Pijete víc jak čtyři drinky týdně? Pak jsou nevyhnutelné změny na mozku a poškození kognitivních funkcí, zjistila rozsáhlá britská studie
Nedávno se Brad Pitt přiznal, že nerozeznává tváře, což mu lékaři odmítají uznat jako regulérní nemoc. Pitt byl po léta poměrně silným alkoholikem a rozpoznávání tváří patří mezi kognitivní funkce. Těmi dalšími jsou kromě paměti obecně také pozornost a koncentrace, schopnost vyjadřování, prostorová orientace a v neposlední řadě schopnost zpracovávat informace a schopnost reakce.
Rozsáhlá britská studie, kterou vědci provedli na velmi širokém vzorku dvaceti tisíc lidí ale zjistila, že stačí čtyři drinky týdně a toto vše je v ohrožení. Vědci zjistili, že už pro mnohé takto malé popíjení souvisí se změnami mozku, které následně mají na svědomí postupné zhoršování kognitivních funkcí.
Za všechny špatnosti po popíjení alkoholu může hromadění železa v mozku. Už předchozí studie totiž prokázaly, že právě větší množství železa v mozku napomáhá vzniku různých neurodegenerativních onemocnění, samozřejmě mezi ně patří demence, Alzheimer nebo Parkinsonova choroba. Tentokrát ale vědci chtěli vědět, jaké množství alkoholu za těmito změnami v mozku stojí.
Zjištění nejsou pro časté pijáky nic příjemného. Zdatní pijáci mají v mozku abnormální množství železa a díky studii už vědci vědí, že pouhých sedm jednotek alkoholu týdně už vede ke zvýšené hladině železa v mozku.
"V dosud největší studii jsme zjistili, že pití více než sedmi jednotek alkoholu týdně souvisí s akumulací železa v mozku," uvádí ve studii její autorka Anya Topiwala z Oxfordské univerzity. "Vyšší železo v mozku zase souvisí s horším kognitivním výkonem. Hromadění železa by mohlo být základem kognitivního poklesu souvisejícího s pitím alkoholu."
Teď si možná říkáte, že to nějak početně nesedí. Vědci ale jako jednu jednotku alkoholu používají míru deseti mililitrů čistého alkoholu, což odpovídá třeba běžné sklenici vína a jedna plechovka piva pak obsahuje 1,5 jednotky čistého alkoholu. Podtrženo a sečteno, jsme u čtyř drinků týdně.
A jak se vlastně železo dostane při nadměrném pití do mozku? Alkohol totiž potlačuje produkci hepcidinu, který je hlavním regulátorem homeostázy železa. To v konečném důsledku zvyšuje střevní absorpci železa z jídla a omezuje export železa z hepatocytů, tedy jaterních buněk. Kromě toho vědci také přišli na to, že alkohol zároveň snižuje hladiny thiaminu. To je velice důležitý vitamin B1, který konkrétně stojí za správnou funkcí paměti, koncentrace a v konečném důsledku může jeho nedostatek vést i k rozvoji deprese. Alkohol vyvolává nedostatek thiaminu, a to narušuje propustnost hematoencefalické bariéry, což je přechod mezi mozkovými kapilárami a mozkovou tkání. A to vše dohromady zvyšuje hladinu železa v mozku.
O vlivu pití alkoholu na nevratné poškození kognitivních funkcí se ví dlouhodobě, zatím ale nebylo zcela jasné, jakým mechanismem k tomu dochází. I mírní pijáci mají prokazatelně mírné poškození mozku, které samozřejmě už nejde nijak vrátit. Alkoholici pak mají už těžké poškození mozku, které snadno může každý pozorovatel vystopovat jako paměťová okna. To je takový nejviditelnější způsob, jak si takové poškození ověřit. Dotyčná osoba si například nepamatuje, že jste mu sdělili nějakou konkrétní informaci nebo že se před časem stala nějaká konkrétní událost. Takové stavy u těžkých pijáků mohou vést až k tzv. alkoholové demenci. A to je vzhledem k tomu, jak je v Česku pití obecně oblíbeno a považováno za sociální standard, dost smutná zpráva.
Autorský článek, další zdroj: PLOS Medicine
