Solit či nesolit? Sůl může škodit, ale i pomoci.
Na otázku, jak bychom měli solit, uslyšíme nejčastěji odpověď, že pokud možno vůbec. A pak výklad na téma, jak nám sůl strašně škodí. Částečně je to pravda i když některé vědecké výzkumy naznačují, že doporučení platí jen u lidí s různými problémy a u zdravých je to ve skutečnosti více méně jedno.
Sůl způsobuje autoimunitní onemocnění, zadržování tekutin v těle, otoky, zatěžuje ledviny, způsobuje onemocnění srdce a cév, migrénu, rakovinu žaludku, zvyšuje krevní tlak, ale také chuť k jídlu. Neméně podstatným je i fakt, že sůl omezuje využitelnost vápníku pro organismus. Po slaném jídle máme také větší žízeň, a pokud přesolený oběd zapíjíme kalorickými nápoji, pak to vše nahrává ještě ke kilogramům navíc.
Obráceně však sůl zlepšuje náladu, takže pokud trpíte depresemi, nevyhýbejte se jí zcela. Stejně by se jí neměli bát ani muži, jež mají problém s potencí. Ovšem platí zde další pravidlo z pohádky – přiměřeně.
Jak moc bychom měli solit?
Doporučená denní dávka soli činí pro dospělého člověka pouhých 5 gramů, což je zhruba polovina kávové lžičky. U dětí se jedná pochopitelně ještě o menší množství. Statistika skutečnosti ale hovoří jinými, docela alarmujícími čísly - v České republice se průměrná spotřeba soli pohybuje mezi 14 - 15 gramy na osobu a den.
Které potraviny obsahují hodně soli?
- masné výrobky, uzeniny a výrobky z ryb
- potraviny naložené ve slaných nálevech
- sýry
- slané oříšky, bramborové lupínky
- chléb
- některé dehydrované výrobky, kořenící směsi, glutaman sodný
