Jak zbavit dítě strachu?

Strach je přirozenou součástí i života dítěte
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Děti 
10. června 2018 07:23 / Shutterstock
  0   0
Strach k životu patří, je to přirozená reakce. U dětí se týká většinou něčeho neznámého. Vzniká z nevědomosti, z nedostatku informací. S přibývajícím věkem důvodů ke strachu ubývá. Jak dětem pomoci strachu čelit?

Většina odstínů strachu ustupuje s nástupem do školy, kdy dítě začíná získávat nové poznatky a rozeznává přesněji, co je realita a co fantazie. Ale berte strach také jako prostředek, který nás posouvá dál a stává se i jakýmsi zdrojem pro aktivaci pudu sebezáchovy.

Strach s věkem nezmizí. Jenom dostává jinou podobu a strachujeme se v jiných situacích, které jsou zase specifické pro dospělý svět. S věkem se naučíme se svým strachem zacházet. Naučíme se situace prožívat tak, aby nás strach neomezoval při běžném životě, ale v nebezpečných situacích nám sloužil.

Jak s dětským strachem bojovat?

  • Je nutné, aby si dítě uvědomilo, že strach existuje a že je přirozený.
  • Mluvte s dětmi a berte jejich informace vážně. Nezesměšňujte jejich vyprávění. Nemávejte rukou nad tím, když vám dítě bude vyprávět, že se bojí, že až umře, tak mu bude zima a bude mít hlad. Obrňte se trpělivostí a udělejte si čas a dítě vždy vyslechněte. Podporujte ho, ať vše vypráví a pečlivě a precizně popisuje. Važte si toho, že za vámi vůbec dítě s touto informací přijde.

  • Odpovězte si na konkrétní otázky a hledejte na ně odpovědi. A řešení.
  • Dávejte strachu či obavě tvář, jméno. Kreslete si pocity a konkrétně dané bubáky. Zkuste jim udělat vtipné čepice, bláznivé brýle. A klidně si obrázek pověste na viditelné místo. Nepomůže? Zkuste pravý opak. Strach nakreslete a spolu s dětmi spalte. Každé dítě je jiné a každému dítěti může pomáhat jiný rituál. Můžete také strašidlo zahnat hlasitým zpěvem. Podporujte dítě v tom, ať samo vymýšlí způsoby.
  • Pokud dítě špatně usíná nebo se bojí zlých snů, zkuste si společně udělat indiánský amulet – lapač snů. Zavěste ho dítěti nad postel. Budete překvapeni, jak moc dokáže pomoci při usínání i oblíbený plyšák. A velmi často pomáhá noční světýlko, malá lampička či svítící obrázky.
  • Nepoužívejte zastrašování jako běžnou součást výchovy. Můžete se dostat do pěkné šlamastiky, ze které se vám bude velmi obtížně vystupovat.
  • Překvapivě se malé děti mohu bát i mixéru, vysavače. Pokud ale děti necháte s těmito přístroji pracovat samostatně, pochopí. Nechte děti si strach osahat.
  • Dítě může pociťovat nepříjemné pocity i při cestě na školku v přírodě. Udělejte si čas, povídejte si, co ho čeká, jaké tam budou hrát hry. V dnešní době se můžete na internetu podívat na fotografie objektu a ukázat dítěti, kde a jak budou spát.
  • I my, rodiče, máme někdy strach. Popisujte dětem, co cítíte, jak situaci řešíte, co činíte za kroky, které vám pomáhají.
  • Pokud vaše dítě má strach z čerta či tmavých lesů, respektujte to. Dobré řešení rozhodně není, že když se bojí tmy, tak ho častěji budete v noci vodit do lesů. Počkejte nějakou dobu a pak zkuste znovu toto téma otevřít. A čert? Ten nikdy nechodí sám. Vždy má s sebou anděla a Mikuláše. Zajistěte, ať je čert spíše jako kulisa v pozadí a hlavním partnerem ať je Mikuláš.
  • Pokud i my budeme ječet při pohledu na pavouka, dítě si tento model odnese do života. Zkuste hledat řešení. Tatínek pavouka odnese, koštětem ho vymete z pokoje, vyluxujete ho.
  • Většinou až děti kolem šestého roku dokážou rozpoznávat, co je skutečné, a co ne. My jsme tu od toho, abychom děti postupně učili rozlišovat fantazii od skutečnosti.
  • Děti se samozřejmě ve svém životě dozví, že existují zlé věci. Přírodní katastrofy, války, zloději, nemoci, ale i rozvody rodičů, poničená přátelství. Tyto informace dětem nemůžeme vyvracet. Ubezpečíme je v tom, že taková je realita. Ale je nutné je zároveň učit pochopit fakta, která určují, s jakou pravděpodobností se mohou děsivé věci přihodit.
  • Nezakazujte, ale stanovte jasná pravidla. Nesnažte se pokyny děti od něčeho odradit, ale spíše je motivujte. Přečtěte si věty, které se dětem nemají říkat.
  • Pokud malé dítě pláče, necítí se dobře, pofňukává, dává nám signál, že hledá pomoc. Je důležité rychle odpovědět a dát mu jasně na vědomí, že tady pro něj jsme. Na nás je, abychom udělali maximum pro to, že dítě bude chtít s námi svůj svět sdílet. Pokud budeme jeho pocity smetávat ze stolu nebo jej budeme trestat, bude se příště bát za námi přijít.
📷
3
fotografie
Jan Novák | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Poznejte nejkrásnější město USA: San Francisco vás uchvátí svou atmosférou i jedinečnou architekturu

Zprávy

Koruna slábne, nikoli však kvůli vládní krizi

Bydlení

Čalouněná postel má své kouzlo, ale rychle se ušpiní. Poradíme, jak z ní odstranit různé fleky