Nepodceňujte příjem hořčíku. Může to pro vás být nebezpečné
Přitom stačí tak málo: dbát na vyváženou stravu a jíst potraviny bohaté na tento prvek. Naše tělo si hořčík samo nedokáže vyrobit a je odkázané na jeho příjem z potravy. Tento čtvrtý nejčastější minerál totiž ovlivňuje funkci více než 300 enzymů, které se podílejí na nejdůležitějších metabolických procesech v organismu, působí antitoxicky, antistresově, protialergicky i protizánětlivě. Velmi důležitou roli má na správný srdeční rytmus, činnost střev, žlučníku, močového měchýře či při srážení krve. Klíčová je jeho role v psychických procesech.
Za nízký příjem hořčíku si často můžeme sami
Denní potřeba hořčíku dospělého člověka je orientačně 300-400 mg. Nelze ovšem spoléhat na tabulky s množstvím tohoto prvku v potravinách. Je prokázáno, že využití hořčíku z potravy ovlivňuje mnoho faktorů. Patří mezi ně nevhodná úprava jídla, příjem zvýšeného množství cukrů, tuků, kofeinu a alkoholu či stres.
To lze shrnout do nepopulární formulky „špatná životospráva“. Správnému příjmu hořčíku by měli věnovat pozornost také ženy těhotné, kojící a v menopauze, sportovci a fyzicky pracující, lidé s vyšší psychickou zátěží až stresem.
Jak poznám nedostatek hořčíku
V rané fázi není snadné rozpoznat absenci hořčíku. Projevovat se to může o něco větší únavou, než by mělo být obvyklé při vašich běžných činnostech. Po spánku nejste odpočatí, jako jste bývali dříve, cítíte se slabší, podráždění, může vás pobolívat hlava a tikat víčka. Druhá fáze má podobné projevy, jen se přidá brnění končetin, křeče lýtek či jiných svalů, migrény. Můžete cítít nestandardní srdeční rytmus, tedy arytmii.
Hořčík a civilizační choroby
Jak jsme již zmínili, hořčík se podílí snad na všech procesech v těle, není tedy překvapujícím zjištěním vědců, že jeho nedostatek souvisí s řadou civilizačních onemocnění, jako jsou cukrovka, obezita, infarkt, mrtvice nebo rakovina. Nutno podotknout, že tyto choroby nezpůsobuje deficit hořčíku, ale prokazatelně se podílí na jejich vzniku. Připomeňme také, že maximálnímu využití hořčíku v těle brání potraviny s vysokým obsahem vápníku, zinku a fosfátu, tedy tavené sýry, takzvané průmyslové polotovary, uzeniny, sladkosti, ale i bílá mouka.
Významné zdroje hořčíku
Mezi vydatné původce hořčíku patří z ovoce a zeleniny banány, datle, sušené meruňky, maliny a ostružiny, luštěniny, špenát a artyčoky, dále ořechy, zejména kešu, para a piniové, stejně jako populární kokos, mák, kakao, ryby, ale i kuřecí prsa nebo šťávy, především mrkvová, pomerančová a grepová.
Mezi významné zdroje hořčíku patří také minerální vody, ty ale nejsou samospásné. Jak radí lékaři, jejich konzumace by měla být přiměřená. Částečně lze přijímat hořčík i z doplňků stravy, ale jak jejich název napovídá, jsou to jen doplňky, které nenahradí pestrou a vyváženou stravu. O dalších blahodárných potravinách, které vašemu tělu prospějí, si můžete přečíst v našem článku ZDE.
