Umíte to se zelenými listy? Aneb dokonalé využití běžně pěstované zeleniny
Je přece škoda vyhodit takovou svěží zeleň, ať už si ji pěstujete na zahradě nebo nosíte domů z obchodu!
Výhody zelených listů
Zelené listy všech druhů zeleniny (snad s výjimkou té plodové) jsou jednak velmi chutné, jednak významně prospěšné pro naše tělo. Věděli jste například, že zelené listy (v jakékoliv úpravě) pomáhají tělu zbavit se všech vnitřních zánětů? Tím samozřejmě jejich benefity nekončí.
V potravě ze zelených listů totiž naše tělo může podle odborníků ze serveru Celostnimedicina.cz využít „aminokyseliny, vitamíny, minerály a stopové prvky, enzymy ke strávení dalších, např. masitých jídel, chlorofyl, užitečná rostlinná barviva a vlákniny různých typů“.
Dále jsou tu antioxidanty přítomné díky rostlinným barvivům – flavonoidům, karotenoidům a dalším tělu prospěšným rostlinným barvivům. Navíc jsou zelené listy spíše zásadité, což hodně pomáhá nejen s překyselením žaludku a pálením žáhy.
Zelené listy pomáhají s krevním oběhem, metabolismem a hladinou energie, udržují zdravá střeva, podporují dostatečnou krvetvorbu, imunitu a dokonce i hojení ran. Možná jste díky všem vyjmenovaným výhodám už teď dostali na zelené listy běžné zeleniny chuť.
Ale jak si je připravit a které vůbec vybrat, pokud jste je doteď považovali víceméně za odpad?
Které listy můžeme využít jako „alternativní zeleninu“?
Když si prolistujete Albert leták a dostanete se do sekce „Albertova tržnice“, vždy tu najdete zajímavé slevy na sezónní zeleninu, která je dodávána i s listy, aby byla dodávka kompletní, se všemi využitelnými částmi. Obchod si to může dovolit, protože často odebírá sklizeň od českých producentů, a tak zelenina dlouho necestuje.
Pro přípravu jídla jistě využijte listy z kedluben, květáku, brokolice, nejmladší listy z ředkviček, z červené řepy, samozřejmě i z cibulky, pórku, mrkve, petržele, celeru, pastináku, hrášku, jistě přijdete i na další dobře chutnající a hlavně neskutečně zdravé zelené listy, které bývají běžně určeny „k vyhození“.
Ale pozor, nikdy nekonzumujte listy a výhony rajčat, paprik, lilků, brambor a dalších lilkovitých rostlin, ani listy a výhony fazolí.
Fazole nikdy nejezte syrové – jde totiž ve všech případech o jedovaté rostliny nebo části rostlin. Jestliže jste se teď zděsili, že pravidelně jíte výhonky z fazole mungo, můžeme vás uklidnit, ve skutečnosti jde totiž o hrách, jen čeština mu dala název „fazole“, pravděpodobně díky tvaru jednotlivých hrášků.
Co s listy kedlubny, červené řepy, mrkve, ředkvičky a další již zmíněné zeleniny?
Možností, tipů a nápadů jak v kuchyni zacházet s listy, které jste doposud jen vyhazovali, je mnoho. Najdete je pod hesly „leaf to root“ (od listů až po kořen) nebo zkrátka po vložení dotazu „jak připravit listy z …“ do vašeho vyhledávače.
Pro inspiraci jistě můžeme zmínit vyvaření natě z mrkve, petržele, celeru, pastináku, ale i dalších listů v polévce. Díky varu se totiž naruší buněčné stěny, což pak dovolí tělu mnohem lépe zpracovat v nati přítomné minerály a vlákninu.
Pro zpracování za syrova zkuste například pesto, ze stonků mangoldu jde udělat skvělý hummus. Listy celeru jsou stejně dobrým kořením na brambory a maso jako libeček.
Čerstvé listy z červené řepy, kedluben nebo nejmladší lístky ředkvičky jsou vynikající v salátech, těstovinách, na chlebu s máslem – v podstatě stejně jako jarní cibulka nebo třeba syrový špenát. Dají se i tepelně upravit ve stylu špenátu – a vystačíte si i se stejným kořením a hlavně s bleskovým spařením, takže jídlo bude hotové opravdu rychle.
Poradíte si i s opravdu velkými listy květáku nebo brokolice
Velké listy, jaké nabídne třeba květák, brokolice, můžete upravit mnoha způsoby. Zaujmout by mohly chipsy z květákových listů podle Igora Chramce, nebo třeba krém z těchto listů. Skvělé jsou samozřejmě i jejich košťály, které můžete upéci podélně rozkrojené – a pak lžící vybrat měkoučký střed.
Fantazii se meze nekladou a vy jistě řasem přijdete i na další využití tělu tolik prospěšných potravin, které jsme si zvykli jen vyhodit. Přitom často vyhazujeme pro tělo přínosnější části, než jsou ty, které konzumujeme – typické je to například pro kedlubnu.
