1. LF UK a VFN je jediným centrem pro vzácná onemocnění v endokrinologii v ČR a aktivně se zapojuje do mezinárodních vědecko-výzkumných projektů 
a klinických studií nejnovějších léčiv.

80letá tradice interní péče a primát v endokrinologii

III. interní klinika 1. LF UK a VFN patří mezi jednu z největších interních klinik v České republice – celková lůžková kapacita kliniky je 101 lůžek, 87 standardních a 14 intenzivních. Od začátku klade důraz na endokrinologii a je jediným evropským centrem pro vzácná onemocnění v endokrinologii v ČR, tzv. Endo-ERN. Toto expertní pracoviště pečuje o pacienty se vzácnými endokrinopatiemi, zejména onemocněními hypofýzy, nadledvin, ale 
i vzácnými onemocněními štítné žlázy a kostními.

Klinika se dále specializuje na diabetologii, obezitologii 
a kardiologii a je národním referenčním centrem pro diagnostiku a léčbu familiární hypercholesterolemie. Součástí pracoviště jsou také echokardiografická laboratoř, sonografické pracoviště, laboratoř pro endokrinologii a metabolismus, osteocentrum, centrum preventivní kardiologie a centrum pro léčbu závislosti na tabáku.

„I v dalších letech chceme na našem pracovišti rozvíjet především léčebně preventivní péči nejvyšší kvality. Plánujeme další modernizaci kliniky, rozšíření ambulantní péče, jednodenní hospitalizace, ale i zapojení do nových vědeckých výzev,“ uvádí přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Michal Kršek, DrSc., MBA.

OBEZITA: Čísla neustále stoupají, přibývá i dětí s cukrovkou

Počet pacientů s nadváhou a obezitou v ČR stále narůstá, v současné době je to již více než polovina obyvatel České republiky. „Novinkou posledních let je výskyt obézních pacientů i mezi pacienty s cukrovkou 1. typu, kde jsme ji dřív tak často nepozorovali, narůstá počet obézních dětí a také dětský diabetes 2. typu,“ upozorňuje prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vedoucí Obezitologického a diabetologického centra III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

XXL centrum VFN: Expertní týmy dokážou extrémně obézním pacientům pomoci

Ročně projdou centrem tisíce pacientů s metabolickými problémy. „Využíváme nejmodernější poznatky medicíny a pracujeme ve zkušených týmech. XXL centrum umožňuje léčbu i extrémně obézním pacientům s problematickou pohyblivostí, po náročných chirurgických výkonech. Věnujeme se také pacientům s obezitou nižšího stupně, kteří mají další komplikace: diabetes, selhání srdce nebo poruchy funkce ledvin,“ doplňuje prof. Prázný.

Nové léčebné metody snižují hmotnost o více než 20 %

V léčbě nadváhy a obezity se stále častěji používá nová generace léků na principu GLP-1 RA, po kterých 
u nemocných klesá hmotnost o více než 20 %. Pro extrémně obézní pacienty je stále nejúčinnějším řešením bariatrická chirurgie. Častěji se do léčby zapojuje telemedicína, nutriční terapie a rehabilitační programy při hospitalizaci.

DIABETES: Nové léky a technologie chrání srdce a ledviny a zlepšují kvalitu života

Pacientům s cukrovkou 2. typu v posledních dvaceti letech významně pomáhá inkretinová léčba, a právě léčba pomocí injekčních léků GLP1-RA. Pacienti během léčby hubnou a léčebné přípravky navíc snižují i riziko úmrtí 
a závažných komplikací včetně kardiovaskulárních. Glifloziny ovlivňují kromě diabetu i srdeční selhání a selhání ledvin.

Pro pacienty s cukrovkou 1. typu představují největší pokrok v léčbě moderní technologie – zejména glukózové senzory a automatické pumpy pro dávkování inzulínu. „Skvělou zprávou je, že glukózové senzory budou od začátku roku 2026 dostupné i pro pacienty s cukrovkou 2. typu, kteří jsou dnes léčeni třemi a více dávkami inzulínu denně,“ zdůrazňuje prof. Martin Prázný a doplňuje: „Kvalita života pacientů se zlepšuje, mají méně komplikací, prodlužuje se jim délka dožití ve zdraví a klesá u nich úroveň diabetického stresu.“

CHOLESTEROL: Hrozba pro srdce

Pokles hladin cholesterolu byl dřív důvodem pro významný pokles úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci, ale 
v posledním desetiletí už se hodnoty nemění, spíš opět stoupají. „Pozitivní je, že nové terapie, které využívají principy biotechnologií – monoklonální protilátky, RNA terapie, umožňují i léčbu pacientů, které jsme dříve mohli léčit velmi obtížně nebo vůbec,“ vysvětluje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., MHA, zástupce přednosty III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Diagnózy, které se v čase nejvíc posunuly

U pacientů po již prodělané cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu lze moderními léčebnými možnostmi zabránit opakování takových příhod. „A posouváme se dál. Časnou identifikací rizika (včetně sofistikovaného genetického vyšetření) umíme zaměřit pozornost na osoby v riziku a zabránit tak vzniku i první cévní příhody 
a prodloužit délku života ve zdraví,“ vyzdvihuje prof. Vrablík. Umíme diagnostikovat vzácné poruchy metabolismu cholesterolu a nabídnout pacientům specifickou léčbu.

Možnosti diagnostiky a prevence aterosklerózy a jejích komplikací léčbou vysokých hladin cholesterolu se nadále rozšiřují. Díky novým terapiím se také zlepšila prognóza u familiární hypercholesterolemie (geneticky podmíněné výrazné zvýšení hladin cholesterolu). Pokud je onemocnění zachyceno včas, pacientům již nezkracuje život a nepřináší předčasné aterosklerotické cévní komplikace.

VÝŽIVA: klíčový nástroj prevence civilizačních nemocí

Výživa zásadně ovlivňuje stav svalové a kostní hmoty, funkci mozku, zdraví jater, mikrobiom a celkovou imunitu. „Výživa se z podpůrného faktoru proměnila v klíčový nástroj prevence i léčby. Je uznávaná jako samostatný terapeutický nástroj, který může ovlivnit průběh onemocnění, kvalitu života i délku dožití. Výživa se stává součástí edukace pacientů už při stanovení diagnózy,“ vysvětluje MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D., vedoucí lékařka Jednotky intenzivní metabolické péče III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

V posledních letech se propracovala metodika nutričního screeningu, včas se odhalují jedinci se špatným stavem výživy. Umělá výživa se stala součástí denní praxe napříč celou medicínou. Změnil se i přístup pacientů – roste zájem o personalizovanou výživu, nutriční poradenství a preventivní opatření.

Specifičnost výživy v interních oborech spočívá v tom, že pacienti často trpí více diagnózami současně, což vyžaduje individualizovaný nutriční přístup, který zohledňuje vzájemné interakce mezi nemocemi. „Správná výživa může ovlivnit délku hospitalizace, průběh rekonvalescence, prognózu onemocnění i kvalitu života nemocných. I proto je zcela zásadní spolupráce lékaře, nutričního terapeuta, ošetřovatelského personálu 
i samotného pacienta,“ uzavírá MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D.

Zdroj: VFN