Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Psychologové, ale také laici, kteří nad trémou zvítězili, radí jednoznačně – neustupovat! Proti trémě musí člověk vyrazit do boje a věřit, že každý pokus stojí za to.

Kde se tréma bere?

Odkud vzala tréma svůj název? Původ má stejný jako třeba pěvecké tremolo. Tremere totiž znamená třást se. A platí to jak obrazně – třást se před něčím, tak reálně – tréma umí člověku roztřást ruce, nohy i hlas.

Co se to s námi při trémě vlastně děje? Prožíváme stav silného emočního napětí, jinými slovy strach z neúspěchu, z toho, jak někdo jiný zhodnotí náš výkon, naše znalosti, naše chování, náš vzhled… Dostavuje se často před vystoupením, veřejnou prezentací, pohovorem nebo jinou událostí, která má pro nás z nějakého důvodu důležitý význam.

Jak se projevuje? Zrychleným tepem i dýcháním, silným bušením srdce, pocením, třesem, napětím ve svalech, ale také například poruchou příjmu potravy, průjmem nebo nespavostí, a to i několik dní před událostí, která je s trémou spojena.

Zatímco lehká tréma má podle odborníků spíš stimulující funkci a dokáže organismus nabudit k většímu soustředění, přesnosti a lepšímu výkonu, tréma velká a nezvládnutá dokáže člověka naopak zcela paralyzovat, rozhodit soustředění, sebeovládání a výkon ve výsledku úplně pokazit.

Od školky až do důchodu

Kdy se tréma přihlásí poprvé? U některých lidí už v předškolním věku a kritické je podle psychologů období mezi sedmým a desátým rokem. Pokud se dítě nenaučí jí čelit, pravděpodobně si ji ponese až do dospělosti a s přibývajícími léty na tom bude hůř.

Koho tréma ohrožuje nejvíc? Lidi více citlivé, labilnější povahy, ty, kdo se nechají snadno vyvést z míry. Ale také ty, kterým příliš záleží na tom, co si o nich druzí myslí. Obecně lidi nejisté, s nízkým sebevědomím a netrénované v asertivitě. Ti mají také často tendenci se podceňovat, zapomínat na své úspěchy a naopak zveličovat neúspěchy. Zajímavé je ale i to, že lidé trpící trémou bývají také velmi kritičtí ke svému okolí, k výkonům a vystupování jiných.

Berte život jako dobrodružství

Jak tedy pomoct sobě, svým dětem, příbuzným a přátelům, kteří kvůli trémě odcházejí ze studií, opouštějí zajímavá zaměstnání nebo se neúčastní společenského života? Určitě je třeba podpořit je v tom, aby si věřili. Když se přeřeknou při veřejném vystoupení, není to žádná katastrofa. Jsme lidé, ne stroje, a měli bychom být shovívaví k sobě navzájem. Naše chyby navíc nemusí vést okolí k pohoršení, ale pokud máme smysl pro humor, můžeme jimi ostatní dobře pobavit.

Existují tedy rady, které se zaměřují na zmírňování konkrétních symptomů trémy. Hluboký dech nám může pomoci zklidnit mysl, rozcvičováním rukou a nohou částečně zklidníme třes a uvolníme ztuhlost a napětí svalů. Pohár vody nám vyřeší vyschlá ústa, příjemný deodorant zakryje pach z našeho pocení. Další zajímavé informace najdete například v článku zde.

Důležitější než tyto jednotlivosti je ale práce na sobě, jakýsi sebekoučink. Vědomí, že bez ohledu na nějaký výkon mám jako člověk hodnotu, kterou mi nikdo nevezme. Pozitivní přístup k výzvám typu: „Zkouška je od slova zkusit, tak to zkusím. Nevyšlo to dnes? Vyjde to třeba příště. Nevadí, i pokus a hlavně odvaha k němu se počítají. Něco nevyšlo, ale něco ano a za to je třeba se pochválit...“ Mějte sami sebe rádi a dovolte si i občasné přešlapy a kixy. Přistupte k veřejným vystoupením jako k dobrodružství. Ano, mohli bychom se mu vyhnout a schovat se do kouta, kde je bezpečněji. A nebyl by pak život trochu nudný?