmi podobnou genetickou výbavu. Poté vědci s využitím údajů o délce života a vzorků krve, které umožňují sledovat takzvané epigenetické hodiny – tedy změny metylace DNA, jež vědci používají jako biologický ukazatel stárnutí – vytvořili model toho, jak reprodukce souvisí s procesem stárnutí žen v jednotlivých skupinách. Nejlépe na tom podle studie byly ženy, které měly dvě až tři děti a otěhotněly přibližně mezi 24. a 38. rokem života, uvádí vědecký magazín ScienceAlert.

Podle vědců tak výsledky naznačují takzvaný „U-tvar“ vztahu mezi reprodukcí a stárnutím – nejhorší výsledky měly bezdětné ženy a ženy s velmi vysokým počtem dětí.

V souladu s předchozími zjištěními měli členové kohorty, kteří měli nejvíce dětí, tendenci ke kratší délce života a rychlejšímu epigenetickému stárnutí. Epigenetické stárnutí označuje změny v regulaci genů, například metylaci DNA, které se postupně hromadí s věkem. To odpovídá hlavní teorii evoluční biologie známé jako teorie těla na jedno použití.

Podle této teorie může být vysvětlení relativně jednoduché: pokud organismus investuje více energie do reprodukce, zbývá jí méně na údržbu a opravy buněk. V takovém případě může být pro udržovací funkce, jako je replikace a oprava DNA, k dispozici méně času, energie i živin.

Proč stárnou rychleji bezdětné ženy

Finská studie zjistila, že rychleji stárnou také bezdětné ženy. A to bylo pro vědce poměrně velkým překvapením. Vysvětlením může být fakt, že některé aspekty těhotenství a výchovy dětí chrání zdraví a snižují riziko některých druhů rakoviny. Například kojení snižuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Navíc zvýšená sociální podpora, kterou někteří rodiče dostávají, když jsou jejich děti malé, a péče, kterou jim děti poskytují ve stáří, jsou výhodami, které bezdětné ženy často nemají. Nicméně pro rodiče více než čtyř dětí mohou podle vědců biologické náklady převážit nad těmito výhodami.

Historická data mají svá omezení

Autoři studie každopádně upozorňují, že jejich práce byla zaměřena na historickou kohortu s velmi odlišnými životními podmínkami, než jaké mají současníci, kteří se dnes rozhodují o vlastním rodičovství. Účastnice studie se narodily mezi lety 1880 až 1957 a některé z nich ve Finsku prožily několik válek a období sociálních otřesů, které mohly ovlivnit jak jejich zdraví, tak jejich možnosti mít děti. Vědci také uvádějí, že rozhodnutí být bezdětnou ženou bylo tehdy mnohem méně časté a že bezdětnost žen v této studii mohla být zapříčiněna již existujícími zdravotními problémy, které rovněž mohly ovlivnit stárnutí a délku života těchto žen.

Podle vědců dnes budoucí rodiče žijí v diametrálně odlišných podmínkách. Pokud se tedy rozhodují, zda mít či nemít děti a kolik, mohou počítat s výrazně kvalitnějším sociálním prostředím, mnohem lepší zdravotní péčí a samozřejmě i pokročilou reprodukční medicínou. To jsou faktory, které dnes ovlivňují tělo i proces jeho stárnutí.

Výsledky studie podle autorů zapadají do evoluční teorie známé jako teorie těla na jedno použití. S novými nástroji a vědomostmi pro kvantifikaci biologického stárnutí začínají být vědci schopni měřit dopady těhotenství v mnohem kratších časových horizontech. To je do budoucna příslibem pro další pokroky nejen v pochopení evoluce, ale také pro nové medicínské postupy, které mohou rychlejší proces stárnutí vícenásobných matek alespoň zpomalit.

Zdroj: Nature Communications, ScienceAlert.

Témata: děti, matka, stárnutí, věk
Reklama
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Taylor Swift se po svatbě objevila v hledišti na zápase svého manžela. Fanoušci si všimli jedné věci a...

Styl

Dámská saka Reserved – od klasické elegance po uvolněný městský styl

Tech

129 námořníků zahynulo při ničivé implozi. Proč se americké ponorce vypnul jaderný reaktor?

Reklama