Jak naučit děti samostatnosti
Samostatnosti je děti třeba učit již od nemluvněte. Pokud budou rodiče děcku odpírat možnost volby a budou posouvat učení se zodpovědnosti do pozdního, například školního věku, může se jim to vrátit například v neschopnosti potomka opustit rodné hnízdo.
Oblékání
Ve věku dvou až tří let můžete začít se samostatností nejjednodušším způsobem: Dovolíte malému klukovi nebo malé holčičce, ať si vybere, co si chce ten den obléci – dejte mu/jí například volbu ze dvou tří triček. Když si ho vybere, zeptejte se: „A co by sis k tomu vzal/vzala?“ Dítě si třeba vybere proužkované modrozelené triko a k tomu puntíkaté červenobílé kalhoty. Maminka mu neřekne: „To si neber!“ Pronese naopak: „Líbí se ti to? Já myslím, že k tomu tričku by se lépe hodily ty modré kalhoty, co ty na to?“ A když si bude chtít nechat proužky k puntíkům, nechejte ho. Z toho se nestřílí…
Jídlo
To už je trochu těžší, ale dá se to udělat třeba při snídani. Dejte batoleti možnost zvolit si, co chce k jídlu: „Chceš chleba se sýrem, nebo chleba s marmeládou?“ A když dítě bude chtít mermomocí chléb s paštikou, kterou nemáte, a rozmrzele odejde od stolu, necháte ho.
Hygiena
Před večerním koupáním maminka řekne: „Honzíku, já ti teď napustím vanu a ty mi ukážeš, jak se umíš hezky namydlit.“ Ne, že rychle namydlíte dítě sama. „Dobře, umýt vlásky ti ještě moc nejde, umyju ti je sama.“
Stejně tak se dítě může utřít ručníkem, tatínek nebo maminka mu třeba jen pomůžou s utíráním zádíček. Holčičky byste měli co nejdříve podporovat v tom, aby se jako „velké holky“ po vyčurání samostatně utřely toaletním papírem.
Uklízení
Batole si samozřejmě může samo uklízet hračky nebo třeba chystat příbory na stůl. Klidně můžete dát dětem škrabku, aby zkusily oškrábat brambory – i když to nebude dokonalé, dítě něco dokázalo samo udělat. O výsledek vám v tomto případě přece nejde… Důležitá je dovednost a samostatnost, kterou dítě projevilo.
Jakmile dítě kolem dvou let věku začíná „pobírat rozum“, měli byste ho co nejvíc zapojovat do činností. A během nich si s ním neustále povídat. Že bude škrábat bramboru půl hodiny? Nevadí. Hlavně by rodiče neměli říkat: „Na to jsi ještě malý“. Měli by činnost, kterou chce dítě dělat, přizpůsobit jeho možnostem. Když dítě ještě nezvládne brambory oškrábat, může je omýt ve vodě. Hlavně ho předem od práce neodrazujte!
