Spartakiáda v bývalém Československu: Co všechno bylo k vidění a která skladba byla nejkrásnější?

 Retro 
30. dubna 2019 15:02 / Gabriela Opltová
  1
📷
16 fotografií v galerii
Hymnou spartakiády se v roce 1985 stala píseň Michala Davida Poupata, na kterou cvičily starší žákyně Archiv
Hromadná choreografie a téměř dva miliony cvičenců. To byla spartakiáda. První hromadné tělovýchovné vystoupení trvalo dva týdny a konalo se 23. června 1955.

Celostátní spartakiády, které se konaly od roku 1955 každých pět let měly být jedním ze symbolů údajného míru a spokojeného života v komunistickém Československu.

Přitom zpočátku komunisté myšlenku masové gymnastiky odmítali. Zejména prezident Klement Gottwald si ještě dobře pamatoval nepříjemný zážitek z posledního všesokolského sletu v roce 1948, který se stal obrovskou protikomunistickou manifestací. Čerstvě zvolený prezident pozoroval sokolský průvod a jakoby na povel se všichni ti pochodující sokolové od něj odvrátili, když procházeli kolem.

Když ale po Gottwaldově smrti v roce 1953 převzal prezidentský úřad Antonín Zápotocký, části sokolské obce, která s komunisty spolupracovala, se přece jen podařilo odpor zlomit. A obnovení tradice původních sokolských sletů prosadila, i když pochopitelně s úplně jiným ideovým podtextem a s názvem Spartakiáda. Akce se pak opakovala ještě pětkrát, pravidelně v pětiletých intervalech. Výjimku tvořil rok 1970, kdy se KSČ, v důsledku událostí z roku 1968, obávala shromáždění velké masy lidí. 

Nacvičování bylo tak trochu "dobrovolně povinné". Odměnou za to ale býval výlet do Prahy s bydlením a stravou a to zdarma. Hromadná cvičení navíc sbližovala mladé lidi, a tak se po devíti měsících rodilo zpravidla víc dětí než býval průměr a ani tehdejší interupční komise nebývaly tak přísné. V Praze v době celostátní spartakiády pobývalo několik set tisíc lidí z celého Československa. Ti byli ubytováni na školách, studentských kolejích i jinde po celé Praze a blízkém okolí, proto v Praze ve spartakiádních letech začínaly letní prázdniny o dva týdny dříve.

Městská hromadná doprava měla po dobu spartakiády zvláštní režim, bylo zavedeno mnoho speciálních linek, v centru města panoval neobvyklý ruch. Třeba posílené linky tehdejších trolejbusů končily místo pravidelné otočky Hřebenka až u strahovských stadionů. Vojáci měli postaveno své vlastní stanové městečko v Břevnově na Vypichu na na pláni u obory Hvězda.

Poslední spartakiádu na Strahově vidělo v roce 1985 na milion a čtvrt diváků. Nikdo tehdy asi netušil, že se jedná o poslední spartakiádu. Mohutná akce na konci června opět přinesla monumentální podívanou. Na stadionu se střídaly jednotlivé věkové skupiny, cvičili vojáci, členové Svazarmu i rodiče s dětmi. Jedním z vrcholů se ovšem stala především skladba starších žákyň, které cvičily na píseň Michala Davida Poupata. Skladba ukazovala možné propojení diskotékové populární hudby s propagací šťastného mládí v socialismu. O nákupech v prodejnách TUZEX si přečtěte v jiném článku.

Ale vše rozhodně nebylo ideální. doprovodným jevem spartakiády 1985 se třeba stalo i řádění "spartakiádního" vraha Jiřího Straky. Konečná bilance jeho řádění - jedenáct napadených žen, tři vraždy a dva pokusy o vraždu. První oběť napadl Straka ve svých šestnácti letech právě v době konání spartakiády.

I náklady na tyto mega akce byly obrovské. Rozpočet první spartakiády byl 45 milionů a zisk jen 26,5 milionů Kčs. V roce 1980 už dosáhly výdaje 637 milionů Kčs, což byly opravdu obrovské peníze. Přípravy na spartakiádu v roce 1990 pak byly přerušeny sametovou revolucí. Pojďme si prostřednictvím fotogalerie zavzpomínat na nejkrásnější skladby.

 

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Bývalá služebná prince Andrewa musela absolvovat školení, aby se mohla správně starat o jeho sbírku 72...

Styl

Proč je důležité sušit vlasy ručníkem dříve, než použijete výživovou masku

Dům a zahrada

K důkladnému úklidu bytu vám může pomoci i sníh. Využijte jeho sílu na maximum

Zavřít reklamu