Jak se lyžovalo a co se na horách nosilo v dobách socialismu

Zájezdy na hory bývaly školní, studentské i celozávodní
📷
Dalších 10 fotografií v galerii
 Retro 
19. ledna 2019 15:00 / Archiv
  117   27
Lyžování a zimní sporty na horách v době socialismu bylo hodně odlišné od obrazů, které vídáme v zimních střediscích dnes. Méně barevné, s minimem vychytávek, ale přesto neúprosně kráčející rok od roku dál vstříc konkurenci ze Západu.

Katalogy dovezené z tehdejší Německé spolkové republiky odhalovaly, jak moc jsme pozadu, ale zároveň inspirovaly k tomu, abychom se snažili alespoň prostřednictvím svépomoci s nimi trochu držet krok.

Až do 70. let si českoslovenští lyžaři vystačili s poměrně skromnou výbavou. Lyže se u nás vyráběly od roku 1956 ve firmách Artis v Novém Městě na Moravě, ve slovenské Bytči vznikaly lyže Sulov. Ostatně s těmito značkami se potkával v té době každý, kdo se věnoval nějakému zimnímu sportu. Objevovaly se na hokejkách nebo saních a nutno dodat, že šlo o velmi dobrou a kvalitní značku.

Ovšem už za socialismu bylo jasné, že si lyžaři nevystačí jen s jednoduchými ohýbanými prkénky dřevěných profilů, i když se o nich četlo v tehdy povinné literatuře a knížce Malý Bobeš. Nároky na vybavení od 70. let prudce rostly i u nás. A tuzemští výrobci se snažili. I když s omezenými možnostmi.

Umělá skluznice

Na českých sjezdovkách se tak brzy začaly objevovat také první zahraniční lyže – rosignoly, kneissly, fischerky. A začala být hitem umělá skluznice. Doba přinesla též slávu slovinské značky sjezdových lyží Elan. Ostatně jezdila na nich taky lyžařská hvězda té doby, několikanásobný švédský šampion Ingemar Stenmark.

Kdo tedy v Československu po elankách zatoužil, koupit si je mohl. Musel za nimi ale vyrazit, někdy opakovaně, do speciálních sportovních obchodů anebo obchodů nazvaných Pragoimpo.

Fenoménem té doby se staly dětské lyže značky Sulov Prince. Každé dítě, které se u nás učilo lyžovat, snad začínalo právě na nich.

Vázání vytlačilo kandahár

Jelikož přišla také nová éra lyžařského vázání, znamenalo to konec kandaháru. Pamětníci vědí, že to byl mechanismus s čelistmi a lankem, které se navlékalo do drážky na botu a dotáhlo vpředu napínákem. Dalo se zafixovat, aby se pata nehnula. Když však došlo k pádu, způsobovalo lyžařské vázání řadu ošklivých zlomenin.

A protože hektické změny na sjezdovkách a horách přicházely rychle, dotkly se i lyžařských bot. V 70. letech se poprvé začaly objevovat bezpečné přezkáče (značky Solomon, Nordica, Dynafit). Abychom je nemuseli dovážet z ciziny, naše firma Botana ve Skutči přišla brzy s vlastním modelem. Nebyl tak dokonalý, ale za to byl náš. Boty byly těžké, vážily snad tunu, ale oproti koženým lyžákům ke kotníkům to byla výrazná změna k lepšímu.

Československo najelo na svoji výrobu

Za vývojem nepokulhávaly ani lyžařské brýle. Tehdejší firma Okula v Nýrsku představila záhy typ brýlí Mistral, pletařské závody se postaraly o to, aby Čechoslováci mohli pro pohyb na horách vyměnit kulichy za pravou lyžařskou čepici ve tvaru domečku.

I na našich sjezdovkách pak začaly, i když se zpožděním proti jiným zemím, hýřit barvy. Byl to důsledek toho, že se v tuzemsku probudili výrobci oteplovaček a bund. Byly barevné, ale hlavně promáčení odolné, a to znamenalo definitivní revoluci na kopcích a sjezdovkách tehdejší doby.

Lyžování přála i tehdejší nomenklatura

V době socialismu se lyžování bralo jako vynikající a lidový způsob rekreace. Klasický film Anděl na horách ukázal národu ideální „eróháckou“dovolenou. A nutno říct, že to skutečně byly v největší míře právě odbory (Revoluční odborové hnutí), které organizovaly většinu hromadných zimních pohytů na horách.

Sněhová děla

Významným předělem pro milovníky sportů na horách pak byla sněžná děla. První se do ČSSR dostalo už v roce 1965, když obohatilo areál v Telnici. Bylo to dokonce v době, kdy se sněhová děla teprve pomalu rozšiřovala po západní Evropě. Jenže, na rozdíl od Západu, u nás ze sněhového děla veřejnost nic neměla - sloužilo jen potřebám sportovních lyžařů.

Od lyží ke snowboardu

Zajímá vás, jak to bylo se snowboardem? Nebyli jsme v tomto směru úplně pozadu. Na československých svazích se objevil hned pár let poté, co ho v zahraničí vynalezli. První sněžná prkna se na horách objevila v sezoně 1979/1980.

Nadšenci si je vyráběli svépomocí jen podle zahraničních časopisů. Nejvíc se snowboardovalo na Perninku v Krušných horách, kde se také v roce 1984 konal první závod v historii českého snowboardingu. (Dále čtěte: Móda před revolucí: Jaké boty jsme nosili a po jakých jsme toužili?)

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Dovolená ve Vysokých Tatrách: Největší zajímavosti, které rozhodně stojí za vidění

Dům a zahrada

Víte, jak se u psů projevuje otrava a jak jim správně poskytnout první pomoc?

Bydlení

Postel je dokonalým semeništěm roztočů. Jak často bychom měli měnit povlečení?

Zavřít reklamu