Znáte místa v Česku, která zvěčnili filmaři ve svých slavných snímcích? Připomeňme si některé příběhy

Ostře sledované vlaky se natáčely na nádraží v Loděnici u Berouna
📷
Dalších 6 fotografií v galerii
 Retro 
13. srpna 2019 10:31 / KVIFF
  5   0
Exteriéry a interiéry některých míst České republiky vytvořily kulisu stovek slavných českých a zahraničních filmů. Za filmový věhlas, díky němuž přijíždějí do Čech točit stále největší produkce světa, mohou přitom hlavně 60. léta. Tehdy se natočily slavné filmy jako Ostře sledované vlaky, Limonádový Joe či Most u Remagenu.

Dramatický válečný film Most u Remagenu zachycuje jednu z epizod druhé světové války, bitvu o most přes Rýn. Točil jej John Guillermin, mistr katastrofických a válečných dramat (točil též třeba King Konga nebo slavné Skleněné peklo). Ovšem i když měl pověst tvrdého režiséra, v Československu se v roce 1968 musel natáčení téměř před koncem vzdát.

Filmový most u Remagenu ve skutečnosti byl totiž most v Davli na Vltavě blízko soutoku se Sázavou. Most nebyl ani tenkrát, a není ani dnes mostem železničním, slouží jen chodcům. A tak mu filmaři dodali koleje, nadzdvihli ho o tři metry, nakašírovali k němu dvě věže, a dokonce vyhloubili tunel na pravém břehu Vltavy. Úvodní roli si zahrál i sousední skutečně železniční měchenický viadukt. Po průjezdu lazaretního vlaku vyletí do povětří.

Až do osudného dne, kterým se stalo datum 21. srpna 1968, natáčení probíhalo skvěle. Úžasnou práci odváděli i naši herci, Jan Schánilec, Vít Olmer, Rudolf Jelínek a kaskadéři. Onoho srpnového rána čekali v Davli na natáčení čeští studenti – komparzisti ve stejnokrojích americké armády a další komparz v uniformách wehrmachtu. Spojenecké i německé tanky stály na místech a natáčení začínalo. V tom však přijely skutečné tanky – ty sovětské. Jejich posádky v šoku zíraly na nepřítele. Scházelo prý málo a došlo ke skutečnému konfliktu, protože se těžko Sovětům vysvětlovalo, že jde jen o natáčení filmu.

Sovětská propaganda toho využila

Neslavnou tečkou pak bylo to, že sovětská propaganda okamžitě přítomnosti hollywoodských tvůrců využila. Fotografie v novinách a filmové týdeníky hlásaly, že jsou u nás američtí vojáci s plnou výzbrojí. Byl to "důkaz", že Československo je kontrarevoluční zaprodanec Západu.

A tak okupace, která započala právě před 51 lety, toto natáčení ukončila. Pod dozorem sovětských důstojníků se směly dotočit už jen klíčové scény. Osmadvacet taxíků odvezlo zahraniční hvězdy a členy štábu narychlo za železnou oponu. Jen americký herec Robert Logan se zdržel a natočil invazi. Film se pak musel dotáčet v náhradních lokacích ve Vatikánu a v Hamburku. Most u Remagenu měl úspěšnou premiéru v roce 1969 a šířil s sebou také příběh okupací pokažené středočeské produkce. Sám režisér Guillermin se po této zkušenosti válečným látkám vyhýbal a věnoval se raději King Kongovi.

Lom Velká Amerika a umění československých filmařů

Dalším filmem, který zasáhl povědomí světové kinematografické veřejnosti, je Limonádový Joe aneb Koňská opera z roku 1964. Všichni si asi pamatujeme parodující scénu na filmy z Divokého západu, v které Joe jede arizonským kaňonem a pobrukuje si slavnou árii ve vymyšlené řeči připomínající angličtinu: „Sou fár, tu jú aj mej“.

V kulisách skal Divokého západu se odehrávají ještě divočejší drsné scény, Waldemar Matuška jako Kojot Kid hlídkuje na skalním ostrohu za zvuků písně V Lincolnu loňskýho roku, Joe skáče z nekonečně vysoké skály, padouši mučí v lomu nevinnou Winnifred Goodmanovou (Olgu Schoberovou), a nakonec všichni svorně, padouch nebo hrdina, coby jedna rodina, najdou na kamenitém hřbitově zlato, naftu i vzájemnou lásku. To vše se odehrává v lomu Velká Amerika (na mapě též uváděný jako vápencový lom u Mořiny poblíž Karlštejna) a okolí.

To, že čeští filmaři odvedli tenkrát skvělou práci, dokazuje fakt, že kulisy westernového městečka Stetson City dokonce používali dál západní filmaři a natočili v nich úspěšný film Zlatokopové z Arkansasu. Nadšený byl i slavný americký westernový herec Henry Fonda, a tak pak dál šířil slávu české filmařiny. Nutno dodat, že v lomu Amerika se od té doby proháněla ještě řada dalších amerických drsňáků, třeba Vin Diesel v thrilleru Babylon A. D.

