Tasemnice liščí představuje pro člověka reálná rizika. Hlavně pro lidi, kteří konzumují neošetřené lesní plody a majitele psů a koček
Tasemnice je parazit, který se do člověka dostane spíš náhodou pozřením kontaminovaných potravin jejími vajíčky, ale ani tak není radno tasemnici podceňovat. Představuje totiž reálné ohrožení zdraví člověka. Tasemnice přirozeně obývá střeva lišek, ovšem i našich čtyřnohých mazlíčků z řad psů a koček. Parazit dokáže i mimo střeva přežít dokonce několik měsíců, a i proto je největším rizikem konzumace neomytého a tepelně neopracovaného lesního ovoce. Protože kdo z vás si myje před trháním borůvek ruce a nenatrhá si pár borůvek či malin přímo do úst?
Výskyt tasemnice stoupá
I podle webu myslivost.cz přítomnost tasemnice liščí ve střevech zvířete stoupá, a to napříč celou republikou. Z více jak patnácti set ulovených lišek mezi lety 1994 a 1998, jejichž střeva se stala předmětem výzkumu, byl zjištěn výskyt parazita ve 2,5 až 12,5 % odebraných vzorků. Záleželo na místě odchytu. Dnes však promořenost lišek stoupá a v některých místech ČR činí až 30 %.
Ohrožení závisí na druhu
Tasemnic je více druhů a hned několik z nich může přežít i u člověka. Pokud se však tasemnice dostanou pouze do střev člověka (cílový hostitel), nebývá jejich přítomnost pro člověka příliš nebezpečná a většinou ji člověk ani nezaznamená nebo ji přejde s průjmem či nevolnostmi. Jestliže však dojde k nákaze larválním stádiem (mezihostitel) v orgánech, může to mít pro člověka fatální následky.
Nejčastější projevy
Pokud se jedná o střevní infekci parazitem, nejčastěji můžete pozorovat nevolnost, pocity slabosti, ztrátu chuti k jídlu, bolesti břicha, průjmy, závratě a s tím spojený i úbytek na váze. Pokud se však larvy tasemnic dostaly dále a vytvářejí ložiska jinde než pouze ve vašich střevech, mohou nakonec způsobit i poškození orgánů a tkání. V tomto případě můžete pociťovat bolesti hlavy, výskyt cyst a bulek, alergické reakce či neurologické příznaky včetně záchvatů.
Člověk není cílovým hostitelem
Nutno podotknout, že člověk není přirozeným hostitelem tasemnice liščí, ovšem to neznamená, že se nemůže snadno nakazit. Tasemnice má však dokonce dvouhostitelský vývoj, což znamená, že se nejprve nakazí mezihostitele v podobě drobných hlodavců, jako jsou například hraboši, hryzci či ondatry, které se tasemnicí nakazí stejným způsobem jako my. Psovitá či kočkovitá šelma, mezi něž patří i liška (definitivní hostitel), se následně nakazí tasemnicí pozřením hlodavce, čímž dochází k rozšiřování cyklu nákazy.
Tasemnice má podobu bílého červa s hlavičkou, která je vybavena háčky a přísavkami, které se přichytí k sliznici tenkého střeva, a parazit tak může dozrávat. Články, které obsahují oplodněná vajíčka, se následně oddělují a prostřednictvím trusu odcházejí ven z těla hostitele a kontaminují okolní prostředí. Tasemnice liščí je co do velikosti drobná – dorůstá délky pouhých 4,5 mm, ovšem v těle cílového hostitele může čítat její populace tisíce jedinců.
Jak se infekci vyhnout
Abyste infekci předešli, stačí však málo. Běžné hygienické zásady by měly být samozřejmostí, to znamená: umýt si před a po každém jídle ruce, jakékoliv ovoce volně nasbírané v přírodě před použitím omyjte a nejlépe tepelně opracujte. Po manipulaci se zvířaty si umyjte ruce a při manipulaci s nimi pracujte v rukavicích (to platí především pro myslivce). Ruce byste si však měli umýt vždy teplou vodou a mýdlem, abyste zaručili dekontaminaci. Samozřejmostí by mělo být i pravidelné odčervování našich čtyřnohých mazlíčků, kteří se rovněž mohou stát přenašeči tasemnice liščí.
Zdroj: Autorský článek, další zdroje: myslivost.cz, wikipedia.org, mayoclinic.org.
