Efekt skleněného stropu
Přispívá k tomu jev, kterému se říká "skleněný strop". Jde o to, že vidíme možnost profesního růstu a povýšení, ale nemůžeme ho dosáhnout. Je to neviditelná bariéra, která odděluje něžné pohlaví od nejvyšší profesní pozice. Brání jim dostat se na vrchol třeba v politice a podnikání. Situace se netýká jenom žen, ale platí také u etnických, sexuálních nebo náboženských skupin.
Firmy s vyšším podílem žen v rozhodovacích pozicích mívají podle odborníků vyšší zisky a lepší hodnocení na burze. Ženy tak firmě vydělávají více peněz, samy však přitom mají na stejné pozici plat o 22 procent nižší než muž.
Ekonomičtí experti i vedení českých firem blahodárnost dostatečné přítomnosti žen v kancelářích připouštějí. Zdůrazňují i lepší atmosféru na pracovišti.
Termín "skleněný strop" (z ang. glass ceiling) se objevil na rozhraní 70. a 80. let. O deset let později byla povolána i zvláštní komise zabývající se problémem skleněného stropu. Byla to reakce na situaci, ve které jenom 3% z 5% nejvyšších pozic obsadilo něžné pohlaví.
Výsledky studií provedených ve Spojených státech ukazují, že pouze 52% žen na řídicích pozicích pozoruje jev "skleněného stropu", zatímco 82% mužů, jeho existenci popírá.
Faktory omezujícími kariéru žen mohou být: nedostatek zkušenosti, patriarchální kultura, zachovávané společenské role, stereotypy související s "efektem pohlaví” (přesvědčení, že řízení podniku je doménou mužů).
Fenomén "skleněného stropu" je neviditelný, protože téměř v každém případě při potížích s postupem jsou použitá jiná vysvětlení. Nicméně je třeba poznamenat, že ženy se stejnou kvalifikací jako muži, zřídka postupují na vyšší stanoviska a mají menší plat.
