Konzumace masa se neustále zvyšuje. Co všechno může jeho nadměrná konzumace způsobit

Globální roční spotřeba masa v posledních desítkách let neustále narůstá
📷
Dalších 7 fotografií v galerii
 Ostatní 
27. dubna 2020 07:52 / Depositphotos
  0   0
Maso je u lidí ceněno hlavně asi kvůli tomu, že obsahuje biologicky hodnotné bílkoviny, které náš organismus potřebuje. Proto je jednou z nejvyhledávanějších potravin vůbec.

Zároveň je však vhodnost konzumace masa značně diskutovaná. Někteří jedinci jí hodně masa, někteří jedí pouze některé druhy mas a někteří nejí maso vůbec. A je vůbec zdravé jíst hodně masa?

Spotřeba masa dříve a dnes

Doby, kdy si lidé mohli dopřávat maso pouze o svátcích či významných událostech je dávno pryč a dnes si ho může každý dopřát kdykoli a v jakékoli míře. Každý však maso nejí a někdo ho jí zase hodně. Jedno je jisté, globální roční spotřeba masa v posledních desítkách let neustále narůstá. Pokud byste například srovnali globální spotřebu masa v roce 1963 a v roce 2019, byli byste nejspíše sami překvapeni, jak moc se toto číslo postupem času navýšilo. Ze 78 milionů tun z roku 1963 se za desítky let spotřeba masa navýšila na neuvěřitelných 308 milionů tun masa za rok 2019. A v budoucnu je předpoklad dalšího zvyšování jeho spotřeby.

Roční konzumace masa v ČR a ve světě

A kladete si otázku, kdo spořádá ročně nejvíce masa? Podle statistik jsou největšími konzumenty masa obyvatelé USA, průměrný Američan zkonzumuje za rok obrovské množství masa, a to něco přes 120 kg. Ale ani Evropané nejsou pozadu a také jejich spotřeba masa je veliká. A jak jsou na tom například Češi? Podle českého statistického úřadu sní průměrný Čech zhruba 85 kg masa (včetně ryb) za rok, oproti tomu v roce 1936 to bylo pouhých 38 kg. A jaké maso, že preferujeme jako národ? Jasně vyhrává vepřové maso, to má podle dostupných dat největší podíl v našich jídelníčcích, a to zhruba 42 kg. Druhým nejoblíbenějším masem je drůbež (27 kg) a poté maso hovězí (8 kg).

Globální konzumace masa se liší

Kolik oproti tomu sní průměrný obyvatel planety? Všude na světě se tolik masa jako například v USA či v Evropě nesní. Mezi jednotlivými zeměmi jsou významné rozdíly jak ve velikosti spotřeby masa, tak také ve spotřebě různých druhů mas. Zatímco v roce 1990 snědl průměrný obyvatel naší planety 33 kg masa za rok, v roce 2013 světový průměr činil už 42 kg masa. I zde je tedy vidět tendence zvyšování konzumace. Nárůst spotřeby masa je pozorován především u zemí, které jsou na ekonomickém vzestupu.

Kolik masa to je za celý život

A kolik zvířat že sní průměrný člověk za celý svůj život? Podle propočtů z dostupných statistik zkonzumuje průměrný moderní masožravý člověk za celý svůj život něco přes 4000 zvířat, jen tak pro zajímavost například v pražské zoo je chováno kolem 5000 zvířecích jedinců. Pokud se například průměrný Čech dožije 85 let, tak prý během celého svého života sní přibližně 3 krávy, 42 prasat, 1500 kuřat, 2500 ryb, 2 srny, 50 králíků a 2 ovce. Pokud byste tato čísla vynásobili počtem obyvatel, pak by to byla vskutku obří čísla.

Co může způsobit velká konzumace masa?

Možná si říkáte, v čem tak může jedení nadmíry masa škodit a že to je každého věc, ale jeho nadměrná konzumace může mít určité zdravotní následky. Které? Podle Lékařského výboru pro zodpovědnou medicínu (PCRM) ukázalo několik výzkumů zajímavou skutečnost. Když byli porovnáváni lidé, kteří konzumovali maso jen zřídka, s lidmi, kteří jedli maso pravidelně, bylo zjištěno, že lidé konzumující maso pravidelně měli asi 3x větší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Oproti tomu však u vegetariánů byla zjištěna o 40 % nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny v porovnání s lidmi, kteří maso nejedli vůbec. Není tedy zdravé ani maso nejíst a ani to s ním přehánět.

Například studie odborníků z Harvardovy univerzity (zveřejněna v odborném časopisu Archives of Internal Medicine), která trvala 30 let a porovnávala stravování 120 000 Američanů, zase ukázala, že lidé, kteří jedli červené maso a opracované masné výrobky, měli zvýšené riziko vážných kardiovaskulárních chorob a dokonce i úmrtí na rakovinu. Jmenovitě to jsou pak konzervační látky, obsah tuku, hladiny hormonů či škodlivé chemické látky zvané heterocyklické aminy (HCA), které jsou považovány za možnou příčinu zvýšení rizika některých chronických chorob při spotřebě červeného či zpracovaného masa. Fakta tedy mluví jasně, a to jíst přiměřené množství masa a nepřehánět to s červeným masem a opracovanými masnými výrobky.

Čemu se raději vyhnout?

