Nejnovější

Umělá inteligence už vylepšuje i chuť piva nebo čokolády

V poslední době jste jistě na tyto pojmy někde narazili. Pletou se vám? Nám také. Proto jsme připravili tento přehled, kde vám vysvětlíme, které z nich se tvoří až ve střevě a které je nejdůležitější.

Probiotika

Probotika jsou živé mikroorganismy, které jsou prospěšné pro naše tělo. Příznivě ovlivňují střevní prostředí, podporují imunitní systém, pomáhají trávení, brání rozmnožování nežádoucích bakterií a mnohé další.

Pozitivním ovlivněním střev se totiž ovlivňuje funkce celého těla, včetně naší mysli. Probiotika jsou součástí „živých“ potravin, jako je kysané zelí, kefír, kvašené okurky, kombucha, jogurt atd.

Jde o potraviny, které podstoupily fermentaci a nebyly sterilovány – to by totiž probiotické bakterie usmrtily. Běžné kysané zelí z obchodu je takto ošetřeno. Proč? Pokud by totiž fermentační proces nebyl takto uměle zastavený, docházelo by k tvorbě oxidu uhličitého, ve sklenicích by stoupal tlak a hrozila by jejich exploze. 

Nejlepší je konzumovat probiotika v kvalitním jídle a ze zdravé (bio) půdy. Potravou pro probiotika jsou prebiotika. Bez nich by umřely hlady. Jejich konzumace je proto nezbytná pro udržení zdravé střevní mikroflóry.

Prebiotika

Prebiotika neboli prebiotická vláknina jsou potravou pro probiotika. Jedná se o typ rozpustné vlákniny, kterou naše tělo neumí strávit, avšak bakterie se na ní doslova pasou. 

Prebiotika se nachází například v ovoci, zelenině, luštěninách, avokádu, celozrnných potravinách, ořeších a semínkách. Bohatým zdrojem prebiotik je cibule, česnek, chřest, pórek nebo brokolice, květák, kapusta a další.

Vhodným zdrojem prebiotik může být i bobulovité ovoce, jako borůvky, maliny či ostružiny, chia semínka, avokádo nebo předem namáčené ořechy a semínka.

Postbiotika

Ty naleznete až na konci tohoto řetězce, protože vznikají právě z prebiotické vlákniny. Mají celou řadou účinků: pozitivně ovlivňují střevní prostředí, naši imunitu, potlačují růst nepřátelských bakterií, mají protizánětlivé účinky, podporují regeneraci buněk, zlepšují trávení a mnoho dalšího. 

Postbiotika vznikají během fermentace – tedy při fermentaci potravin nebo přímo v našich střevech fermentací strávené potravy. Dříve člověk více využíval proces fermentace pro přípravu tradičních potravin – kysané zelí, kvašené okurky, mléčný kefír, kimchi apod. bohatých na postbiotika.

Dnes je naopak spoustu potravin sterilováno, a proto je vhodné se v jídelníčku zaměřit na kvalitní živé probiotické potraviny bohaté na postbiotika. Tím je právě nesterilované kysané zelí, kvašené zelí, domácí kefíry, kombucha či jogurty. Tyto potraviny příznivě ovlivňují střevní mikrobiotu, trávení a náš imunitní systém.