Pauza. Když už máte toho druhého jednoduše dost, ale nemáte odvahu si to přiznat
Dost lidí vnímá období, kdy nastane přestávka v romantickém vztahu, jako takové poslední stádium a předpokládá, že vztah se po něm už nedá do pořádku. Popravdě to tak ve většině případů opravdu je, protože pauza je vlastně takový křikloun, co na partnera i všechny kolem ječí: „Neumím vyřešit své potíže!“ No a málokterá z nich využije čas správně, aby se nějaké to řešení našlo. Lidé, kteří ho totiž najít dokážou, k tomu obvykle nepotřebují oddech a týdny přemýšlení, jednoduše si sednou a vedou společnou diskuzi, aby našli kompromis, jak vztah narovnat.
Sto lidí sto chutí a taky sto vnímání pojmů, které nejsou jasně vytyčeny. Někdo si představuje průběh takové pauzy jako období, kdy můžete spát s jinými a nikdo vám to nevyčte, další jej zase vidí jako týden, kdy si nerušeně odpočine bez každodenních esemesek a vtipů, kterým ho už unavuje se smát. Na čem se nejspíš všichni shodnou, je, že tohle období prožívá pár odděleně, aby si od sebe odpočinul, i když mnohdy je problém jen na jedné straně. Tak jako tak k ní ale vede vždycky to samé – potíže ve vztahu – a ty se pouhým odpočinkem nevyřeší. Pokud chce někdo vztah spravit, měl by si logicky uvědomovat, že pauza je jen jakási příprava, sbírání síly a urovnávání priorit. Po jejím skončení se nelze ke vztahu vrátit, jako by nic. Pokud problém nevyřešíte, objeví se znovu. Jestliže nejde o „rozchodovou“ pauzu, ale o snahu vše urovnat, měli by lidé čas využít, aby si promysleli, co je mezi nimi špatně a jak to společným kompromisem napravit.
Zejména u mladých lidí značí tohle období většinou prvotní problémy, se kterými si nedokáží poradit. Nechtějí se hádat, neví, jak dostatečně komunikovat s partnerem nebo on při řešení problémů nespolupracuje. K pauze je tak dovede pocit vyčerpání. Ono přece jen, když druhému neustále říkáte, co vám na něm vadí a on to není schopen pochopit, narážíte na zeď, přes kterou se nelze dostat. Možná to říkáte špatně. Nezamysleli jste se z jakého důvodu se jeho chování nemění. Tohle jsou věci, o kterých se dá během pauzy přemýšlet, nalijme si ale čistého vína – to téměř nikdo nedělá.
Pauza by měla sloužit jako překlenovací období, lidé, kteří však neumí vyřešit své problémy, k ní přistupují jako k šanci si od partnera odpočinout, když už je štve. Je to pro ně jakási terapie, kdy se zotaví a po rekonvalescenci skočí nohama zase zpět do bláta a budou se v něm cachtat, dokud to půjde. To je přesně důvod, proč se tím vztahy nevyřeší, ale naopak skončí. Jeden z největších zádrhelů vidím v tom, že lidé, kteří si dávají pauzu, nejsou schopni přiznat sobě nebo okolí, jaké mají problémy. Vztah si obhajují: „Nerozcházíme se, jen potřebujeme čas.“ Někteří takových mezičasů absolvují hned několik, než na rozchod opravdu dojde. To, že s partnerem nechcete trávit čas a potřebujete od něj oddech, však jednoznačně ukazuje, že váš vzájemný kontakt není v pořádku. Pokud nenajdete odvahu si přiznat, že se vztah bortí, nemáte ani šanci ho zachránit.
Jak lidé vnímají pauzy
Já jsem pauzu ve vztahu nikdy nevnímal jako způsob, jakým jej napravit, vlastně spíš naopak. Když jsem byl ještě odrostlý puberťák, nikdy jsem tak úplně nechápal význam toho, proč tohle lidé dělají. „Když mám někoho rád, nepotřebuju se od něj distancovat,“ říkal jsem si.
