Jak s dětmi mluvit o fyzické intimitě? Je podstatné se tomuto tématu nevyhýbat. Čím mladší dítě, tím snazší je to pro rodiče
Mnoho rodičů se může cítit velmi nepříjemně, když se snaží mluvit se svými dětmi o fyzické intimitě. Přitom je už o sexu vyučováno i na školách – tedy minimálně na těch našich. Přehled výzkumu o zapojení rodičů do sexuální výchovy, který proběhl například v Británii, zjistil, že se mnohdy často cítili trapně a báli se, že nemají schopnosti a znalosti, aby je dokázali správně předat dětem. Netušili, jak s nimi o tomto tématu správně mluvit. Stejný přehled však také zjistil, že v zemích, jako je Nizozemsko a Švédsko, rodiče otevřeně mluví se svými dětmi o sexu od raného věku a že možná v důsledku toho byly těhotenství dospívajících a pohlavně přenosné choroby mnohem méně časté než v Anglii a Walesu.
Rodiče, kteří se cítí trapně, pokud mají mluvit o sexu, se mohou ocitnout v obtížné situaci. Mnozí by si přáli, aby jejich děti věděly, že se na ně mohou obracet s otázkami a problémy, zejména v digitální době, kdy se čím dál častěji setkávají se sexuálním obsahem na internetu a mohou jím být ovlivněny. Mohou však mít potíže s rozhodnutím, kdy a jak začít.
Je podstatné nevyhýbat se takovým rozhovorům. Zahrnuje to mnohdy i problémy, které rodiče nevnímají přímo jako sexuální, ale pro děti je důležité dozvědět se vše, co s touto stránkou života i jen vzdáleně souvisí. Podle výzkumu je to pro rodiče o to jednodušší, čím je dítě mladší. Začít v mladém věku přitom není na škodu. Otevřené a upřímné odpovídání na otázky malých dětí může vytvořit pozitivní vzorec, který později usnadní hovořit o složitějších problémech.
Dospělí mohou být nervózní i proto, že často nevědí o sexu a těle tolik, kolik by chtěli, a mohou mít dokonce zcela nepřesné představy, které jsou založeny na mýtech nebo dohadech. Mnoho lidí na celém světě se například mylně domnívá, že stav panenské blány ženy může prokázat, zda je panna. Nejenže tato myšlenka není vůbec pravdivá, ale nemá ani žádný vědecký základ.
Základní úroveň znalostí rodičů se může značně lišit. Někteří se mohou ztotožňovat s tím, že ani není vhodné dětem tyto informace předávat, jiní se naopak snaží vzdělávat v tomto ohledu sami. Mnoho rodičů se svými dětmi také o sexu nemluvilo právě proto, že sami cítili, že jejich znalosti o lidské sexualitě nebo jejich schopnost vysvětlit ji jsou nedostatečné. Průzkum, který proběhl mezi téměř 2 000 rodiči z Číny však zjistil, že vlastní sexuální znalosti a sexuální výchova jsou obecně dobré. Někteří z respondentů se tématu také vyhýbali, protože považovali sex za tabu nebo si mysleli, že diskuse o něm povzbudí jejich potomky k sexu. Ve skutečnosti ale, pokud začnete mluvit s dětmi o sexu, neznamená to, že je tím navádíte, aby přemýšlely o věcech, které nejsou přiměřené jejich věku nebo vyhledávaly sexuální zážitky. Přesto tahle mylná představa zůstává běžná po celém světě. Bývá to spojeno s přesvědčením, že učit abstinenci od sexu až do svatby je nejlepší způsob, jak chránit zdraví a bezpečnost mladých lidí.
Výzkumy však prokazují opak. Pokud budete teenagerům říkat, aby neměli sex, rozhodně to neznamená, že ho opravdu nebudou mít. Komplexní sexuální výchova pomáhá předcházet a snižovat rizika těhotenství mladistvých a sexuálně přenosných chorob. Pokud chcete, aby byly vaše děti v bezpečí, neodrazujte je tedy od sexu, učte je, jak sex správně provozovat.
Všechny cesty vedou do Říma
Existuje nepřeberné množství způsobů a doporučení, kdy a jak začít. Rodičům, kteří si nejsou jisti, jak by měli postupovat s těmito rozhovory, může být užitečné vyhledat materiály pro školy. V dnešní době se již na každé základní škole vyučuje tohle téma a je dobré, aby se mu věnovali i rodiče. Mnozí mají tendenci přenechat škole odpovědnost za výchovu jejich dětí, to ale může být problém. Jsou introvertní děti, které se snáze zeptají doma rodičů, než aby svůj dotaz řešili s učitelem před celou třídou. Pro rodiče může být užitečné i individuální setkání s učiteli sexuální výchovy jejich dětí a získání informací o tom, co se jejich děti budou během školního roku učit.
Pak jsou tu také mezinárodní směrnice pro sexuální výchovu, jež fungují jako komplexní průvodce založený na skutečných výzkumech a vydaný organizací UNESCO. Ty mohou být také dobrým výchozím bodem pro rodiče, kteří hledají rady, jak by své dítě měli správně poučit. Průvodce UNESCO používá základní, jasná fakta o těle a zdravých vztazích jako stavební kameny. Pro dítě ve věku 5-8 let je například klíčová myšlenka, že každý má právo rozhodnout, kdo, kde a jakým způsobem se může dotknout jeho těla.
Rozhovory vhodné pro děti v pubertě mohou zahrnovat diskuse o emocionálním zdraví, například o tom, co to znamená převzít odpovědnost za sebe a ostatní, nebo o způsobech, jak čelit tlaku vrstevníků, stejně jako poskytování konkrétních informací o kondomech a jiných antikoncepčních prostředcích.
Bylo zjištěno, že jeden faktor je v sexuální výchově překvapivě silný, ale mnoho lidí jej vůbec nevyužívá. Rodiče nemluví se svými dětmi o potěšení. Nový systematický přehled zdravotních intervencí, které zahrnovaly potěšení, zjistil, že vysvětlení potěšení ze sexu může podpořit lepší průběh sexuálních zkušeností. Bylo zjištěno, že programy, které učily lidi dosahovat sexuálního rozkoše, zlepšily používání kondomů více než programy, které se zaměřovaly na nebezpečí nechráněného sexu. Stojí za to mluvit i o pozitivech nejen o ochraně a nebezpečí plynoucím ze sexuálních aktivit. Například o tom, jak může být používání kondomu zábavné a jak vám může sex pomoci spojit se s partnerem.
Autorský článek. Další zdroje: Journals.sagepub.com, Onlinelibrary.wiley.com, Journals.plos.org,