Ostře sledované vlaky

A můžeme jít dál. Film Ostře sledované vlaky, který získal v roce 1968 Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek, byl natočený v železniční stanici Loděnice u Berouna na železniční trati Praha – Beroun přes Rudnou u Prahy. Právě to je nádražíčko, kde pracoval nešťastník Miloš Hrma (Václav Neckář). Tady se odehrála známá pikantní scéna, v které výpravčí Hubička (Josef Somr) razítkuje holý zadek telegrafistky Zdeničky Svaté erárními razítky. Dnes natáčení připomíná na budově nádraží pamětní deska.

Málokdo už asi v současnosti bude vědět, že filmaři tehdy společně s architekty vhodné nádraží dlouho vybírali z desítek možných adeptů. Do konečného výběru nakonec postoupilo deset z nich. Hledalo se totiž typicky české nádraží, kde se zastavil čas, s intimní náladou, nádražíčko obyčejné a lidského rozměru. Znalci tvrdí, že takovou náladu má nádraží v Loděnici ještě dokonce i dnes.

Režim zadupal do země talent

Věděli jste, že jediný český herec, který kdy získal filmového Oscara, se jmenoval Ivan Jandl? Za roli ve švýcarsko-americkém protiválečném filmu z roku 1947 s názvem Poznamenaní dostal nejprve roku 1948 Zlatý glóbus, a pak v roce 1949 Cenu Akademie za nejlepší herecký výkon v dětské roli.

Natáčení tohoto snímku probíhalo ve středočeské Litni. Slavný hollywoodský režisér Fred Zinnemann tam přemluvil tehdy mezinárodně proslulou operní pěvkyni a filmovou hvězdu Jarmilu Novotnou, aby si ve filmu zahrála v příběhu matky, která po válce hledá svého syna.

Režisér oslovil i manžela operní pěvkyně, který byl zároveň majitelem zámku v Litni, a také  Jana Masaryka, tehdejšího československého ministra zahraničí. Film poté získal ještě Oscara i za nejlepší scénář.

Režim se však postaral o to, že Jandl upadl rychle do nuceného zapomnění. Obě sošky se mu podařilo fyzicky získat až s pomocí švýcarského velvyslanectví, i když je ukládal do krabice od bot. Hrát a točit nesměl, vycestovat také ne, i když měl nabídky ze zahraničních produkcí. Postavila se za něj dopisem dokonce i v té době největší světová hvězda Brigitte Bardot, avšak ani to nepomohlo. Když Ivan Jandl zemřel, urna s jeho ostatky dlouho nenašla klid. Teprve nedávno byla uložena do hrobu na pražském Vyšehradě.

Angelina Jolie v Praze a na Křivoklátě

Asi jen opravdoví filmoví fajnšmekři vědí, že Praha a Křivoklát vytvořily kulisy pro film Wanted, v kterém hrála Angelina Jolie. Za spolupráci na filmu byl nominován na Oskara český zvukař Petr Forejt. Točilo se v Praze a na Křivoklátě a jednalo se o jednu z nejnákladnějších zahraničních produkcí, která u nás vznikala.

Možná jste nevěděli, že i mladá Edith Piaf našla na plátně ve skutečnosti útočiště místo Paříže v naší Kutné Hoře. Na Konopišti a na zámku Dobříš a v Souticích na romantickém soutoku Želivky a Sázavy se točil film Iluzionista. A již zmíněný Křivoklát hostil též fantasy snímek nazvaný Kletba bratří Grimmů. Na zámku Kačina se natáčel seriál Borgiové a Tři mušketýři. Padouchy honil Tom Cruise při natáčení nejen po Mladé Boleslavi, ale i na spoustě jiných míst kraje (ve filmu Mission: Impossible – Ghost Protocol, v dílech předtím to byla také Praha). Připomenout se dají i další hollywoodské megahvězdy Bruce Willis a Colin Farrell, kteří ztvárnili postavy válečného dramatu Hartova válka v Milovicích.

Koneckonců, oblíbeným filmařským místem je po desetiletí také město Žatec. Vznikaly zde scény k filmu Bídníci, Holky z porcelánu nebo film s Barbarou Streisandovou Yentl, a další. Čtěte také: Které československé výrobky byly ve světě úspěšné? Made in Czechoslovakia leckde najdete ještě dnes.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Dovolená ve Vysokých Tatrách: Největší zajímavosti, které rozhodně stojí za vidění

Dům a zahrada

Chcete mít příští rok bohatou úrodu rajčat? Připravte si vlastní semena, není to nic složitého

Bydlení

Postel je dokonalým semeništěm roztočů. Jak často bychom měli měnit povlečení?

Zavřít reklamu