Mohou drobné domácí práce uklidňovat a zlepšit psychické zdraví?

 Ostatní 
05. července 2022 12:51 / Michael Veselý
  0
📷
1 fotografie v galerii
Pokud potřebujete terapii, zkuste doma trochu poklidit. Depositphotos
Ne každý je milovníkem pořádku, řekněte ale, necítíte se v něm lépe? Nemáte dobrý pocit, pokud uklidíte prach z polic? Pokud jste někdy zažili tenhle pocit, bude to nejspíš tím, že čisté prostředí a vykonávání domácích prací podporují mentální zdraví.

Pokud pracujete doma, možná jste někdy zažili ten pocit, že se na práci nemůžete tak úplně soustředit. Já ho zažívám docela běžně. Kouknete kolem sebe a vidíte neodnesený talíř od večeře, na zrcadlo už zase sedá prach, chtělo by to vyluxovat, protože ze psa stále padají chlupy a taky jsem chtěl přeskládat prádlo ve skříni. Znáte to? Pak je dost těžké udržet se přilepený u počítače a věnovat se tomu, čemu byste se opravdu věnovat měli, když za to dostáváte zaplaceno. Někdy by člověk přímo zešílel, když toho potřebuje stihnout doma vážně hodně a před sebou má počítač s kupou práce. Velký podíl má na tomhle nutkání věnovat se domácím pracím hned několik faktorů.

V první řadě máte ten binec přímo před očima a to je o něco jiné, než když pracujete někde v dílně nebo kanceláři. Není obvyklé, aby někdo během směny v kuchyni přemýšlel o tom, že doma dlouho neumyl vanu a teď se na ní usazuje špína. Samozřejmě i takové situace nastanou. Řekneme si, že bychom měli večer po příchodu domů konečně vyžehlit, protože je to už třeba. Za chvíli to ale pustíme z hlavy. V domácím prostředí to nejde, jsme neustále obklopeni něčím, co náš mozek potřebuje „vyřešit“. Pochopitelně jsme tedy klidnější, pokud se do řešení našich problémů nakonec pustíme.

Na to se váže, jak drobné domácí práce působí na náš mozek. Řekněme si obecně, že fyzická aktivita ovlivňuje, jak se cítíme a snižuje riziko deprese. Čím namáhavější a častější činnost, tím větší efekt. Určitě jste někdy slyšeli, že sport pomáhá mentálnímu zdraví. Naše tělo ale nerozezná jestli si jdeme zaběhat jen pro radost nebo zápolíme doma s koštětem, abychom uklidili svinčík po dětech. Vnímá pouze námahu, ke které je „navrženo“ a ta pomáhá jeho správnému fungování. Pojí se to jedno s druhým, lidé trpící stresem nemívají snahu o jakoukoliv aktivitu a doma se jim obvykle jen kupí nepořádek. Vymanit se z téhle bubliny pak nebývá zrovna jednoduché.

Pokud jde ale o lidi, kteří jsou ve stresu nebo úzkosti, organizace domova jim pomáhá cítit se lépe. Stačí přerovnat pár zásuvek, vytřídit nepotřebné věci nebo vytřít podlahu a hned máme pocit, že jsme se ve svém životě pohnuli kupředu.

Nedávno jsem si všiml zajímavé nabídky s výpomocí při úklidu a začal se trochu více zajímat o to, proč tohle vlastně někdo dělá. V inzerátu totiž stálo, že dotyčná nabízí výpomoc s klasickým úklidem, ale i přerovnáním skříní a dalšími potřebnými pracemi. Částka, kterou si za to však řekla, byla velice nízká. Paní přikládala hromadu fotek ze svého domova, kde měla nafocené úhledně složené prádlo v komíncích i perfektně seřazené nádobí v policích. Jeden by si až řekl, že trpí perfekcionismem, což je vlastně docela možné. Ve svém inzerátu také uváděla, že jí nic neudělá spokojenější než úklid zanedbané skříně. Samozřejmě se ihned objevila hromada komentářů s radami, aby si za takovou práci rozhodně řekla víc.

Pátráním jsem ale zjistil, že jinde ve světě je docela běžné nabízet takovou úklidovou výpomoc lidem, kteří trpí depresemi a pomoci jim tak jejich stav zlepšit. Čisté prostředí je totiž mnohem více motivující než to zaneřáděné. Navíc, jak se zdá, lidem, kteří tyto služby poskytují vlastně taková práce přináší potěšení a má na ně terapeutické účinky. Něco na tom bude nebo jste snad nikdy nezažili ten pocit uspokojení po úklidu nepořádku? (O pocitech před tím úklidem nikdo nemluví, ano?)

