Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Imunita malých dětí do pěti let je nezralá. V praxi tento fakt znamená, že se batolata a mladší předškoláci mnohem častěji než dospělí potýkají s infekcemi, jejichž průběh je navíc závažnější a projevy výraznější. Nejmladší kojenci jsou na tom o něco lépe, protože v jejich organismu kolují protilátky získané od matky v děloze a částečně také při kojení.

Jak ale dítě roste, tato zásoba mizí a dětský organismus si své protilátky musí začít tvořit sám. Poměrně často mají také menší děti přehnané reakce imunitního systému na látky v potravě a okolí, tedy alergeny. Dítě se takzvaně osype po všem možném, protože jejich imunitní systém není ještě dostatečně zkušený.

Nástup do dětského kolektivu je pro dítě největší zátěž

S nástupem dítěte do školky obecně čeká jeho imunitní systém velká zátěž. V kolektivu dětí, zvláště pokud jde o větší skupiny, kolují stovky různých druhů virů, desítky bakterií, mykoplasmat, kvasinek a parazitů. Na každé setkání s novým patogenem reaguje imunita dítěte standardním způsobem: dostaví se horečka, zvýší se prokrvení sliznic a sekrece hlenu. Dítě zkrátka onemocní. V tomto ohledu je dobré myslet na to, že po odeznění nemoci by vždy měla následovat optimálně až trojnásobná doba rekonvalescence, aby se imunita posílila.

To je ale dnes téměř nemožné, protože maminky chvátají do práce, a tak je dítě většinou dalšímu ataku znovu vystaveno v době, kdy jeho imunita ještě zpracovává předchozí podnět a je dosud oslabena. Tento bludný kruh se v prvním roce či dvou ve školce neustále opakuje.

Pozdější nástup do školky může dopad zmírnit

Kvůli své ještě nezkušené, nevyzrálé imunitě jsou tedy děti, nadsazeně řečeno, takové chodící biologické bombičky. Ve školce se dítko nakazí patogenem, ten se v něm úspěšně první hodiny namnoží a dítě jej nevědomky předá dál. Kýchnutím, dotekem, přes hračky či lahvičku s pitím.

Maminky, které dávají dítě před třetím rokem věku do kolektivu, tak musejí počítat s tím, že častěji než v práci budou muset být doma s nemocným potomkem. Pozdější nástup do školky přece jen znamená už zralejší imunitu, díky čemuž se dítě potkává s nemocemi postupněji a šetrněji.

Osm běžných nachlazení za rok je v normě

Rodiče, kteří si neuvědomí, jak velkou zátěž imunita dítěte po nástupu do školky prožívá, též často podléhají panice, že s obranyschopností jejich dítěte není vše v pořádku. V takových případech je důležité vědět, že 5 až 8 akutních infekcí, tedy běžných nachlazení, za první rok strávený v kolektivu, je u dětí možné považovat za normu a o selhání imunity nejde.

Samozřejmě ale nelze rezignovat na to, že dítě prostě bude neustále nemocné. Rodiče by měli aktivně o imunitu svého dítěte pečovat a posilovat ji. Základem pro dobrou obranyschopnost je dostatek spánku, dostatečná fyzická aktivita na čerstvém vzduchu, kvalitní relaxace, která děti ochrání před stresem, a rovněž vyvážená strava.

Velkou pomoc nezralé imunitě v boji proti infekcím představuje například podávání vhodných přírodních látek – vitaminů, imunoglukanů a stopových prvků. Ty je dobré dětem dopřát nejen ve stravě, ale i v kvalitních doplňcích stravy. Dále čtěte: První měsíce v dětském kolektivu. Jaká rizika školákům hrozí nejčastěji.