Být absolutně upřímný nemusí vztahy jen posílit. Někdy je totiž pravda projevem zlosti
Postoj k upřímnosti má každý trochu jiný. Velkým příznivcem takzvané radikání upřímnosti je například český psycholog Sebastian James. Jak sám říká, radikální upřímnost nevnímá jako ideologii nebo dogma. „Slovo ,radikální´ je pro mě spíše vymezením proti současné realitě, která se dá někdy označit za radikální neupřímnost. Z vlastní zkušenosti vím, že upřímnost představuje zdravější i zábavnější způsob života,“ řekl James.
Radikální upřímnost
Radikální upřímnost je podle Jamese směr komunikace, který vás vede k říkání pravdy sobě i druhým. O tom, co se vám stalo, co cítíte a co si skutečně myslíte. „Základem je odmítnutí lhaní, zatajování a překrucování skutečnosti. Takové jednání nás totiž dlouhodobě vyčerpává a ničí mezilidské vztahy. Větší upřímnost v životě se vám bude zdát zpočátku příliš riskantní a nevhodná. Zjistíte ale, že většina situací dopadne mnohem lépe, než jste čekali,“ prohlásil James.
Jak se vyjádřil v jednom rozhovoru, nekompromisně upřímná komunikace je jediná cesta ke zdravým mezilidským vztahům a klidnějšímu spaní. I on ale jedním dechem dodává, že člověk nemusí být upřímný úplně za všech podmínek. Najdou se podle něj i tací, kteří si myslí, že „radikální“ znamená bezohledný. „Tak to ale není. Ta radikálnost spočívá v postoji, že lhaní, předstírání a zatajování v dlouhodobém horizontu nadělá víc škody než užitku a že i o nejvíce tabuizovaných tématech, jako jsou například hněv, smutek, stud, peníze nebo sex, je prospěšné otevřeně mluvit,“ dodal James.
Upřímní lidé působí spolehlivě
Psychologové se shodují v tom, že je dobré být upřímný. Obecně platí, že lidi, kteří jsou upřímní a neříkají druhým jen to, co chtějí slyšet, považuje společnost za více spolehlivé. Jenže i v tomto ohledu platí, že se nic nemá přehánět. Absolutní pravda totiž může být také projevem bezcitné agrese. Ne vždy je zkrátka absolutní upřímnost známkou morálně čisté osobnosti.
Pravda může mít i negativní dopad
Mluvit vždy pravdu je prakticky nemožné, tvrdí psycholog Marek Preiss. Je podle něj třeba si připustit, že pravda může mít i negativní dopady. „Kdyby byli lidé úplně otevření a mluvili by naprostou pravdu, tak by to mělo zřejmě devastující účinek na společnost. Nějaká míra přetvářky a možná i lhaní je potřeba,“ tvrdí Preiss.
Upřímnost má jednu nespornou výhodu, nemusíte si pamatovat lež. Pokud už ale jste upřímní, pamatujte si, že tím můžete druhého zdrtit. Důležité je tedy vědět, jaká volit slova. A že hranice mezi upřímností a neurvalostí může být někdy velmi tenká. Už Fjodor Michajlovič Dostojevskij kdysi prohlásil, že na světě není nic těžšího než upřímnost a nic lehčího než lichotky. O tom, jak se vyhnout zbytečným partnerským hádkám, jsme psali zde.
