Alena (52): Zjistila jsem, že můj muž platí jiným ženám, aby se s ním stýkaly
Paní Alena se vdala před osmi lety. Oba již měli s manželem za sebou předchozí manželství, on dokonce tři. Tak nějak doufali, že tenhle jejich vztah bude poslední, teď už si tím naše čtenářka ale není úplně jistá. „Moje podezření, že něco není v pořádku, se objevovalo vlastně už po prvním roce manželství. Tehdy jsem se ale nechala uchlácholit, a jelikož jsem Vencu nikdy při ničem nepřistihla, prostě jsem uvěřila, že je všechno, jak má být. Ani nikdo z našich přátel vůbec nic netušil. Až před půl rokem jsem znovu dostala podezření, že mi manžel něco tají, a to zcela oprávněně,“ vypráví Alena smutný příběh o manželově nevěře.
„Byl zrovna v koupelně, když se mu rozezvonil mobil. Šla jsem se podívat, kdo volá, a na displeji si přečetla, že účetní. Normálně bych to ani nezvedala, nikdy jsem nesahala na manželův telefon, protože to bylo jeho soukromí. Nicméně jsem si řekla, že když mu volají z firmy tak pozdě večer, asi to bude důležité. V telefonu se ozval mladý ženský hlas a požádal mě, jestli bych mu mohla telefon přinést. Když jsem vysvětlila, že to zrovna nejde, omluvila se za vyrušení a zavěsila. Připadalo mi divné, že ani nechtěla, aby jí zavolal zpět nebo abych něco vyřídila, ale nepřikládala jsem tomu velkou váhu. Tedy asi dalších deset minut, než jsem si všimla, že na telefonu visí esemeska. A i když bych to normálně neudělala, prostě jsem ji otevřela. Kontakt byl stejný, a to, že můj muž neodpověděl, byl zjevně skutečný důvod hovoru. Ve zprávě stálo, že peníze ještě nedorazily a zda ví Venca, co se děje. Tomu jsem nerozuměla. Pracoval na manažerské pozici. Proč by měl tedy zrovna on vědět něco o penězích, jsem nechápala. Ale já byla průměrná prodavačka, a tak jsem si řekla, že těmhle věcem asi nemůžu rozumět a přemluvila sama sebe, abych po tom dál nepátrala,“ popisuje Alena svou první zkušenost s cizí ženou, která psala jejímu muži o peníze.
Uběhlo však několik týdnů a paní Alena se stala svědkem dalšího podivného rozhovoru, který v ní vzbudil obavy. „Probudil mě chlad, venku byla ještě docela zima a dveře na balkon zůstaly pootevřené. Myslela jsem si, že šel jen kouřit, ale po chvilce jsem vnímala, jak s někým mluví. Nebylo mu rozumět, jenže ten hovor trval dlouho a já vstala. Nejprve jsem ho hodlala jen požádat, aby nevětral, že mrznu. Pak jsem ale zůstala stát poblíž dveří a poslouchat, protože to znělo dost důvěrně. Dotyčnou na druhé straně oslovoval zdrobnělinami a hovor končil slovy: ,Budu se těšit.' Okamžitě jsem si vyvodila, že se tahá s nějakou ženskou,“ vypráví rozhořčeně Alena.
Své domněnky si samozřejmě hodlala nejprve ověřit. „Ráno jsem mu už dost bezostyšně vzala telefon a ověřila si poslední hovory. V půl osmé večer volal do kanceláře a v půl jedné ráno účetní. Bylo mi celkem jasné, že má v práci poměr. Situaci jsem se rozhodla vyřešit razantně a za dotyčnou si osobně zajít.“ Jaké však bylo překvapení naší čtenářky, když se konečně probojovala do kanceláře účetní, kam ji vůbec nechtěli pustit, a zjistila, že kouká na zhruba pětašedesátiletou paní, se kterou po telefonu rozhodně nemluvila. „Vzpomněla jsem si na jméno, kterým oslovoval tu dívku v noci a s omluvou za svůj prudký vpád požádala tu paní, jestli by mi mohla říct, kde je jakási Evička. Ta mě ale zapřísahala, že nikdo takový tam účetnictví nezpracovává. To mě zarazilo. Neměla jsem žádné stopy a musela se ještě hodně omlouvat, aby manžel nezjistil, jaký poprask jsem tam způsobila. Nicméně mě to nenechalo spát,“ přiznává Alena.
Čím záhadnější kontakty v manželově telefonu byly, o to víc potřebovala vědět, co se děje. Opsala si tedy telefonní čísla, na která volal v pozdních hodinách a jako první samozřejmě zkusila domnělou účetní Evičku. „Když mi ta dívka zvedla telefon, samozřejmě byla překvapená, že nevolá Venca, a když jsem se představila jako jeho žena, bleskově zavěsila. To už jsem ale dobře věděla, že není jediná, s kým se manžel stýká. Pod kontaktem „kancelář“ měl další esemesky s ciframi minimálně o třech nulách, na kterých se společně domlouvali. Bylo jasné, že se buď dal na kariéru dealera nebo mi zahýbá, a jak se ukázalo, druhá možnost byla správně. Tentokrát jsem na to šla chytře, slečně na druhém konci jsem namluvila, že manžel zmizel a poslední, koho kontaktoval, je ona. Pod touhle záminkou jsem ji vytáhla na schůzku a teprve tam ji osobně konfrontovala. Co jsem se dozvěděla, zpracovávám ještě teď,“ vypráví paní Alena celá v šoku.
„Dotyčná byla mladá studentka vysoké školy, která se nabízela jako společnice. Nešlo tam ani tak o sex, jako o společné obědy, doprovod na golf, který jsem já z duše nesnášela, a firemní večírky. Ač mi slečna přiznala, že si spolu také užili, většinou se stýkali, aby ho někam doprovázela a on si ji za to vydržoval. Že nebyla jediná, si uvědomovala,“ vysvětluje zhrzená manželka. Svůj nepovedený vztah se zatím rozhodla řešit u psychologa, protože se cítí nahrazená mladými dívkami, které působí více reprezentativně a konfrontace muže s tímto faktem jí připadá ponižující. (V rámci zachování soukromí čtenářky byla pozměněna jména a fotografie je pouze ilustrativní.)
Také byste vyhledali odbornou pomoc? Cítily byste se zrazené? Jak moc toho dokážete muži tolerovat vy? Podělte se s námi také o svůj příběh.
Autorský článek - rozhovor.