Pochopit se mi to celkem dlouho nepodařilo, a tak jsem měl za to, že „pauza“ je vlastně taková elegantní výmluva, když chcete druhému naznačit, že se brzo rozejdete, připravit ho na to a zároveň se už nezatěžovat se snahou ho vídat a předstírat, že je vše v pořádku. Docela dlouho pro mě bylo neuvěřitelné, že jsou páry, které si tohle období stanoví a skutečně věří, že po něm bude zase vše v pořádku. A přestože jsem nakonec porozuměl, proč si lidé tenhle čas pro sebe berou, stejně to v drtivé většině případů končí hrozně a je to nesmysl.
A proč je vlastně pauza vnímána tolika lidmi jako „blížící se rozchod“? Právě proto, že ji tak mnoho lidí využívá. Ať už úmyslně, nebo ne na vztahu nepracují. Jeden z mých přátel měl se svou dívkou pauzu dokonce několik měsíců. Když jsem se ho ptal, zda se rozejdou, nebo to chtějí spravit, odpovídal mi, že neví. Nedokázal si představit, jak by se to mohlo dát do pořádku. No samo asi těžko. Nejde o žádný kouzelný rituál, který přemění nefunkční vztah na pohádku jen na základě odloučení. Pokud pro to nic neděláme, nemůžeme ani nic očekávat. Jestliže si od druhého potřebujeme odpočinout, nějak nás vyčerpává, nedává nám dostatek prostoru nebo klidu, je docela jasné, že na vztahu je něco velmi špatně, nemyslíte? V takovou chvíli je potřeba to řešit, ne odvracet zrak.
Setrvávání ve vztazích, které jsou pauzami protkané, je toxické a praktikuje ho dost lidí. V podstatě jsou spolu, dokud to jde, když je pak druhý začne příliš štvát, odpočinou si od něj, a jede se nanovo. Tak to může klidně fungovat do doby, než to jednoho z nich přestane bavit. Jak by ale něco takového chtěl pár dělat, až bude mít dítě? To se ptám zcela vážně těch, kteří si ještě nevšimli, že takhle to nejde do nekonečna.
Zejména mezi mladými jsou pauzy velmi populární, protože generace, která vyrostla komunikací přes počítač nebo smartphone, už neumí své problémy příliš dobře řešit. Je pro ně jednodušší se jim vyhnout. To je podle mě i jedním z důvodů, proč u nich na svatby a rodinu nedochází a mnoho lidí volí život „na hromádce“. Zdaleka to ale není jen dominanta mladé generace. Mám hned dvě známé, jejichž otcové řeší své vztahové problémy pauzami celkem pravidelně. Nebo tedy, lépe řečeno, neřeší.
Vybodněte se na pauzu, proberte to u večeře
Popravdě je celá vztahová pauza nesmysl a fungovat může jen v opravdu ojedinělých případech. Pokud jsou oba ve vztahu dostatečně vyspělí, měli by si zvládnout o problémech pohovořit u večeře a přijít na nějaké společné řešení. Jestliže pár není podobné konverzace schopen, žádné pauzy to nevyřeší. Pouze se tím oddaluje nevyhnutelné. Přestávka může být nakonec jen dalším zdrojem stresu. Problémy působí už jen otázka, jak dlouho bude trvat. Je dost možné, že máte pocit, že si chcete na pět dní oddechnout, ale váš partner je přesvědčený, že potřebuje alespoň měsíc přemýšlet. Jeden může tlačit na pilu a druhý se naopak trápit nedostatkem prostoru, jsou situace, kdy taková pauza nadělá vlastně více škody než užitku. No a dalším problémem už je vnímání tohohle období samotné. Je pro vás v pořádku, aby partner chodil ven s jinými lidmi, kteří ho přitahují a pokoušel se s nimi sblížit? Budete o pauze říkat přátelům? Snažíte se vlastně vymyslet řešení nefunkčního vztahu nebo si vyzkoušet, zda z něj dokážete odejít? To jsou celkem důležité otázky, ve kterých by se pár měl shodovat, pokud už na podobné rozhodnutí dojde. Dopředu si položte jednu základní: Může pauza opravdu pomoci váš vztah vyřešit? Ať už jedním, nebo druhým směrem, je to jedno. Používat ji jako oddalování je však zbytečné pro vás i vašeho partnera.
Autorský článek - komentář.
