Na rok 1979 pamětníci asi nezapomenou. Mráz zastavil kulturu i omezil televizi

Noviny doporučovaly lidem, aby získávali potřebné informace z rádia
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Retro 
17. ledna 2019 14:29 / Archiv
  27   11
Rok 1979 byl rokem, na který pamětníci asi nezapomenou. Ihned po půlnoci na Silvestra přinesl prudké ochlazení, v dalších dnech nebývalé mrazy a sněhovou nadílku. Brzy se to odrazilo v energetice a bylo třeba nasadit tvrdá úsporná opatření. I televize kvůli tomu omezila své vysílání na minimum.

To, co bylo na celé situaci dobré, byly nečekané a dlouhé uhelné prázdniny pro školáky. Matky školou povinných dětí měly úlevy v délce pracovní doby, a tak byl čas si zimu užít i v dobrém slova smyslu se vším, co s sebou přináší.

Už 8. ledna však vyšla v novinách informace o tom, že kvůli úsporným opatřením byl až do odvolání omezen provoz mnoha kulturních zaříení. Zrušena byla divadelní představení, výstavy i koncerty. V Tylově a Smetanově divadle se vracelo vstupné, Náprstkovo muzeum omezilo návštěvní hodiny na minimum a zrušilo plánované akce.

Televize vysílala na jediném programu, od půl deváté večer

Ten samý den, připadl na sobotu, bylo až do odvolání omezeno vysílání Československé televize. Znamenalo to, že zapnout ji bylo možné pouze od půl deváté večer na omezenou dobu. Druhý, tehdy nový, program nevysílal v tomto období vůbec.

Dobový tisk tehdy uváděl: „Návyk na celý den plynoucí program je veliký. Avšak i energetická náročnost takového programu je značná. Nejde ale ani o příkony vysílačů a odbavovacích zařízení televize, jako o spotřebu elektrické energie, kterou přijímače v našich domácnostech představují. Dokazují to čísla. V případě, že by například pracovaly všechny registrované televizory v republice, spotřebovaly by 750 megawattů.

Televizní noviny například poslouchá 58 procent televizních diváků. Spotřeba energie tak v tomto případě představuje výkon téměř jedné elektrárny. A co teprve  exponované pořady, jako je oblíbený seriál! Obrazně lze říct, že jedna elektrárna pracuje jen proto, abychom mohli sledovat televizní programy. Spotřebuje přitom denně 18 tisíc tun uhlí.“ (autorem poznámky byl Josef Holý).

Noviny tak doporučovaly lidem, aby získávali potřebné informace spíše z rádia a za kulturou zamířili třeba do knihoven.

Meteorologové před arktickou zimou marně varovali 

Meteorologové přitom v předstihu hlásili, jaký zvrat první lednový den přinese. Přesto kalamita všechny zaskočila a zvládnout se ji dlouho hlavně v energetice a zásobování uhlím nedařilo.

Varováním mohl být fakt, že už v noci z 29. na 30. prosinec 1978 zamrzlo sousední Německo. Paralyzována byla veškerá doprava, tvořily se metrové závěje sněhu a při odstraňování následků musela pomáhat armáda s tanky. Mnoho lidí dokonce umrzlo.

Náhlý příchod silné zimy poškodil v Československu i lesní porosty. Třeba na hřebenech Krušných hor se teploty před vlastním příchodem studené fronty pohybovaly nad bodem mrazu a když se propadly k arktickým -30 stupňům Celsia, leckde místo lesa zůstala jen holina.

I u nás pak ubližovala zima a mráz lidem. Mimo jiné i smrtelnými úrazy turistů na horách, které se proměnily v nebezpečnou ledovou skluzavku. Například beskydská horská služba v zimě roku 1979 zaznamenala rekordní počet 15 obětí. Dále čtěte: (Vánoční trháky z dob socialismu. Jaké dárky si lidé nejvíce přáli pod stromeček?).

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Tajemná atmosféra, spalující vedro i sníh: To jsou nejzvláštnější pouště na naší planetě

Dům a zahrada

Způsoby, jak vytvořit dojem vysokého stropu

Bydlení

Nedostatek přirozeného světla má vliv na zdraví. Citlivé jsou na to hlavně děti

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu