Nejčastější příčinou hospitalizací u školních dětí jsou plicní mykoplazmata. Lékaři apelují na rodiče – vyhněte se běžným chybám v péči o nemocné děti.

Podzim a zima představují pro virové respirační infekce ideální podmínky. Kromě větší stability běžných respiračních virů přispívá k šíření nákazy i zvýšený pobyt lidí v uzavřených prostorách a kolektivní prostředí škol a školek.  „Velkou roli v aktuální situaci sehrála pandemie nemoci covid-19. Ta pozastavila běžnou cirkulaci některých infekcí, což zvýšilo vnímavost populace k nákazám, jako jsou černý kašel a plicní mykoplazmata,“ uvádí MUDr. Jana Augustínová, primářka Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN, a dodává: „Letošní sezóna je v řadě ohledů odlišná. Kromě očekávaných virových infekcí se neobvykle zvýšil výskyt bakteriální infekce černého kašle a nákaz způsobených plicními mykoplazmaty (atypický zápal plic). Zatímco černý kašel představuje závažné riziko pro neočkované jedince a dětí do 1 roku věku, plicní mykoplazmata jsou příčinou hospitalizace řady starších dětí, ale i dospělé populace.“

Alarmující počty atypických zápalů plic 

„Plicní mykoplazmata, tedy bakteriální infekce způsobující atypický zápal plic, se obvykle vyskytuje ve 3–5letých cyklech,“ vysvětluje dětská pneumoložka MUDr. Jana Tuková, Ph.D. z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN a upozorňuje: „Ovšem letos se díky přerušení běžného vývoje během pandemických opatření vrátila s velkou silou.  Týdně nám v ambulanci přibývají desítky dětí s příznaky infekce dolních cest dýchacích či se zápalem plic. Naštěstí u většiny dětí je možné pokračovat v léčbě antibiotiky ambulantně a jen menší část případů vyžaduje hospitalizaci a přechodnou kyslíkovou terapii.“ Letos v dětské populaci mimořádně stoupl také počet případů černého kašle (pertuse). K začátku listopadu 2024 bylo v Česku hlášeno téměř 34 a půl tisíce případů, což je desetkrát víc než v předchozích rekordních letech. Nejohroženější skupinou jsou stále novorozenci a kojenci, kteří ještě nejsou chráněny ukončeným očkováním.

Jaké nejčastější chyby rodiče dělají?

Průběh respiračních infekcí u dětí bývá většinou mírný, ale rodiče by neměli situaci podceňovat. Především u nejmenších pacientů je vhodná kontrola lékařem. „Vyhledat bezodkladně lékaře je třeba zejména v případě ztíženého nebo nepravidelného dýchání a celkového vyčerpání dítěte,“ zdůrazňuje MUDr. Tuková. Černý kašel se obvykle projeví záchvatovitým vysilujícím kašlem, vedoucím často až k dávení. U kojenců však může mít atypický nenápadný průběh bez kašle, pouze se ztíženým dýcháním či pauzami mezi dechy.

Obecně je vždy u menších dětí s respirační infekcí nutné dbát na uvolnění nosu (šetrným odsáváním hlenů a čištěním nosu jemnými solnými kapkami) a u dětí do dvou let nedoporučujeme rutinně podávat volně dostupné léky tlumící kašel či ředící hleny. Ty mohou mít i závažné nežádoucí účinky, proto je vždy vhodná konzultace s lékařem.  „Někdy žádají rodiče antibiotika i v případech, kdy se jedná o jednoznačný virový infekt a antibiotika nemohou přinést dítěti žádný benefit,“ komentuje MUDr. Jana Augustínová a pokračuje: „Vzácně se setkáváme s rodiči, kteří naopak terapii antibiotiky pro své dítě odmítají i v případech, kdy se jedná o prokázaný bakteriální zánět a léky jsou jednoznačně indikované. Velkým rizikem je i odkládání očkování proti černému kašli rodiči.“

Letos je vyšší i počet hospitalizovaných dospělých se zápalem plic

Počet úmrtí na zápal plic ve starší populaci (65+) v posledním desetiletí v ČR podstatně klesl, ale stále zůstává nejčastější příčinou úmrtí mezi infekčnímu chorobami. A to především typ, jehož původcem je pneumokok neboli Streptococcus pneumoniae. „Na naší klinice nejčastěji hospitalizujeme pacienty vyšších věkových skupin, tedy nad 65 let věku, kteří obvykle mívají další přidružená onemocnění. Chronickou obstrukční plicní nemoc, choroby srdce, ledvin, cukrovku, jsou obézní, mají dlouhodobou léčbou celkově oslabenou imunitu,“ vypočítává přednosta 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění 1. LF UK a VFN (TRN), doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D. a dodává: „Nutnost hospitalizace mladých a jinak zdravých jedinců bývá spíše výjimkou, i když tento rok byl počet nutně hospitalizovaných také o něco vyšší než v minulosti.“

Podle výsledků sérologické laboratoře VFN zaznamenává naše nemocnice letos i u dospělých pacientů zvýšený záchyt netypických mykoplazmových zápalů plic. Pro příklad: z 219 vyšetřených vzorků u věkové skupiny 40+ jich bylo 20 pozitivních (9,1 %). U věkové skupiny 16–39 let bylo ze 141 vzorů pozitivních 49, tedy téměř 35 %.  „Tyto infekce jsou početně srovnatelné s nemocí Covid–19. Vždy je potřeba co nejrychleji podat specificky zacílená antibiotika,“ zdůrazňuje doc. Jiří Votruba a doplňuje: „Léčbu vždy konzultujeme s ATB centrem VFN, které má mimo jiné informace o aktuální epidemiologické situaci.“ I do vývoje většiny respiračních onemocnění u dospělých, které se přenášejí kapénkami, výrazně zasáhla plošná opatření spojená s pandemií Covid–19. 

V současnosti zaznamenáváme významný nárůst nemoci. Pertuse patří mezi vysoce nakažlivé onemocnění, což především u starších a nemocných osob znamená vážná rizika. „Černým kašlem zatím letos onemocnělo nejvíc pacientů ve věkové skupině 15–19 let a jedenáct lidí na černý kašel zemřelo (většina vyššího věku). I proto je třeba u dospělé populace neustále zlepšovat celkový fyzický stav a životosprávu a dbát na pravidelné očkování. Doporučujeme zejména očkování proti pneumokokovi, chřipce, Covid–19, černému kašli a nově i RS virům,“ uzavírá doc. Jiří Votruba.

Zdroj: VFN