K čemu je dobré soužití člověka a psa? Budete překvapeni
Výsledky studie vědců z univerzity v Uppsale ukazují, že majitelé psů mnohem méně umírají na nemoci srdce. Pokud žije v domácnosti více osob, soužití se psem u nich snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby o 15%. U lidí, kteří žijí osamoceně, pak přítomnost psa riziko úmrtí na nemoci srdce a oběhové soustavy snižuje až o 36%.
Jak je to možné?
Soužití se psem totiž potlačuje pocit osamělosti a stresu ze sociální izolace. Právě epidemie tzv. chronické samoty přitom podle odborníků ohrožuje lidi více než třeba obezita. „Ne náhodou byla už kdysi sociální izolace považována za trest," vysvětluje profesorka psychologie Holt-Lunstadová.
Chronická samota
Chronická samota vede ke špatnému spánku, problémům kardiovaskulárního systému, oslabené imunitě i psychickým problémům. A právě soužití se psem efekt osamělosti neutralizuje. Přítomnost psa navíc přispívá k vyšší rozmanitosti mikrobů v domácnosti, což podle vědců může vést i k posilování imunity člověka. Podle jiných výzkumů byl u dětí, které měly v prvním roce života každodenní kontakt se psem, zaznamenán menší výskyt astmatu a to až o 13%. Co můžete čekat od psa v domácnosti s malým dítětem? Přečtěte si zde.
Důležitá úloha psů
Psi sehráli extrémně důležitou roli pro člověka už v pravěku. Díky ochočeným bratrancům dnešních vlků se naši dávní prapředci dokázali úspěšně vypořádat s lovem zvěře a jejich populace se během pouhých 10000 let zvětšila na desetinásobek. Předci psů vážili kolem 35 kilo a v kohoutku měřili asi 65 cm a našim předkům pomáhali se stopováním a naháněním kořisti. Dříve se říkalo, že domestikace psů proběhla zhruba před deseti tisíci lety. Nové fosilní důkazy posunuly tuto hranici na více než třicet tisíc let. A již tenkrát bylo mezi psem a člověkem velmi silné citové pouto.
A tak tomu zůstává dodnes. Není prý na světě lepšího psychiatra, než štěně, které vám olizuje obličej.