Co na masu vadí nejvíce? Všechny druhy masa nejsou stejně rizikové. Pozor bychom si měli dát hlavně na červené maso a zpracované maso, tato masa totiž mohou mít nejen vyšší obsah tuku, ale také větší množství karcinogenních látek. Proto se například při pečení či vaření masa doporučuje vyhnout vysoce tepelným zdrojům, připálení masa a nadměrnému vaření. To kvůli tomu, abyste snížili příjem karcinogenních látek jako jsou heterocyklické aminy (HCA) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

HCA mohou vznikat při vysokých teplotách během vaření, grilování, opékání či smažení masa. HCA pocházejí však nepocházejí jen z červeného masa, ale také z kuřecího masa a z ryb. PAU pak zase mohou vzniknout během pečení masa či při jeho spálení. Z toho je tedy možné vyvodit, že konzumace masa připravovaného při vysokých teplotách či masa nadměrně vařeného může zvýšit spotřebu karcinogenů z masa. Z toho důvodu je dobré konzumaci masa omezit a nejíst ho denně.

Proč vadí nadmíra masa či bílkovin?

U masa však nejde jen o způsob jeho přípravy, ale také o jeho zkonzumované množství. Maso patří mezi bílkoviny neboli proteiny, stejně tak jako vejce, mléčné výrobky, luštěniny či třeba tofu. Bílkoviny jsou sice pro tělo zdravé a nepostradatelné, platí zde však heslo „všeho s mírou.“ V nadměrném množství totiž mohou mít několik nežádoucích účinků, se kterými není radno si zahrávat. Podle amerických vědců může strava s nadměrným množstvím bílkovin ohrozit zejména dva vaše orgány.

Prvním orgánem, které může poškodit právě přemíra bílkovin, jsou ledviny, neboť při metabolismu živin vzniká hodně odpadních látek, jež se ocitají v krevním řečišti a při jejich filtrování musí ledviny pracovat o hodně intenzivněji. To pak může z dlouhodobého hlediska způsobit i celkové selhání ledvin. Nadmíra bílkovin ale může být náročná také pro játra, i ty si můžete trvale poškodit.

Jaké je správné množství a co tedy jíst?

A ptáte se, jaké je tedy správné množství bílkovin za den? Odpověď je poněkud složitější. Podle oficiálního doporučení Národního ústavu zdraví v USA (National Insitute of Health U.S. neboli „NIH“) je pro dospělého člověka adekvátní denní množství příjmu bílkovin 0,8 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Důležité je však také vědět, že minimální denní dávka bílkovin je pro zdravého dospělého člověka 0,6 gramů plnohodnotných bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud je totiž hodnota bílkovin nižší, mohou nastat vážné zdravotní potíže. Škodí tedy jak nadbytek bílkovin, tak také jejich nedostatek, na to je třeba si dát pozor. Člověk však většinou nepřijímá pouze plnohodnotné bílkoviny, z toho důvodu je optimální denní potřeba bílkovin vyšší, a to přibližně 1 gram na kilogram optimální tělesné hmotnosti, ještě vyšších hodnot pak samozřejmě dosahují potřeby u dětí, sportovců a těhotných či kojících žen.

U dospělého člověka by měly bílkoviny tvořit 10–30 % celkového denního energetického příjmu. Bílkovinami se však nemyslí jen maso, bílkoviny můžete doplňovat nejen ve formě masa, ale také luštěninami, vajíčky či mléčnými výrobky. Z masa by pak měly být preferovány hlavně ryby, mořské plody, drůbež bez kůže či jiné libové maso. Samozřejmě není vhodné z jídelníčku úplně vynechat červené maso, obsahuje totiž pro lidské tělo prospěšné živiny. Ale jistě byste si měli hlídat, jak často ho jíte, jeho zkonzumované množství a obezřetní buďte také při jeho přípravě. Podle britské Národní zdravotní služby (National Health Service neboli „NHS“) konzumuje většina lidí ze západní společnosti nadměrné množství masa. Podle odborníků z NHS, je ideální 3x v týdnu vařit jen bez masa či rybí delikatesy. Dietologové z NHS pak doporučují jíst například místo krvavého steaku raději krůtí, kuřecí či rybí maso. Ke každému masu se pak doporučuje dvojitá porce zeleniny, která vás také zasytí.

Co způsobuje globální nadměrná konzumace masa

Globální vysoká spotřeba masa ale může mít skutečně negativní dopady také na životní prostředí. Podle organizace Vegetarian Calculator zvyšující se chov dobytka spojený s rostoucí konzumací masa přispívá ke globálnímu oteplování, a to dokonce větší měrou než třeba zplodiny z automobilů. Zmíněná organizace proto vyzývá k redukci spotřeby masa. Jen pro představu, kdyby prý všichni lidé na světě konzumovali tolik masa jako průměrný obyvatel USA, což je 120 kg za rok, bylo by prý zapotřebí rozlohy dalších čtyř planet, aby bylo možné vypěstovat dostatek množství krmiv pro dobytek, který se sní.

Studie odborníků z Oxfordské univerzity dokonce mluví o tom, že je potřeba snížit spotřebu veškerého masa o 90 %, aby se planeta vyhnula neudržitelnému globálnímu oteplování, úbytku lesů a nedostatku vody. Možná by tedy vážně bylo na místě omezit spotřebu masa, neboť faktem je, že obyvatel planety neustále přibývá a vše se již řítí poněkud nekontrolovatelným tempem. Dále čtěte: Lidé používají v kuchyni nejrůznější ingredience. Vaření se spermatem se dočkalo i několika kuchařek.

Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Vydejte se do lůna čarokrásných Jeseníků a poznejte jeden z největších divů u nás

Dům a zahrada

Jak připravit zahradu na letošní velké sucho

Bydlení

Ředkvičky můžete pěstovat i když nemáte zahradu

Zavřít reklamu