Sportka v Československu: Kdy se losoval první výherce a kolik se dalo vyhrát pěněz?

 Retro 
18. ledna 2019 17:06 / redakce
  11
📷
12 fotografií v galerii
Dlouhodobým moderátorem losování byl známý hlasatel té doby Luděk Frýba sazka.cz
Loterie a Sportka byla stejně jako nyní oblíbená i v době socialismu. Zdaleka se v ní sice nemohly vyhrát takové sumy jako nyní, ale šanci na to vylepšit si životní standard a uniknout šedi průměrného Čechoslováka si nechával ujít málokdo. Původně však mělo být sázení u nás komunisty zakázáno.

V letech po válce moc peněz lidem nazbyt nezbývalo. Přesto až do roku 1953 fungovaly na území Československa dvě loterie. Jedna se jmenovala Československá třídní loterie a ta druhá byla Československá státní dobročinná loterie. Obě provozovala Spořitelna. Ve zmíněném roce se však nad nimi stáhly mraky, protože je stát zakázal.

Brzy se ukázalo, že to nebyl dobrý tah. Lidé dál hledali vzrušení ze hry v nelegálním sázení, zatímco stát potřeboval získat prostředky na provoz nově zřízeného Československého svazu tělesné výchovy. Co s tím?

Po třech letech, 3. srpna 1956, Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport vydal proto zřizovací listinu podniku Sazka, a ten hned 15. září téhož roku zahájil svou činnost.

První provozovanou hrou po několikaleté přestávce byla Sazka, sázelo se v ní na výsledky sportovních utkání. Hra si získala náklonnost mnoha lidí, a tak toho tehdejší vláda využila a v březnu 1957 vydala usnesení, v kterém rozšířila Sazku o nový druh loterie. Ta dostala jméno Sportka. Inspirací k jejím pravidlům byla německá loterie ze Severního Porýní-Vestfálska. Losovalo se v ní 6 čísel ze 49. Každé z čísel neslo až do 70. let na tiketu název jednoho sportu, proto také název Sportka. Golfu třeba patřila pětka, kopané čtrnáctka, lednímu hokeji devatenáctka a např. šachům devětatřicítka.

První výherce Sportky se losoval na Velikonoce

Datum historicky prvního losování Sportky bylo stanovené na 22. dubna 1957. Tenkrát to bylo Velikonoční pondělí, jinak později probíhalo vždy v neděli.

Cena jedné sázky byla 3 koruny československé, na výhru tomu, na koho se usmálo štěstí, šla polovina vkladů. Nebyla nijak závratná – její maximální výše byla od počátku nastavena na 40 tisíc korun, od roku 1961 ještě dočasně klesla na pouhých 15 tisíc. Protože zájem sázejících v důsledku toho prudce opadl, po pár měsících se původní výše výhry opět vrátila.

Pak už začala postupně narůstat. Už v roce 1963 dosáhla na 80 tisíc Kčs, o dva roky později dokonce na 200 tisíc Kčs!

Věcné výhry sázející Čechoslováky nelákaly

Společnost Sazka se už tehdy snažila nabídku služeb zpestřit a přilákat více sázejících. A tak přinášela i různé změny a nápady. Jedním z nich byl dvouletý pokus (od října 1962 až do zrušení v září roku 1964) nabídnout možnost hrát i pomocí takzvaných slosovatelných kuponů o věcné ceny. Bylo to třeba auto, lednička, televize. I přes atraktivnost nabídky zájem o kupóny nebyl, takže se brzy zrušily.

Aby nedocházelo ke stagnaci, přišel o rok později (1965) další návrh. Rozšířit dosud Sportku s jedním tahem o tah druhý. Poprvé se začal losovat v roce 1965 a jak dnes víme, tenhle nápad byl úspěšný a mezi sázejícími se velice brzy ujal.

Sportka se začala brzy dostávat do všech domácností i díky televizi. Od roku 1973 totiž pravidelné nedělní losování živě vysílala Česká televize.

Když se neujaly u sázejících snahy o věcné ceny, přišel ještě jeden nápad, jak okruh výher vylepšit. V 70. letech se proto pořádala i mimořádná slosování sportky o zahraniční zájezdy. Po dohodě s Čedokem se v Sovětském svazu pronajala výletní loď a jezdilo se po Černém moři. V tomto případě byl zájem obrovský. Proto v polovině osmdesátých let přibyly další destinace: Jugoslávie, Bulharsko nebo Turecko.

Jak vyšlo najevo před časem v médiích, ani takováto výhra však neznamenala jen štěstí. Smůlu měla jistá uklízečka z vojenské nemocnice v Plzni, které zahraniční cestu zatrhli její nadřízení. Odůvodnili to tím, že by v cizině mohla vyzradit nějaké vojenské tajemství. Dozajista za tím byla možná jen závist, každopádně uklízečka se na cestu nedostala, zájezd musela prodat. Jestli jí obnos, který za to dostala, smutek trochu zahojil, žádné zdroje už neuvádějí.

Dodatkové číslo ještě navýšilo možnosti výhry

Úspěch, které sázení s sebou nese, je třeba hýčkat a neustále pro něj připravovat další možnosti. Sazka proto zavedla v roce 1977 takzvané „dodatkové číslo“. To je sedmým číslem na sázence, které ale může výhru navýšit. O dalších 11 let později byla maximální možná výhra navýšena na 300 tisíc korun, krátce po revoluci, v roce 1990, dokonce už na půl milionu.

Stále to však nebyl konec změn. Jedna z nejzásadnějších přišla v únoru 1991. Přestal platit limit maximální výhry a její velikost se podřídila výši vkladů. O dva roky později se rozhodlo o tom, že se nevyhrané první ceny začnou převádět do následujícího kola a přičítat k první ceně v podobě tzv. jackpotu.

Sázení online

Krátce po revoluci přišly v sázení ještě další změny. Poprvé se mohlo podávat už v online provozu. Výhoda spočívala hlavně v tom, že se tím takřka zabránilo nejrůznějším podvodům. Brzy na to se objevila možnost použít automatický výběr čísla, v kterém systém Sportky vybral náhodná čísla za sázejícího.

A protože se Sportka stala velmi populární, v dubnu roku 1995 Sazka zavedla i středeční losování a doplňkovou hru Šance milion. O rok později se její losování přesunulo z prostor České televize do sídla Sazky na pražském Žižkově. Brzy na to se ještě online sázenka rozrostla z šesti sloupců na osm.

Za 62 let, které letos v dubnu od prvního losování Sportky uplyne, má za sebou hodně úspěchů, změn a hlavně miliardy korun. Při tom, jak už bylo uvedeno výše, měla v 50. letech namále. (Dále čtěte: Osmička idolů, která v 70. a 80. letech dobývala srdce puberťáků. Který byl ten váš?).

Aktuální výsledky losování sportky můžete najít zde.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky