Cenzorům za minulého režimu nic neuniklo. Víte, proč bránili Světákům, Básníkům i Pyšné princezně?

 Retro 
05. března 2019 10:56 / Terezie Zamlynová
  16
📷
6 fotografií v galerii
Film Světáci byl pro tvůrce i účinkující na dlouhá léta problémem Youtube
Bývalý režim omezoval často i uměleckou tvorbu. Kvůli tomu zůstalo mnoho filmů v trezorech, případně musely být vystříhány či upraveny tak, aby byly v souladu s tehdejším smýšlením vládnoucích elit a cenzorů. Zkusme se u dvou známých filmových děl zastavit a prozradit, co až po letech vyšlo najevo, že jsme v nich mohli vidět.

Fajnšmekry je komedie Světáci považována za klenot české kinematografie. Přitom chybělo málo a tahle jedna z nejoblíbenějších československých komedií vůbec nevznikla.

Slavný snímek Světáci vypráví příběh trojice venkovských fasádníků v letech - Skopce (Jiří Sovák), Prouzy (Vlastimil Brodský) a Petrtýla (Jan Libíček). Ti zrovna v Praze pracují na obnově domů. Jednoho dne se rozhodnou vyrazit do vyhlášené restaurace Diplomat Grill. Jejich první návštěva se však tak úplně nevydaří a večer skončí fiaskem. Proto se pánové rozhodnou najmout si na výuku společenské výchovy bývalého učitele tance Dvorského (Oldřich Nový) a nechají si ušít nové a kvalitní obleky.

Už i scénář a postavy dráždily

Jejich další návštěva luxusního podniku zpočátku vypadá nadějně. Seznámí se zde také se třemi mladými ženami - Božkou (Jiřina Bohdalová), Zuzankou (Iva Janžurová) a Marcelou (Jiřina Jirásková). Elegáni však netuší, že narazili na prostitutky, které se do restaurace pravidelně vydávají na lov bohatých pánů. V ten moment začíná ta pravá legrace...

Tvůrci filmu ale bojovali spíš se starostmi. Natáčení totiž bylo málem zcela zakázáno. Režisér musel scénář obhajovat před dramaturgy z Barrandova, kterým se nelíbila hlavně postava učitele tance Dvorského. Důvod? Kdo film zná, asi uhádne – nelíbily se jeho narážky na dobu po únoru 1948. I když byl film tehdy dokončený, po natočení byl pro jistotu stejně na několik let zakázán.

Ovoce z Lenina neprošlo

Ostatně vznikal za dost pohnutých okolností. Natáčení začalo krátce po srpnové okupaci v roce 1968, proto byla zpočátku nálada na place více než pochmurná. Scénárista filmu Vratislav Blažek ani výsledný snímek nakonec nikdy neviděl. Po srpnu 1968 emigroval do Německa.

I Jiřina Jirásková se po jeho natočení potýkala s problémy. Dostala po uvedení filmu kvůli svým politickým postojům herecký zákaz. V další větší roli se objevila až po dlouhých třinácti letech ve filmu Sestřičky.

Pikantní a dnes už jen vtipný se nám může jevit fakt, že z úvodní části filmu musel být vystřihnut záběr na svítící neonový nápis s jedním zhasnutým písmenem na prodejně zeleniny. Zněl totiž: „OVOCE Z LENINA“. A to se soudruhům líbit samozřejmě nemohlo.

Básníci málem přišli o iluze v trezoru

Každý film za minulého režimu musel projít při schvalovací projekci. Neminulo to ani komedii Jak svět přichází o básníky. Ačkoli žánr očekával smích, nikdo si prý v sále smát nedovolil. A ředitel československého filmu při projekci dokonce usnul. Bohužel to neznamenalo, že film unikl detailnímu zkoumání a bude vyslaný k divákům. Právě naopak. Verdikt byl krutý: něco takového, co "hanobí naši společnost", musí jít do trezoru.

Dalo se to čekat. Dva kamarádi před maturitou, kteří nemají jasno o tom, co vlastně v životě chtějí dělat, občas se opíjejí, stále myslí na holky a dělají si legraci z ambiciózních propagačních referentů, přece nemohli být příkladným vzorem socialistické mládeže. Přesto se stal zázrak. Soudruzi nakonec svolili a film do kin pustili, i když to přece jen nebylo jen tak.

Chcete se upsat humoru? Nemiřte nikdy nahoru

Dali si podmínku, že autoři vystřihnou scénu, ve které se Štěpán s Kendym potácejí opilí po náměstí a prozpěvují tyto veršíky: "Dejme si nalít ještě sklenku, nač hned spoléhat na myšlenku. Nám stačí stárnout, budem vlivní, senilní a neomylní." Slyšet tak nemůžeme dnes už v klasickém filmu ani tahle veršovaná slova: "Chcete se upsat humoru? Nemiřte nikdy nahoru. Nakukujte jen z povzdálí, kde rozdávají metály."

Tvůrci filmu poslechli a nevhodné verše vystřihli. I tak nesměla být komedie propagována v médiích, vyjma Rudého práva. Recenze, která se tam objevila, měla potenciální diváky od nákupu lístků do kina odradit. Stal se však pravý opak. Každý chtěl vidět, co je na tom Kleinově snímku tak špatného. A tak do kin zamířilo přes milion a půl lidí. Před Lucernou prý byla tehdy fronta až do Štěpánské.

Potrestaná pýcha

Potíže měla dnes už pro nás nepochopitelně i Pyšná princezna režiséra Bořivoje Zemana. I když je to dodnes nejnavštěvovanější český film všech dob, který těžko najde přemožitele. Ve své době ale tento snímek, natočený podle pohádky Boženy Němcové Potrestaná pýcha, moc nadšení u tehdejších politických elit nevzbudil.

Dobovým kritikům například vadilo, že pohádka byla v jejich očích příliš kapitalistická a vzdálená realitě. Čtěte také: Pyšná princezna je nejoblíbenější česká pohádka všech dob. Hercům ale pohádkový život nepřinesla.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hvězdy se podělily se svými fanoušky o „nezapomenutelný piknik“

Styl

Skvělý asijský trik, díky kterému už nikdy rýži nerozvaříte

Tech

Vlastnit či nevlastnit? Auto na „operák“ je dostupnější než kdykoli předtím