Nejnovější

Pět věcí, které ženám ničí orgasmus. Prostě se jich zbavte

Desetiletí, vlastně v podstatě celá staletí se mágové, astrologové, různí léčitelé a v neposlední řadě psychologové snaží analyzovat, co takové sny mají vlastně znamenat. Nakonec kdo nemá doma snář nebo do něho alespoň někdy nenahlédl? Dosud panovala všeobecná shoda na tom, že sny souvisejí se zpracováním zážitků z našich hodin bdění.

To by jako argument sice ušlo, ale co všechny ty opravdu bizarní sny? Neurovědec Erik Hoel z Tuftsovy univerzity se inspiroval ve způsobu, jakým učíme neuronové sítě rozpoznávat vzorce, a tvrdí, že samotná zkušenost snění je jejím vlastním účelem a její podivnost může být rysem, nikoliv chybou. "Zjevně existuje neuvěřitelné množství teorií, proč sníme,“ říká Hoel. "Chtěl jsem však upozornit na teorii snů, která bere samotné snění velmi vážně, to znamená, že snění je důvod, proč sníme.“

Pomohla umělá inteligence

Je to podobné, jako když učíte dítě číst. Než se to naučí, musí trénovat, aby dokázalo identifikovat vzory, v případě čtení tedy to, co má uspořádání písmen společné.

Inženýři v oblasti výpočetní techniky zjistili, že toto opakování může pomoci programu stát se výjimečně dobrým v rozpoznávání vzorů prvků v kontextu jeho tréninkových sad, a to s rizikem, že se bude snažit aplikovat stejný proces, když se situace stane skutečnou. Tento problém se označuje jako overfitting a v zásadě se rovná neschopnosti generalizovat za situací, které obsahují nepředvídatelné prvky. To jsou tedy situace jako v reálném životě.

Naštěstí mají počítačoví vědci možnosti. Mohou do programu vložit více scénářů, stejně jako můžeme dát studentovi více a více knih ke čtení. Dříve nebo později rozmanitost výuky bude odrážet složitost každodenního života. Další metoda zavádí zvraty jako rys naučeného vzoru. To znamená,  že si program poradí s širší paletou situací, ale je nemožné přijít s lekcí pro každou možnou událost, kterou by život mohl přinést.

V takovém případě systém nejčastěji zareaguje výpadkem, což mu dává nástroje pro lepší zvládnutí scénářů, které obsahují několik potenciálně matoucích prvků. Jinými slovy, počítač se něco naučí, naučí se toho opravdu hodně, ale když je toho na něj prostě moc, nahlásí chybu nebo se vypne. A zde je paralela s našimi bizarními sny.

Hypotéza zahlceného mozku

Hoel tak přišel s hypotézou zahlceného mozku. Zjednodušeně řečeno, pokud se nám zdá o věcech, kterým se během dne například opakovaně věnujeme, pak by bylo nejlepší, kdyby se mozek uměl sám vypnout, aby se zabránilo jeho zahlcení. Hoel také zmiňuje skutečnost, že když nemůžeme usnout a máme podivné sny, umožňuje nám to zpracovávat různé životní události.

"Sny jsou tu, aby nám bránily v přílišném přizpůsobení se modelu světa,“ říká Hoel. Takže klidně si od svého hollywoodského idolu vezměte jeho želvu a vydejte se na turné s jeho kapelou. Váš mozek vám za takovou úlevu po probuzení poděkuje a vy v tom nemusíte hledat žádný význam. Dále čtěte: Šest způsobů, jak si odpovědět na otázku, co chcete dělat se svým životem.