Proč je online seznamování daleko únavnější než vyrazit do baru

 Vztahy 
12. července 2022 07:38 / Michael Veselý
  0
📷
1 fotografie v galerii
Online seznamování může být pro nás vyčerpávající. Depositphotos
Ještě stále si někteří myslí, že online seznamky jsou skvělá příležitost vybrat si člověka, který dobře vypadá, zájmově či názorově vám sedí a bydlí v dobré vzdálenosti, aniž byste někam vytáhli paty. Popravdě je to ale spíš kolotoč soubojů s čekáním na odpověď, ověřování údajů, zjišťování, že společné zájmy a společná řeč jsou dvě odlišné věci a nakonec zahánění zklamání, že to nebylo to, co jste hledali.

Online seznamování se na první pohled zdá jako snadná cesta, jak si nají nové přátele nebo protějšek. Může však v lidech vyvolat pocity únavy, nespokojenost, dokonce odpor k navazování nových kontaktů. Plno z těch, kteří zkusili najít přátele nebo vztah přes internet, zažilo pocit, kdy mezi spoustou neznámých tváří čekají, až narazí na někoho, kdo jim bude skutečně blízko. Někdo tomu říká spřízněná duše, pro jiné je to jen přítel, se kterým si dobře rozumíte. Najít ho však není vůbec nejednoduché a člověk by se měl obrnit proti neúspěchu.

Ač se může zdát, že doba počítačových technologií nás posunula a my máme teď možnost využití filtrů, které najdou dokonalý protějšek, rozhodně to tak není. Můžete si zadat bydliště, věk, koníčky nebo barvu vlasů, ale to všechno vám o člověku a jeho povaze vlastně nic neřekne. Seznamka není vyhledávač dokonalého protějšku, jen vás krmí lidmi, které vy sami preferujete. Tady právě vznikají jakási milná očekávání od toho, na koho narazíte. A když jsme u očekávání, dalším neduhem je, že oproti přirozenému seznamování vlastně poznáváte lidi a automaticky hodnotíte, jestli splňují vaše požadavky a našli jste v nich to, co hledáte.

Mnohdy se pak lidé setkávají se zklamáním. Při seznamování je celkem běžné, že vyhledáváte osoby s určitými znaky. Například vysoké ženy, co rády chodí na kávu, lyžují a zajímá je oblast historie.. Je tak možné, že se jednotlivé osoby, které poznáte, se navzájem podobají. Přestože pocházejí odjinud, jejich chování nebo povaha se v důsledku vyfiltrovaných aspektů může vykazovat podobné znaky.

Zjednodušeně řečeno si představte, že jste žena, která hledá přítele. Měl by být sportovně zdatný, milovat výlety do zahraničí, hodně číst a nejlépe, kdyby byl vysokoškolák. Líbí se vám určitý typ, měl by být trochu suverénní, aby věděl, co chce, ale zároveň džentlmen. Několik takových mužů poznáte a je možné, že časem vám začnou splývat. Proto máte najednou dojem, že ten Milan, se kterým si píšete, má neustále stejné výmluvy jako Honza a jeho psa Freddieho jste už taky poznala, jen vypadá o něco jinak než dřív, ale ten přehnaně upjatý vztah k němu má úplně stejný. Zjistíte, že tito podobní muži trpí podobnými problémy, které vás odrazují. Může tak přijít dojem automatického znechucení, pokud poznáte dalšího, který vám ty předchozí připomene. Stává se, že lidé spadnou k tomu, že mají pocit, jako by se stále dokola seznamovali s tím samým člověkem.

Podobnou situaci jsem zažil v době pandemie. Jelikož nebyla jiná možnost, jak se setkávat s novými lidmi, využíval jsem toho, že mi na facebook psaly dívky, které jsme něčím zaujal. Odepisoval jsem samozřejmě těm, které nějak zaujaly i mě, tedy určitému typu slečen. Když jsem je ale začal poznávat, velmi brzo mi u každé z nich došlo, že se jedná spíš o dívky s jednoduchým pohledem na svět, se kterými se mi těžko vedla konverzace. Pokud už to s některou z nich bylo lepší a trochu víc jsme si sedli, brzo se dostavila její depresivní stránka. Může to znít asi až neuvěřitelně, ale všechny ty dívky měly obrovské nevyřešené psychické problémy v rodině a také samy se sebou. Nebylo výjimkou, že se mi až přehnaně rychle svěřily, že trpí nebo trpěly sklony se sebepoškozovat. Po nějaké době jsem už u nových známostí s nelibostí očekával, kdy mi začnou vyprávět srdceryvný příběh o svém utrpění a depresích. „To snad není možné, všechny mladé holky se dneska řežou a trpí na deprese?“ psal jsem kamarádce, když mi to začalo připadat abnormální. Přistihl jsem se, že mi chybí jakákoliv empatie vůči nim a vlastně se jejich problémy cítím otrávený. Byl to přesně ten moment, kdy člověk poznává stále dokola to samé. Na seznamování přes internet jsem nikdy nevěřil a tohle mě přesvědčilo, že se mu raději budu nadále vyhýbat.

