Jsem z toho jelen nebo dělám někomu křena? Česká rčení mají zajímavý původ
Zcela běžně používáme různé slovní obraty, nad kterými se ani nepozastavíme. Pro cizince ale musejí být velkou záhadou. A když se nad některými zamyslíte vy, možná budou záhadou i pro vás. Přitom i zdánlivě nesmyslné rčení má svůj logický původ.
Dělat někomu křena
Slovo křen označuje v přeneseném významu člověka, který je nadbytečný. Nejčastěji v přítomnosti milostného páru. Podle odborníků bylo toto slovo pravděpodobně převzato z rakouského Kren, kde se ve vídeňském argotu „Kre“ používalo ve stejném významu jako u nás.
O sto šest
Když kdokoliv dělá něco o sto šest, dělá to pořádně a naplno. Podle některých zdrojů stojí za tímto obratem vlastně sázka dvou mladíků. Ti se prý v roce 1880 přeli, že děvče, do jehož očí se jeden z dvojice zadíval, nikdy nezíská. Zamilovaný mladík se vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. Kamarádi pak rčení "o sto šest" často mezi sebou užívali a brzy se toto slovní spojení dostalo i do vtipů v Humoristických listech.
A odtud už byl jen krůček k tomu, že se rčení stalo všeobecně známé. Zda zamilovaný mladík děvče nakonec získal, už ale prameny nemluví.
Jdi do háje
Jde o nadávku, kdy chcete někoho vykázat do patřičných mezí, ale nechcete být vyloženě sprostý. I toto rčení má svůj původ, ovšem už ne tak milý, jak se může na první pohled zdát. Slovo háj původně označovalo místo určené k pobytu mrtvých předků. Když tak někoho pošlete do háje, ve skutečnosti mu naznačujete, že má umřít.
To jste ještě byli na houbách
Když někdo někomu řekne, že v té době byl ještě na houbách, sdělujete vlastně, že ještě vůbec nebyl na světě. Jak to ale souvisí se sběrem hub? Toto slovní spojení je dáváno do souvislosti se starým slovanským zvykem, při kterém, zvláště na jaře, chodila mládež kolektivně sbírat houby. Při této příležitosti se ale mladí houbaři věnovali často různým hrám (a to i milostným).
Být z něčeho jelen
Rčení, které poukazuje na něčí zmatenost a nedostatek důvtipu, vzniklo za první světové války, když čeští vojáci museli v rámci císařské armády Rakouska-Uherska bojovat po boku Maďarů. Ti se během nástupu hlásili při vyvolání svého jména právě vykřiknutím slova: "jelen", což je maďarský výraz pro: "přítomen". To, že maďarština používá slovo, které zní jako české jméno zvířete, spolu s často nízkou inteligencí maďarských branců přišlo Čechům legrační a celé se to ujalo a používalo i po válce.
Houby s octem
Když ukřižovali Ježíše Krista, žádal v posledních chvílích svého života o vodu. Katové prý namočili houbu do octa a podali mu ji k ústům. Ježíš prý ochutnal a prohlásil: "Dokonáno jest". Zaklonil hlavu a pravděpodobně zemřel žíznivý. Ocet totiž není asi ta pravá tekutina na žízeň. A tak dostal-li Ježíš houbu s octem, nedostal vlastně vůbec nic. A přesně takový význam toto rčení má.
Dej si bacha
Dej si bacha znamená dát si pozor. Někdo tvrdí, že toto rčení vzniklo podle obávaného kancléře Alexandera Bacha, před kterým si každý dával pozor. Jenže ve skutečnosti má toto rčení původ někde jinde. Jde totiž o českou zkomoleninu německého Obacht, což znamená v žargonu zlodějů právě "dej si pozor".
Je to na draka
I toto slovní spojení má své kořeny v němčině. Ve slovníku německých vulgarismů se totiž objevuje slůvko dreck, což znamená výkal. Takže když je něco na draka, je to na h...o.
Být v čudu
Když někdo nebo něco zmizí, říkáme, že je v čudu. Pokud si myslíte, že to vzniklo ze slova v čoudu, tedy dýmu, jste na omylu. Ve skutečnosti dalo tomuto rčení název Českomoravské úvěrové družstvo (ČUD). Jednalo se o podnik, který lidem nabízel půjčky. Jeden ze zakladatelů ovšem svou kampeličku vytuneloval a s penězi zmizel neznámo kam. Ti, kteří přišli o peníze, tak rázem věděli, že jejich úspory jsou v ČUDu. A pokud vás zajímá, z čeho všeho pocházejí známé názvy různých jídel, přečtěte si náš článek zde.
