UHO, mléková polévka nebo buchtičky se šodó. Měli by socialistické jídelny dnes šanci na úspěch?

Bufety, restaurace i školní jídelny nabízely podobné menu
📷
Dalších 9 fotografií v galerii
 Retro 
15. července 2019 11:00 / Shutterstock
  2   2
Školní jídelny za socialismu – to byl prostor, kde neexistovala rebelie, odmlouvání a touha po gurmánství byla zašlapávána hluboko do země. Přesto téměř nikdy nikdo neměl z takového stravování nějaké zdravotní následky, všichni strávníci vyrostli a dneska vzpomínají s nostalgií na jídla, která by současné děti rozhodně nenadchla. Které bylo vaším favoritem?

Předně je třeba uvést to, že ve školních jídelnách za socialismu vládly hliníkové příbory (většinou dost pokroucené), umělohmotné vázičky s umělohmotnými kvítky, umělohmotné slánky a vikslajvantové (omyvatelné) ubrusy. Tácy, které velmi často zapáchaly poté, co sice byly utřené, ale ne právě čistým a voňavým hadrem. A taky kuchařky, které nesmlouvavě naložily na talíř i to, co dítko odmítalo a nechtělo. „Jen si dej, rosteš, jsi ve vývinu, potřebuješ to!“ A plácly na talíř něco, co zrovna neprobouzelo labužnické radosti.

Spojovacím článkem školních jídelen po celém Československu byla červená řepa (k rizotu, zapečeným těstovinám nebo francouzským bramborám), UHO – tedy univerzální hnědá omáčka a různé typy příloh spojené občas s flaksovitých masem. Záleželo na kuchařských schopnostech, zásobování i na vedení školy, jak moc byla snaha něco zlepšovat. Tam, kde se v tomto směru rezignovalo, bývaly na talířích skvosty, z kterých se dělalo strávníkům špatně už při pouhém pohledu. Ale to v té době nikdo nepřiznal. Kolektivní stravování bylo na vzestupu, bylo v zájmu společnosti, takže výhodnější bylo držet pusu, krok, a v tomto případě i žaludek tam, kde má být. A případně se „dojíst“ někde jinde.

UHO má i svůj vlastní odkaz na Wikipedii

Současná generace už nemůže vědět, co si pod zkratkou omáčky označené UHO představit. V době internetu není nic lehčího, než si informace vyhledat. Například Wikipedie uvádí, že se jedná o univerzální hnědou omáčku (zkráceně UHO), která je lidovým pojmem pro tmavou omáčku neslané, nemastné chuti. Podávána byla v dobách komunistické totality v československých závodních a školních jídelnách. Základními ingrediencemi k její výrobě bývá vývar z kostí, cibule, hladká mouka, tuk, sůl a pepř. Jejich vzájemný poměr a způsob zpracování má mnoho variant. Nutno dodat, že jsou místa a kuchaři, mezi kterými je stále oblíbená.

Luštěniny bývaly hlavním trhákem

Luštěniny jsou zdravé, výživné a nejsou drahé. To byly tři argumenty, proč se luštěniny objevovaly ve školních jídelnách tak často. Tam, kde je uměly kuchařky uvařit, to bylo v pohodě, ale dost často působila hrachová kaše spíše jako lepidlo, čočka v nedovařeném provedení vyvolávala otazníky, zda nejde o vařený neznámý druh oříšků. Místo masa vedle luštěniny přistávaly na talířích dětí plátky salámu nebo párku, případně sekané. Výživoví poradci by dneska úpěli, v té době to však nikoho nepohoršovalo.

Rajská s kolínky

Rajská omáčka byla pro hodně dětí jednou z nejoblíbenějších – i když si s ní ne vždycky daly kuchařky práci alespoň tak, jak přikazuje recept na její přípravu. Koneckonců – snědlo se to, že? Pokud zbyla, byla druhý den často na jídelním lístku rajská polévka. Muselo se přece ekonomicky uvažovat a jednat.

Medové máslo, mléková polévka

Socialistické hromadné stravování přineslo taky vychytávku, jako například medové máslo, které bylo většinou ke svačině a vzniklo, jak název napovídá, z medu a másla, a mazalo se na chleba.

Mezi polévkami patří dnes již k raritám tehdejší postrach v podobě drožďové nebo mléčné polévky (někde se dělala i vločková). Již zde bylo zmíněno i to, že výjimkou nebylo ani u dětí na talířích hovězí maso s nerozžvýkatelnými částmi a žílami. Problém nastal, když měla dohled učitelka, která trvala na pečlivém dojídání všeho, co na talíř dítka dostala. Jsou lidé, kteří to dodnes nazývají jako dojídací teror.

Sázku na jistotu spokojených strávníků kuchařky znaly

Mezi oblíbenější obědy však mnoho Husákových dětí dnes uvádí třeba buchtičky se šodó (pokud je kuchařky uměly), dušenou mrkev s bramborami, pochopitelně dobře udělané rybí filé nebo kuře – také s bramborami (zvlášť, pokud brambory nebyly zmrzlé či nedovařené). Čtěte také: Retro pastelky a tužky. Poznáváte něco z obsahu své školní tašky?.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Poznejte Karpacz, horské městečko v polské části Krkonoš

Dům a zahrada

Dřevěné nádobí vám vydrží mnohem déle při dodržení těchto 4 bodů

Bydlení

I maličkosti spláchnuté do záchodu dokáží zničit čerpadlo. Co vše do WC nepatří?

Zavřít reklamu