Láska má podle vědců několik chemických fází. Zamilovaní se prý podobají narkomanům
Podle italské biochemičky Donatelly Marazziti lidé, kteří tvrdí, že jejich láska vydrží věky, nemají z vědeckého hlediska pravdu. Výzkum totiž potvrdil, že zamilovanost, která má čtyři různé fáze, vydrží maximálně dva roky. Láska působí na tělo podobně jako droga, jde v podstatě o biochemickou intoxikaci organismu. Možná to nezní tak romanticky, ale podle vědců na to existují jasné důkazy.
I když je láska spojována se srdcem, reálnější by bylo spojení s mozkem. Za milostná vzplanutí je totiž zodpovědný mozek, respektive jeho 12 částí. Všechna tato centra se v době zamilovanosti spojí a produkují obrovské množství hormonů, které způsobují pocit euforie. Jedná se například o hormony dopamin, oxytocin, adrenalin a adiuretin. Zamilovaného člověka odhalí i magnetická rezonance mozku. Neurotransmitery (chemická látka vznikající v nervové soustavě, která přenáší nervové vzruchy) a další chemické látky v mozku spolu s krví prokazují větší euforické vzrušení.
Zamilovanost vyvolává podobné pocity jako kokain
Výzkumem lásky se dlouhodobě zabývá také soukromá vysoká škola zaměřená na výzkum Syracuse University, která sídlí v New Yorku. Tamní vědci přišli například na to, že zamilovanost vyvolává podobné pocity jako kokain. A vědecky potvrdili, že láska na první pohled skutečně existuje. Dokonce spočítali, že k tomu, aby se člověk zamiloval, mu stačí pouhá pětina sekundy.
Vědci také zjistili, že zamilovaní lidé mají v krvi zvýšené hodnoty nervového růstového proteinu, který stojí za vznikem, údržbou a zachováním některých neuronů. Tento protein je údajně zodpovědný právě i za lásku na první pohled.
Čtyři fáze lásky, čtyři drogy
Láska má podle vědců čtyři fáze a v každé z nich nás ovládají jiné drogy. Jde o látky způsobující zamilovanost v našem těle, které obsazují stejné receptory, na které se jinak váže třeba pervitin nebo heroin.
1. fáze: Adrenalin
Láska začíná u fyzické přitažlivosti. Někdy vám zkrátka zkříží cestu člověk, kvůli kterému se vám rozbuší srdce, začnete se potit a zrychleně dýchat. Vaše nadledvinky zkrátka začnou do těla vyplavovat velké množství adrenalinu. V této fázi ale ještě nemůže být řeč o lásce, jde spíše o sexuální fascinaci.
2. fáze: Fenyletylamin
Látka fenyletylamin je zodpovědná za zamilovanost, kdy máme na očích růžové brýle, nemůžeme z druhého spustit oči a s milovaným protějškem dokážeme bez pocitu únavy trávit dlouhé noci povídáním. Je to fáze absolutní euforie, kdy máme dojem, že dokážeme pohnout vesmírem. Bohužel, tato fáze netrvá věčně, vědci se shodují, že tvorba fenyletylaminu klesá po dvou až třech letech. Jakmile nám růžové brýle spadnou, začneme se sami sebe ptát, zda chceme ve vztahu pokračovat, či nikoliv. Na konci této fáze hodně vztahů krachuje.
Fázi zamilovanosti vědci někdy přirovnávají k psychickému onemocnění podobnému schizofrenii. Fenyletylamin, který způsobuje zamilovanost, má konkrétní podobu. A rozhodně není romantická. Jde o bezbarvou kapalinu s bodem tání -60 stupňů Celsia a bodem varu +86 stupňů Celsia, která slabě páchne po rybách a při styku se vzduchem vytváří pevný uhličitan. A protože je fenyletylamin v podstatě chemickým bratrem metamfetaminu, cítíte se podobně jako uživatelé pervitinu. Zažíváte tedy silné energetické nabuzení a euforii.
3. fáze: Oxytocin
Kdo ustál druhou fázi, plynule přejde do třetí. A ta spočívá v budování vztahu. I v tomto období hraje v našem těle důležitou roli hormon, tentokrát oxytocin. Je do těla vyplavován stále se opakujícími něžnostmi, jako jsou doteky, hlazení, objímání, jemná slůvka a další intimity. I proto bývá tato látka, kterou produkuje hypofýza, také nazývána "hormonem mazlení". Jak oxytocin pomalu převažuje nad fenyletylaminem, akutní zamilovanost ustupuje. Člověk se pod vlivem oxytocinu zklidňuje a stává se citlivějším k partnerovi. Tenhle hormon vytváří vztah a stabilizuje delší pouto – a to dokonce, i když nechcete. Když totiž hladina oxytocinu poklesne, začne se vám stýskat po člověku, který vám ji zvýšil.
Je dokázané, že oxytocin vyprchá zhruba po čtyřech letech vztahu. Proto se právě po čtyřech letech nejvíce párů rozchází či rozvádí. Pokud si stihnou partneři pořídit ještě jedno dítě, rozvádí se nejčastěji po osmi letech.
4. fáze: Endorfin
Přesto spolu mnohé páry dokáží zůstat klidně i celý život, a to díky hormonům věrnosti, jak se také endorfinům jinak říká. Pokud jsou totiž lidé ve vztahu šťastní, mají vysoké procento endorfinu v těle a čím déle s partnerem jsou, tím více jich v sobě mají.
I tyto látky se podobají opiátům. Působí antistresově, vyvolávají pocit jistoty, klidu a bezpečí. Zatímco akutní zamilovanost připomíná nabuzení na pervitinu, tato fáze je podobná útlumu na heroinu. Endorfiny jsou návykové a způsobují dlouhodobou závislost na partnerovi. V tom spočívá tajemství párů, které spolu žijí až do smrti. Na druhou stranu endorfiny bohužel zeslabují účinek fenyletylaminu. To také vysvětluje, proč v dlouhodobém vztahu mizí prvotní erotická fascinace a vášeň. O tom, že syndrom zlomeného srdce skutečně existuje a že může být i smrtelný, jsme psali zde.
