Máme se v důsledku migrace bát záškrtu?
Jak se projevuje
Jde o agresivní formu angíny, kdy bakterie napadá buňky mandlí, patra, hltanu i hrtanu. Bakterie vypouští toxiny, které usmrtí původní zdravé buňky. Na povrchu postižených oblastí se tvoří tzv. pablány, které se nedají odstranit a pokud se odstraní, tak krvácí. U nemocného je typický hnilobný zápach z úst. Zejména děti jsou ohroženy, neboť postupným zmenšováním průchodu dýchacích cest dojde k udušení. Odtud má nemoc také název. Někdy se projevy objevují i na kůži nemocného.
Jak se nemoc přenáší
Přenáší se kapénkovou nákazou, tedy vzduchem. Výjimečně i jinak při kontaktu s nemocným. Jediným zdrojem nákazy je člověk.
Prevence
Vedle dobře fungujícího imunitního systému je to samozřejmě očkování. U nás bylo zavedeno v roce 1946 a díky němu byla nemoc prakticky vymýcena. V osmdesátých a devadesátých letech se pak objevily zcela ojedinělé případy. Protože se ale objevily větší možnosti cestování, dochází k migraci obyvatelstva a u starších ročníků vakcína postupně slábne, existuje reálná možnost objevení záškrtu. Proto má nadále smysl očkování dětí, které jsou nejohroženější skupinou a u osob nad 40 let stojí za to uvažovat o přeočkování.
Existuje také možnost zjistit úroveň imunity. Na předloktí se aplikuje velmi malé množství toxinu produkovaného bakteriemi diftérie, čili záškrtu. Pokud se objeví reakce, stojí za to se přeočkovat. Obzvlášť pokud jedete do oblastí s nižší hygienickou úrovní a nákaza se tam vyskytla.
Léčba
Pokud už nemoc propukne, má současná medicína k dispozici naštěstí antibiotika, která dobře zabírají v prvních fázích nemoci. Pokud má však nemoc čas, může způsobit různé komplikace a může dojít k poškození srdce, ale také k neurologickým komplikacím a vzniku obrn.