Podobně odrazující může být i nízká pravděpodobnost osobního setkání. Je to důvod, proč propadají depresivním stavům zejména muži. Často narazí na internetu na ženu, která se jim líbí. Rozdíl je však v tom, že ji chtějí rychle osobně poznat, zatímco ženy bývají ostražité a dávají si na čas, zatímco se poznávají přes internet. Může to být pochopitelně i naopak a pro člověka je mnohdy deprimující, pokud se mu nedaří dostat objekt svého zájmu na osobní schůzku. Když se to stane vícekrát za sebou, bývají už lidé negativně naladěni, často sami předesílají fráze jako: „Vím, že mě nejspíš ani nebudeš chtít vidět, ale rád bych tě potkal.“ Tím si samozřejmě situaci sami ztěžují, protože z psychologického hlediska tak podsouvají druhému, aby raději nikam nechodil.

Ještě horší je, pokud na dané schůzky po čase dojde, a vy během prvních pár minut zjistíte, že vzájemné sympatie chybí a dotyčného člověka vlastně vůbec poznat nechcete. Komunikace přes internet není stejná jako ta reálná. Nevidíte gestikulaci, neslyšíte tón hlasu, nepozorujete mimiku, v podstatě navazujete vztah s hromadou písmen. Fyzická osoba stojící před vámi však může nakonec vyvolat zcela odlišný dojem.

Není tak žádnou výjimkou, že člověk může jednoduše vyhořet ze seznamování. Existuje několik základních známek tohoto vyčerpání. Když si uživatel spojí negativní pocity s se seznamovacími aplikacemi, když je používání aplikace a následný proces seznamování vyčerpává, a když vám to připadá jako další povinnost vedle práce, za kterou jste placeni. Je to jen další příležitost, pro kterou musíte dřít stále dokola a doufáte, že za to něco dostanete. Proces mluvit s někým, plánovat schůzku s někým a pak se s ním setkat může být frustrující, pokud jej prožíváte stále dokola, ale nikdy nedoběhne ke zdárnému konci, se kterým byste byli spokojeni.

Přestože mnozí vědí, jak těžké je seznámit se po internetu a že to přináší mnoho zklamání, stejně však neodolají a minimálně to vyzkouší, pokud se cítí osamělí. Negativní pocity může navodit i to, když příliš často narážíte na lidi, kteří o vás nejeví zájem. Jak jsem již zmiňoval, seznámit se po internetu je náročné. Stává se tak, že si v podobných situacích lidé často neuvědomí, že ani oni by o toho druhého neměli skutečný zájem, kdyby jej potkali venku a viděli hned, jak se chová. Za obrazovkou počítače nic takového nevidíme. Dokonce můžeme jen hádat, jestli Máňa na fotografiích je opravdu Máňa, nebo se tam ve skutečnosti schovává Robert, co si chce zkrátit chvíli.

Tak trochu bychom si měli přiznat, že aplikace k seznamování používáme také z lenosti. Je to ten nejsnazší způsob oproti nutnosti vyrazit ven a poznávat lidi, kteří se nám zrovna naskytnou. Vedle toho, že je nejsnazší je ale také nejméně efektivní. Podívejte se po svém okolí na šťastně sezdané páry a řekněte mi, kolik z nich může říct, že se potkali na seznamce.

Myslím si, že dobranou proti vyhoření ze seznamování a především proti ztrátě naděje, že potkáte „toho pravého“, je určitá sebedisciplína. Podstatné je nepřehánět to, neupínat se k „datování“ po internetu a naučit se věnovat tomu jen zdravou dobu a naučit se odložit telefon nebo počítač.

Autorský článek.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Sylvester Stallone získal zpět svou manželku Jennifer. Pár se usmířil měsíc po její žádosti o rozvod

Styl

Byl to jen mýtus. Velké snídaně jsou sice důležité, ale s hubnutím nepomohou, potvrdila nová studie

Dům a zahrada

Spravný podzimní řez pivoněk zajistí jejich vitalitu a bohaté kvetení pro příští rok. Pozor však na...