Dalším podstatným faktorem je, že ve chvíli, kdy uklízíte, zaměstnáváte své tělo, především ruce a uvolňujete tak mysl. Kdo z nás potřebuje složitě přemýšlet nad luxováním nebo žehlením? Jde o automatickou činnost a právě při ní si snadno utřídíme myšlenky. Ty totiž lépe proudí během fyzických aktivit. Dobrým příkladem může být, že někteří lidé u svých projevů nebo prezentací potřebují chodit a každý z nás jistě zažil minimálně ten pocit, kdy při řečnění gestikuloval propiskou či prázdnýma rukama. Považuje se to za zlozvyky, ale faktem je, že se nám při nějaké jednoduché opakující se činnosti snadno přemýšlí. I z toho důvodu mohou mít domácí práce terapeutické účinky.

Podle studie Princeton University Neuroscience Institute nepořádek ať už doma nebo na pracovišti výrazně zhoršuje schopnost koncentrace. Ve špatně organizovaných prostorách je příliš mnoho vizuálních podnětů, což ztěžuje mozek, brání mu soustředit se, přesně jak jsem již zmiňoval – neustále pokukujeme po neutřeném prachu a rozházených knihách na stole. To nám nedovolí zpracovat jiné informace. Takové přetížení může být pro některé lidi stresující.

Svou roli hraje při domácích pracích i určité psychologické postavení povinností a činností dobrovolných. Tohle bych asi nejlépe vysvětlil na svém mozku a věřím, že mnoho z vás se tady uvidí. Ve chvíli, kdy nastává „pracovní doba“ a já musím splnit své povinnosti u počítače, můj mozek automaticky generuje seznam potřebných aktivit, které by chtěl vykonávat jinde v domě, ať už jde o vytírání v přízemí, přebírání starých věcí na půdě nebo srovnání věcí na pracovním stole, dokáže vytvořit až nekonečný seznam toho, co se ještě nestihlo a musí to být. Obdobně fungoval už na vysoké škole, zejména v době zkouškového. Jsem si ale skoro jistý, že kdyby mě někdo denně platil za úklid našeho domu, brzo by mě to přestalo bavit. Koneckonců, jakmile přijde víkend, moje touhy po domácích pracích mizí jako pára nad hrncem a naopak přichází období „nehnu se od počítače či jiných nenáročných aktivit ani za nic“. Taky jste se s podobným nastavením hlavy setkali? Zdravý dospělý člověk jej samozřejmě umí zpracovat a ovlivnit, nicméně teď chápete další význam toho, proč je podobná činnost terapeutická. Pro mnohé lidi je úklid během týdne, kdy jsou neustále zatížení, vlastně odpočinkem. Není pak nic radostnějšího než si po obědě dát hodinku práce a následně odskočit umýt talíře, než doděláme, co nám zbývá.

Krom toho, že nepořádek zabraňuje relaxaci, může také u některých vést k pocitům, kdy se cítíme líní, neproduktivní nebo přímo trapní za to, jak náš byt či dům vypadá. Navíc je dost stresující, pokud někam spěcháme a nemůžete najít svůj telefon nebo klíče, nedej bože peněženku. Dost lidí, kteří byli odkázáni na práci z domova během covidu, pociťovalo dopady stresu a úzkosti, nejhůře se pak pochopitelně cítili ti, kteří neměli doma uklizeno a práci doposud považovali za jakýsi rehabilitační útěk. Nicméně podívejme se na to obecně, téměř každý z nás strávil měsíce uzamčený doma, bez možnosti vyjít jinam než na nákup ve vlastním městě. Ulice byly prázdné bez aut. A co jste v této doma dělali, pokud na vás padla úzkost, smutek či nuda? Museli jste se zabavit nějakou domácí prací nebo sledováním seriálů. Já osobně se během téhle pandemie stěhoval a nemohu říct, že bych se někdy cítil lépe, než když jsem během vyučování třídil věci do krabic a vyhazoval nepotřebné hračky z doby, kdy mi byly 4 roky. Pokud se tedy dostanete do situace, kdy se doma nebudete cítit dobře, myslete na to, že i když úklid je nám od dětství vsugerováván jako povinnost, může mít velmi pozitivní vliv na vaše duševní zdraví, když se k němu přimějete.

Autorský článek, další zdroje: Pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Herečka Christina Ricci kvůli rozvodu musela prodat i svoje kabelky. Manžel ji fyzicky a psychicky týral

Styl

Friluftsliv je další skandinávská tradice, která zlepšuje psychickou pohodu během podzimu a zimy. Dokáže...

Dům a zahrada

Nezanedbejte říjnové práce na zahradě: Sázejte, uskladňujte a mulčujte