Klíšťata jsou letos extrémně aktivní. Přinést si je můžete i z parku nebo dětského hřiště
Právě konec května a začátek léta patří dlouhodobě k obdobím, kdy jsou klíšťata nejaktivnější. Podle odborníků jim vyhovují hlavně teploty kolem 20 stupňů Celsia, vlhký vzduch a hustší vegetace. Aktivní bývají často už od ranních hodin a zvýšené riziko přetrvává i během večera.
Klíšťata nejsou jen v lese
Mnoho lidí si stále myslí, že největší riziko představují výlety do lesa nebo vysoká tráva na loukách. Ve skutečnosti se ale klíšťata běžně vyskytují i v městských parcích, zahradách, okolí dětských hřišť nebo podél cyklostezek. Odborníci upozorňují, že klíšťata nepotřebují divokou přírodu. Stačí jim vlhčí prostředí, nízké keře nebo neudržovaná tráva.
„Klíšťata se nevyskytují pouze v přírodě, ale v poslední době také čím dál častěji v městské zeleni, parcích či zahradách,“ upozorňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
„Lidé mají často pocit, že ve městě se s klíštětem setkat nemohou. Naše výzkumy ale ukazují opak. Klíšťata nacházíme v parcích, na sídlištních trávnících i v příměstských lesoparcích. Městské prostředí jim přitom poskytuje dostatek hostitelů, včetně drobných hlodavců či ptáků,“ vysvětluje Jan Kamiš z Biologického centra AV ČR.
Zvyšuje se také počet případů, kdy si lidé klíště přinesou domů na oblečení nebo v srsti domácích mazlíčků. Veterináři proto doporučují kontrolovat po návratu z venku nejen děti, ale i psy a kočky. Právě srst zvířat totiž může být častým „dopravcem“ klíšťat až do domácnosti.
Nejsilnější sezona začíná
Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu patří přelom května a června každoročně k nejsilnějším obdobím celé sezony. Aktivita klíšťat bývá nejvyšší po dešti, kdy je půda vlhká a teploty zároveň neklesají příliš nízko. Meteorologové upozorňují, že letošní jaro vytvořilo pro jejich množení velmi příznivé podmínky.
Klíšťata navíc dokážou přežít i mírnější zimy, které jsou v posledních letech stále častější. Podle odborníků se proto sezona postupně prodlužuje a první aktivní klíšťata se mohou objevovat už během února nebo března, pokud jsou teploty dostatečně vysoké.
Největší chyba? Lidé se kontrolují příliš pozdě
Klíště bývá po přisátí velmi malé a člověk si ho často všimne až po několika hodinách. Čím déle ale zůstane přisáté, tím vyšší může být riziko přenosu některých infekcí. Lékaři proto doporučují prohlédnout tělo ideálně ihned po návratu domů.
Lidé by se měli zaměřit hlavně na podkolenní jamky, třísla, podpaží, oblast za ušima, krk nebo vlasovou část hlavy. U dětí se klíšťata často objevují právě ve vlasech nebo kolem uší, kde si jich rodiče nemusí všimnout.
Podle odborníků lidé často chybují i při samotném odstraňování klíštěte. Stále se objevují rady o potírání olejem, mastí nebo alkoholem před vytažením. Státní zdravotní ústav ale upozorňuje, že takový postup vhodný není. Klíště by se mělo odstranit co nejdříve pomocí pinzety nebo speciální karty jemným vikláním do stran. Následně je důležité místo vydezinfikovat.
Jak poznat možné nakažení
Mnoho lidí si myslí, že nebezpečné je každé klíště. Ve skutečnosti ale infekci přenáší jen část z nich. Přesto odborníci doporučují sledovat místo přisátí ještě několik dní po odstranění.
Typickým příznakem lymské boreliózy bývá červená skvrna kolem místa přisátí, která se postupně zvětšuje. Objevit se ale mohou i bolesti hlavy, únava, zvýšená teplota nebo bolesti svalů a kloubů. Nebezpečné je, že příznaky se někdy objeví až po několika týdnech.
U klíšťové encefalitidy bývá začátek často nenápadný. Nemoc může připomínat běžnou virózu nebo chřipku. U části pacientů ale po několika dnech následuje druhá fáze, která může zasáhnout nervový systém a způsobit zánět mozku nebo mozkových blan. Více informací naleznete na stránkách nzip.cz (Národní zdravotnický informační portál).
Nejrizikovější bývají letní měsíce
Lékaři upozorňují, že právě během června, července a srpna bývá případů nemocí přenášených klíšťaty nejvíce. Podle dat Státního zdravotního ústavu každoročně onemocní tisíce lidí lymskou boreliózou a stovky pacientů skončí s klíšťovou encefalitidou.
Odborníci upozorňují, že riziko nelze podceňovat ani u mladších lidí nebo dětí. Těžší průběhy se sice častěji objevují u starších pacientů, komplikace ale mohou nastat v jakémkoliv věku.
Očkování jako důležitá prevence
Zatímco proti lymské borelióze zatím běžné očkování dostupné není, proti klíšťové encefalitidě vakcína existuje. Lékaři ji doporučují hlavně lidem, kteří tráví hodně času venku, sportují v přírodě nebo pracují na zahradě.
Podle odborníků si ale mnoho lidí stále myslí, že očkování potřebují jen turisté nebo lidé žijící na venkově. Ve skutečnosti se však s klíštětem může setkat téměř každý.
Jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví ČR, očkování proti klíšťové encefalitidě je v Česku součástí důležité prevence. Lidé starší 50 let mají toto nepovinné očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně přeočkování. Ostatním věkovým skupinám na vakcínu často přispívají zdravotní pojišťovny prostřednictvím preventivních programů.
Repelent není stoprocentní ochrana
Repelent patří mezi základní ochranu, odborníci ale upozorňují, že není stoprocentní. Důležité je správné použití a dostatečné množství. Při delším pobytu venku je navíc potřeba repelent znovu aplikovat.
Pomoci může i světlé oblečení, na kterém je klíště lépe vidět, nebo dlouhé kalhoty při pohybu ve vyšší trávě. Někteří lidé dnes používají i speciální impregnace na oblečení určené právě proti klíšťatům.
Klíšťata mohou být aktivní i po dešti
Řada lidí si myslí, že během deštivých dnů riziko klesá. Ve skutečnosti ale klíšťata vlhké počasí milují. Právě kombinace deště a následného oteplení vytváří ideální podmínky pro jejich aktivitu. Nejrizikovější bývají rána a podvečery, kdy je vzduch vlhčí a tráva není vysušená sluncem.
Meteorologové navíc očekávají, že aktivita klíšťat bude během následujících týdnů dál vysoká. Lidé by proto podle odborníků neměli prevenci podceňovat ani při běžných každodenních aktivitách. Stačí totiž krátká procházka parkem, posezení na trávě nebo práce na zahradě.
ČR patří mezi evropské země s vyšším výskytem onemocnění přenášených klíšťaty
Česká republika dlouhodobě patří mezi evropské země s vyšším výskytem onemocnění přenášených klíšťaty. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo v roce 2024 hlášeno 4 031 případů lymeské boreliózy a 670 případů klíšťové encefalitidy. V roce 2025 pak počet hlášených případů lymeské boreliózy vzrostl na 11 384 a u klíšťové encefalitidy na 707 případů. Ačkoli se do statistik částečně promítla také změna systému hlášení, jde o jedny z nejvyšších hodnot za poslední dekádu.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, Český hydrometeorologický ústav, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Státní zdravotní ústav, Lekarnici.cz.
