Starý trik, který napomáhá rychlejšímu hojení ran
Praxe léčení slinami se objevuje třeba i v Bibli, když Ježíš potřel slepému oči slinami, které smíchal s blátem. Léčbu slinami známe běžně ze zvířecí říše. Vždyť naši čtyřnozí miláčkové se olizují a mají-li nějaká poranění, olizují se o to víc. Co tedy sliny obsahují?
Lysozym
První složkou, kterou obsahují sliny zvířecí i lidské, je lysozym. Jde o látku, která má protizánětlivé účinky. Objevil ji už v roce 1922 Alexander Fleming. Olizování rány má tedy vedle běžného čisticího efektu ještě i význam léčebný. A pokud byste si připadali hloupě, kdybyste si sami jazykem čistili nějakou ránu na kůži, můžete vše nejprve dobře umýt vodou a pak sliny nanášet kapesníčkem. Výsledek bude každopádně lepší, než kdybyste nechali ránu jen tak.
Různé sliny
Nejsou sliny jako sliny. Některá zvířata, například hlodavci, mají ve svých slinách ještě navíc epidermální a nervový růstový faktor. To způsobuje velkou regenerační působnost. Lidské sliny sice tento růstový faktor nemají, ale mají zato ve slinách další složku, která má velmi pozoruhodné účinky.
Histatin
Složkou, kterou máme místo růstového faktoru, je histatin. Právě ona je zodpovědná za rychlé hojení. Pokud nevěříte, že sliny mají tyto účinky, stačí, když si představíte, jak rychle se hojí některé rány na kůži a jak rychle se hojí rány v ústech – třeba po vytrženém zubu. Obrovská rychlost hojení je způsobena právě neuvěřitelnými účinky histatinu.
Není proto od věci využívat sliny k samoléčbě. Určitě tím nezpůsobíte nic špatného, právě naopak. Jestliže jste někde na cestách, nemůžete k lékaři, bojíte se, že rána mezitím začne hnisat, určitě můžete použít své vlastní sliny a přikládat je na ránu. Nezapomínejte také na možnost použití bylin, jak se dočtete třeba v článku zde. Vědci pak pracují na tom, aby využili histatin samostatně v koncentrované podobě.