I v dnešní době kolují o zraku nesmyslné mýty
O zraku a nošení brýlí panuje ve společnosti stále mnoho polopravd, mýtů a pověr. Některé jsou úsměvné, jiné nás mohou vést k chybným rozhodnutím.
Sledování televize zblízka poškozuje zrak
Zapomeňte na tak často opakovené: "Jdi dál od té televize, zkazíš si oči." Je sice fakt, že dlouhé vysedávání u televize moc prospěšné není, pravda však je, že vzdálenost, ze které televizi sledujete, na vině není. Sledování televize zblízka vaše oči ani oči vašich dětí nepoškozuje. Jediným důsledkem bude pravděpodobně únava očí.
Děti dokáží zaostřit z malé vzdálenosti bez namáhání očí lépe než dospělí. Proto se často stává, že si děti zvyknou držet čtený text blízko u očí nebo sedět přímo před obrazovkou. Dítě tak má pocit, že je blíž celému dění. U dětí tento zvyk obvykle ustupuje s rostoucím věkem.
Neexistuje žádný důkaz, že by vzdálenost od obrazovky měla negativní vliv na vaše oči. Jediné, co hrozí, je, že budete vy nebo vaše dítko tak zabráno do děje, že zapomenete mrkat. Potlačením mrkacího reflexu dojde následně k slzení, pálení a únavě očí.
Čtení za slabého osvětlení je škodlivé
Taky je vám tato věta povědomá? Možná dnes stejně tak napomínáte své děti. Častým opakováním jste přijali toto tvrzení jako fakt, který však není pravdivý. Dříve lidé také svítili petrolejkami, plynovými lampami nebo dokonce jen svíčkou a i při takovém osvětlení četli. Jejich oči byly jistě brzy unavené, ale na zrak tlumené nebo slabé světlo vliv nemá.
Jisté je, že svělo je podmínkou, abyste dobře viděli, aby se vám prostě líp četlo. Při špatném osvětlení mohou oči bolet, slzet, ale také pak velmi rychle zregenerují. Používáním očí v tlumeném světle je podle odborníků rozhodně nepoškodíte. Dobré osvětlení ovšem usnadňuje čtení a může zabránit únavě očí. Proto, pokud je to možné, nastavte osvětlení přímo na stránku s textem, aby byl dostatečně osvětlen.
Dlouhé dívání do počítače kazí zrak
Pracujete na počítači několik hodin denně? A co na to vaše oči? Bolí? Palí? Řežou a jsou unavené? Pravděpodobně ano. Překvapivě se tím ale váš zrak nezhorší. Za bolavé oči může mrkání. Lidské oko mrkne asi 15 – 20krát za minutu. Tím zvlhčí oko slzami, které je zároveň čistí a regenerují.
Při práci na počítači mrkáte ovšem mnohem méně – vědci zjistili, že mrkání se zvolna zpomaluje a vy ani nepostřehnete, že mrkáte méně než 6krát za minutu. A to je to, co se vašim očím nelíbí. Začnou vás bolet a pálit. Odborníky je tento jev nazýván Computer vision syndrom (CVS). Dlouhým díváním se do počítače vám však nepřibudou dioptrie, nevznikne krátkozrakost apod.
Pokud chcete svým očím ulevit, zkuste si dělat pravidelné přestávky a dívat se nad sebe nebo na druhý konec místnosti. Pohled na vzdálenější předměty často zmírňuje pocit napětí očí. Udržujte obličej ve vzdálenosti 45 až 60 cm od monitoru, který by měl být umístěn v mírném úhlu směrem dolů. Také zvažte použití umělých slz. Pokud máte ale stále i tak rozmazaný obraz nebo se vám oči rychle unaví, pak byste návštěvu očního lékaře zvážit měli.
Dva mýty o šilhání
Nešilhej, zůstane ti to – jistě tuto větu znáte, možná ji máte od dětství vrytou do paměti. Tato věta je ale opravdu jen zažitým mýtem a pravda není. Pravidelným cvičením okohybných svalů předcházíte únavě oka a docílíte i jeho celkové regenerace. Okohybné svaly jsou velice pružné a bezpečně vrátí oční bulvu zpět na původní místo. Celý ucelený soubor cvičení, jedním z cviků je i právě šilhání, nabízí oční jóga.
