Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Stres je přirozenou součástí našeho života. V omezené míře nevadí, naopak je pro tělo spíše pozitivní. Mobilizuje síly k aktivitě a stimuluje rezervy. Problém nastává, když stres neustoupí. Dlouhodobý stres je pro naše tělo obrovská zátěž. Rezervy už jsme dávno vyčerpali a stres začíná našemu tělu škodit. Po čase přijdou bolesti zad, hlavy, nespavost a devastující deprese. 

Co může způsobit dlouhodobý stres?

Jako první se obvykle dostaví nevolnosti, průjmy, bolesti hlavy, zad a šíje. Tělo na psychické problémy reaguje svalovým napětím, a čím jsou problémy větší, tím je tělo napnutější. A to jde ruku v ruce s bolestí. Bolí vás žaludek ze stresu? Rychlou úlevu přinesou některé bylinky.

Dalším negativním účinkem je snížení celkové obranyschopnosti organismu. Kromě běžných nemocí se tak člověk vystavuje opravdu vážným zdravotním problémů. Pokud se ke stresu přidají faktory jako je obezita, málo pohybu či vysoký cholesterol, je infarkt jen otázkou času. A oslabená obranyschopnost organismu zvyšuje i riziko vzniku nádorových onemocnění. O tom, jak bojovat se stresem, jsme psali již dříve.

Stres má tři fáze. Poplachovou, kdy organismus mobilizuje obranné síly, fázi přizpůsobení a poslední fází je totální vyčerpání a kolaps. Předcházet stresu přitom není nic složitého. Stačí dodržovat pár základních pravidel.

Ventilujte stres

V první řadě je nutné stres ventilovat. Nejlépe se osvědčila pohybová aktivita.
Bedlivě si hlídejte svůj jídelníček. Je dokázáno, že vystresovaní lidé daleko snadněji propadají přejídání a na zdravou stravu zapomínají.
Je důležité si najít čas pro sebe. Vezměte si knížku, jděte na procházku, poslechněte si hezkou hudbu.

A pozor! Je velmi nebezpečné v sobě stres dusit. To je pro organismus velmi nebezpečné. Klidně se rozbrečte, pláč vyplavuje škodlivé emoce a člověk se po něm cítí lépe.