Být v domácnosti ten, kdo má za vše odpovědnost, není vůbec zdravé. Bohužel to mnoha lidem přijde normální a ignorují varovné příznaky
Každý z nás určitě zažil situaci, kdy musel ještě ráno stihnout poklidit, protože přijede návštěva na večeři, do toho odvézt děti do školy, nepřijet pozdě do práce, vyzvednout šéfovi cestou něco v tiskárně, nezapomenout zaplatit nájem, ještě mají volat ohledně nového tarifu na telefon a bylo by potřeba nakoupit na pečení, to už ale nestihnete, a tak je třeba říct to partnerovi. No a někdo se musí po cestě domů stavit pro balíčky na poště. Taky je třeba zkontrolovat, jestli už jsou zaplacené energie a obědy ve škole. Ano, je toho dost a jsou lidé, kteří v takovém shonu žijí každý den. Co s námi ale udělá být příliš vytížený?
Pro některé lidi je život ve stresu, pod tlakem uzávěrek, domácích prací, zodpovědnosti za děti i finance a chod domu normální. Ignorují příznaky toho, že je něco špatně a ani ne vědomě, jednoduše se tak ponoří do své role a zapomenou hlídat náznaky. Ty jsou různé, může to být například těžký tlak na hrudi, potíže s dýcháním, nechuť k jídlu nebo poruchy spánku. Například zmíněný pocit kovadliny na hrudi je charakteristickým znakem spontánní disekce koronární arterie (SCAD), relativně vzácného srdečního onemocnění. To postihuje zejména ženy a lidi mladší 50 let. Řeší se pak angioplastikou, aby se otevřela prsní tepna. Paradoxem je, že lidé ani v této fázi mnohdy nepochopí vážnost situace a zákroky jako operaci odkládají kvůli tomu, že nemají dostatek času. Pomyslí si, co by se dělo s jejich dětmi, kdo ohlídá, aby nenaskákaly penále za platby účtů a kdo bude doma celou dobu uklízet? Stejně tak pracovní povinnosti je mnohdy tlačí k tomu zůstat „funkční“.
Není sice studie, která by přímo zkoumala tlak v domácnosti, ale celkem nový výzkum – údajně vůbec první studie, která kvantifikuje celosvětovou zátěž nemocí způsobenou přehnanou pracovní zátěží – ukázal, jak zle na tom lidstvo je a jak moc toho na sebe nakládá.
V dokumentu zveřejněném 17. května autoři z institucí včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní organizace práce uvádějí, že každý rok zemře tři čtvrtě milionu lidí na ischemickou chorobu srdeční a mozkovou mrtvici v důsledku toho, že pracují dlouhé hodiny. Ischemická choroba srdeční zahrnuje zúžené tepny. Stres a vysoký krevní tlak jsou hlavním důvodem, proč k ní dochází. Ničíme si tedy zdraví, aniž bychom si to uvědomovali.
Výzkumníci systematicky zkoumali údaje o dlouhé pracovní době definované jako 55 a více hodin týdně. Výsledkem byly zdravotní dopady a úmrtnost ve většině zemí světa od roku 2000 do roku 2016. Autoři kontrolovali faktory, jako je pohlaví a socioekonomický status, aby odhalili čisté účinky přepracování na zdraví. Studie prokázala, že přepracování je jediným největším rizikovým faktorem nemocí z povolání a od toho samozřejmě lze odvodit i podobné důsledky stresu a nadměrného tlaku doma. Nemoc z přepracování a stresu představuje zhruba jednu třetinu zátěže nemocí související s každodenními povinnostmi.
Zhruba 9 % světové populace, a to včetně dětí, pracuje příliš dlouho a usilovně. A od roku 2000 se počet lidí, kteří jsou přepracovaní, neustále zvyšuje. Přepracování ovlivňuje různé skupiny lidí velmi rozdílným způsobem.
Muži v každé věkové skupině pracují dle průzkumů déle než ženy. Přepracování a tlak vrcholí ve středním věku, i když zdravotní účinky se projeví až později. Autoři studie uvedli, že smrt přepracováním nenastane přes noc. Existují dva hlavní způsoby, jak přepracování může snížit zdraví a dlouhověkost. Jedním z nich je biologická daň za chronický stres se vzestupem stresových hormonů, který vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a cholesterolu. Pak jsou tu změny v chování. Ti, co tráví dlouhé hodiny nadměrným vytížením a starostí o domácnost, obvykle také málo spí, sotva cvičí, jedí nezdravá jídla a kouří a pijí, aby se vyrovnali. Existují konkrétní důvody k obavám z přepracování a nejvíce k těmto situacím docházelo zejména v době, kdy jsme prožívali pandemii Covid-19, ale provází nás to stále i v životě po ní. Pandemie zesílila některé stresy pocházející z domácího prostředí.
Pandemie ale ovlivnila zdraví i jinak. Obyvatelé jižní Asie jsou již od jejího počátku vystaveni vysokému riziku srdečních onemocnění. Nyní s pandemií Covid jsme zaznamenali nárůst práce z domova, což rozmazalo rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem u mnoha jednotlivců, což vedlo k narušenému spánku a cvičení a to zase zvýšilo riziko kardiovaskulárních onemocnění a mrtvice.
Pandemie navíc vedla k nejhoršímu hospodářskému poklesu od Velké hospodářské krize. Předchozí recese byly ve skutečnosti následovány zvýšením pracovní doby. Lidé, kteří stále pracují, musí pracovat více, aby kompenzovali ztrátu zaměstnání v tomto období, nyní k jejich vytížení přispívá o problematické období války a energetické krize. Tedy pokud je pak na jednu osobu navalena celá domácnost a její chod, může se cítit velmi přetížená.
Pokud budou trendy pokračovat stejným směrem, přepracování – a s tím spojené zdravotní škody – bude jen přibývat. To je obzvláště znepokojivé vzhledem k tomu, kolik společností chová úctu k přepracovaní a to až k vyhoření. Pro lidi je dnes v podstatě normální udřít se k smrti, navalit si na sebe tolik, kolik ještě uneseme, než nás to složí. Společnost, ve které žijeme, to vyžaduje. A jak naše povinnosti narůstají, těch, kteří tráví příliš mnoho hodin starostmi a žádný čas odpočinkem, bude jen přibývat. Důležité je si však uvědomit, že to ovlivní nejen jednoho člověka, ale všechny členy domácnosti, pokud se něco podobného stane, a tak by neměla nikdy fungovat na principu, kdy je za vše zodpovědná nějaká pověřená hlava rodiny.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Sciencedirect.com, Nytimes.com