Na druhé straně existuje mýtus mnohem závažnější. Mnoho rodičů se navzájem uklidňuje, že když jejich dítko šilhá, že z toho vyroste, že se to samo srovná. Za normální lze ještě považovat, pokud miminko do šesti měsíců věku občas a velmi krátkodobě "zašilhá" - tedy dojde ke krátkému odchýlení jednoho oka. Pokud se však jedná o dlouhodobější, trvalé nevědomé šilhání, pak je nutné bezodkladně vyhledat odborníka. Dnes existují velmi přesné přístroje pro diagnostiku refrakčních vad a také šilhání i u dětí. Zanedbání včasné korekce vede k tomu, že se dětský mozek naučí zpracovávat obraz jen z "nešilhajícího" oka a dochází k tupozrakosti. Ta je léčitelná pouze u dětí do asi sedmi let a jen včasná diagnostika může vést k úspěšnému výsledku.
Oči si musejí od brýlí odpočinout, jinak zleniví
Opravdu si myslíte, že je třeba si brýle občas sundat, abyste oči "trénovali"? Používáním brýlí se oči neoslabují. Pokud brýle sundáte, oči si neodpočinou, mohou se právě jen unavit tím, že nemají odpovídající korekci.
Máte-li některou refrakční vadu, pak brýle jsou pro vás a vaše oči tím nejlepším řešením. Chcete-li si je na chvíli sundat, je to čistě vaše věc, ale zapomeňte na to, že tím vašemu zraku nějak pomáháte. Malým dětem, které se léčí např. s tupozrakostí, šilháním..., naopak může velmi uškodit, pokud brýle či optickou pomůcku nenosí.
Mrkvička pro zdravá očička
Rodiče často nutí své děti jíst hodně mrkve s tím, že je to dobré na zrak. Ovoce a zelenina je sice pro zdravý zrak nezbytnou součástí jídelníčku, s dioptrickými vadami však nesouvisí.
Mrkev je zdrojem vitamínu A – tak jako např. rajčata, špenát, ananas, meruňky, ale i játra, mléčné výrobky, žloutek, ryby aj. Největší význam vitamínu A je jeho vliv na zrak. Díky němu vidí člověk za šera a rozeznává barvy. Jeho nedostatek se projevuje šeroslepostí, poškozením rohovky vedoucí až ke slepotě. Celá pravda tedy je: Ovoce a zelenina nám prospívá a je pro náš zrak důležitá, ale nedokáže nás ochránit před krátkozrakostí, dalekozrakostí...
Psi vidí černobíle
I tento mýtus patří mezi ty hluboce zakořeněné. Dříve se dokonce tvrdilo, že savci obecně (kromě primátů) barevné vidění nemají. Nejen zkušenosti chovatelů, ale už i mnoho odborných výzkumů přineslo vysvětlení a objasnění, jak to opravdu s viděním psů je.
Lidské oko je vybaveno třemi pigmenty (čípky) vnímajícími barvu – rhodopsiny. Každý z nich vnímá jinou vlnovou délku světla:
- čípky vnímající modrou barvu (nejkratší vlnová délka)
- čípky vnímající zelenou barvu (středně dlouhá vlnová délka)
- čípky vnímající červenou barvu (nejdelší vlnová délka)
Poruchy pigmentu čípků vedou k projevům barvosleposti.
Pes má čípky (tedy i pigmenty) jen dva – jeden vnímající modrou a druhý vnímající žlutou barvu. Pes je tedy barvoslepý, ale stejně jako u člověka to neznamená, že barvy nevidí. Výzkumem došli odborníci k názoru, že pes může vidět tmavomodrou, světlezelenou, šedou, světle žlutou, tmavě žlutou, odstíny hnědé a tmavě šedou. Zelenou, žlutou a oranžovou považuje za odstíny žluté, červenou vidí jako černou nebo hnědošedou, fialovou a modrou jako modrou.
Pes tedy vidí kombinaci červené, oranžové, žluté a zelené jako jednu barvu a kombinaci modré, fialové jako druhou barvu.
Na druhou stranu i ve vizuálním vnímání má pes v některých oblastech navrch:
- dokáže rozlišit víc odstínů šedé
- rozlišuje lépe různé tvary
- postřehne i sebemenší pohyb a reaguje na změnu mimiky či mrknutí oka svého psovoda
- pohybující se předmět vidí přibližně na 500 - 700 metrů
- obsáhne větší část svého okolí než člověk
- ve tmě vidí přibližně třikrát lépe než člověk
Vzhledem k tomu, že pro psa není zrak nejdůležitějším smyslem a většinu informací o světě získává nesmírně citlivým čichem, tak jej omezené barevné spektrum nijak neomezuje.
