Auta, ve kterých jsme jezdili za socialismu: Měli jste Trabanta, Ladu nebo Škodovku?

Škodovka patřila k oblíbeným vozům
📷
Dalších 8 fotografií v galerii
 Retro 
25. února 2019 16:50 / Shutterstock
  29   18
Auta, která brázdila silnice v Československu v minulém režimu, patří dnes již k veteránům. Mnozí na ně ale rád vzpomínají, protože to byla auta, která přece jen mnohdy měla výjimečné vlastnosti. Navíc, když se dne prozradí jejich ceny, vyvolává to úsměv na tvářích. Jenomže i tehdy bylo třeba na jejich koupi hodně dlouho šetřit.

Kdo nepatřil k vyvolené politické elitě, příliš si vyskakovat nemohl. Platy se lišily mnohdy pouze v řádu stokorun, takže ti, co nekšeftařili a nemelouchařili, museli pečlivě počítat. I proto jezdilo tehdy v Československu daleko méně aut než nyní.

Na konci roku 1978 přišlo navýšení cen pohonných hmot. Speciál s oktanovým číslem 90, nahradil 80oktanový Normal. Místo 4 korun za litr benzínu se tenhle podle vládního nařízení prodával od počátku roku 1979 už za cenu 6,50 Kčs za litr. Benzin Super s vyšším oktanovým číslem stál 7,50 Kčs za litr a nafta dvě koruny.

Škoda 105 a 120

Nejlevnější škodovka, která se tehdy prodávala, byla Škoda 105 S. V roce 1978 stála 56 tisíc Kčs, tedy zhruba 22násobek průměrné mzdy (ta se pohybovala kolem 2 000 Kčs). Trochu jinak pak vypadala dražší a lépe vybavená verze 120 GLS. Dosáhnout na ni ale už bylo velmi náročné, některé kusy ve speciální barvě a výbavě se kupovaly dokonce jen v Tuzexu.

Trabant

Trabanty naše silnice už před lety musely opustit, a tak je známe již jen z různých speciálních srazů, obrázků a vyprávění. Auto vyráběné v NDR (východním socialistickém Německu) bylo především pro Němce snem, na který se čekalo v pořadníku i 20 let. My v Československu jsme to měli přece jen jednodušší.

Například Trabant 601 bylo dlouhou dobu nejlevnější auto na našem tehdejším trhu. Říkalo se mu splašený vysavač, ale ten, kdo ho měl, tvrdil, že to jsou jen plané nadávky a nedal na své bakelitové auto dopustit. Ve skutečnosti byl Trabant vyroben z duroplastu, motor byl dvoutaktní. Na konci roku 1978 stál Trabant v základním provedení 36 500 Kčs. To znamenalo, že jste na něj museli nastřádat 14,4 průměrné mzdy.

Dacia 

Velmi populární spíše už v 80. letech se u nás staly Dacie - auta z Rumunska. Dnes jsou Dacie nejlevnější auta ve svých kategoriích, ale v 70. letech tomu tak nebylo. Rumunská Dacia 1300, byl vlastně licenční Renault, stála 66 tisíc Kč. Byla tedy o 10 tisíc dražší než nejlevnější škodovka. Našetřit na ni bylo třeba 26 průměrných platů.

V rumunské automobilce Dacia se nejprve do roku 1971 vyráběl licenční Renault 8, ale modernější Renault 12 přejmenovaný na Dacii 1300 se začal montovat už v roce 1969.

Lada 1500 neboli žigulík

Žigulíka, jak se lidově téhle Ladě říkalo, neměl jen tak někdo. Byl sestrojený ze základů Fiatu 124 a těšil se velké oblibě už kvůli tomu, že to bylo ve své době poměrně moderní auto vyráběné vlastně v nejmodernějším závodě socialistického bloku. Verze 1500, což bylo na tehdejší dobu slušné auto, stála 72 tisíc Kč. To bylo 28,4 průměrných platů – za předpokladu, že byste na ně ani nesáhli po dobu více jak dva a půl roku.

Žigulíky se začaly vyrábět v roce 1970 v sovětském Togliatti, kde pomohli Italové vybudovat jeden z nejmodernějších automobilových závodů tehdejší doby. Závod automobilky VAZ byl tak technologicky na výši i podle západních standardů.

Wartburg 

I tohle auto bylo celkem běžné na československých silnicích. Opět se jednalo o dvoutaktní motor a opět šlo o auto z Německa. Wartburg byl o 300 Kčs dražší než základní Škoda 105 S. V tehdejší nabídce byl však oblíbený protože měl velký zavazadlový prostor. Populární by i v provedení kombi, i když v tomto případě pak cena vzrostla na 64 300 Kč (více než 25násobek průměrného platu).

Automobilka sídlící po rozdělení Německa v socialistickém sektoru dříve dokonce vyráběla bavoráky a s moderní karosárnou ještě v 50. letech udivovala krásným designem. Ale když přišla hranatá krabice Wartburgu 353 v roce 1965, její sláva hasla.

Moskvič 

Tohle sovětské auto nezískalo takovou oblibu jako žigulík, ale prodávalo se slušně. Model 2140 stál 53 700 Kčs, což bylo o poznání méně než Lada (21 platů).

Historie těchto aut přitom sahá až do 30. let. Tehdy se v Sovětském svazu vyráběly v licenci kopie amerických Fordů, ale největšího impulsu se sovětská značka dočkala po druhé světové válce, kdy začala vyrábět klony Opelů 400 na výrobní lince ukořistěné sovětskou armádou v Německu v roce 1945. Právě Moskvič 2140 byl výsledkem modernizace zastaralého modelu 412 a Automobilový závod Leninského Komsomolu začal s jeho výrobou v roce 1976. Ukončena byla v roce 1988.

Tatra 613

Šestsettrojky a šestsettřináctky Tatry byly ikonické vozy, které symbolizovaly moc a postavení těch, co v nich jezdili.

Představovaly vrchol produkce osobních vozů v celém východním bloku, ale jak se dalo čekat, například luxusní model 613 se k běžným Čechoslovákům nedostal. Už od výroby bylo jasné, že je určený pouze pro vysoce postavené stranické funkcionáře. Oficiální ceník Mototechny uváděl, že cena Tatry 613, kterou bylo třeba zaplatit při její koupi, byla stanovena na 284 000 Kč. To bylo opravdu téměř nedostupné, poněvadž v přepočtu to znamenalo zhruba deset let odkládání kompletní průměrné mzdy zaměstnance té doby. Přesněji – byl to téměř 112násobek toho, co si Čechoslovák v té době podle statistik vydělával.  

Volha 21

K luxusním vozům, ve kterých jezdily tehdejší politické špičky, patřila i sovětská Volha 21. Byla považována za moderní auto, levná ovšem zdaleka nebyla.

Šlo o sedan rozložitých a poněkud hranatějších tvarů, který bylo možné vidět  ve službách Veřejné bezpečnosti (VB – tehdejší policie) ve žluto-bílém provedení s nezbytným majákem na střeše. Vlastně se prý jednalo o modernější GAZ 24, který byl využíván ale nejen složkami Veřejné bezpečnosti, ale také většinou podniků. Oblíbený by i u taxislužby té doby.

Volha 21 byla, i přes vysokou cenu na československém trhu, která se pohybovala kolem 100 tisíc Kčs, velmi úspěšným vozem také ve všech zemích RVHP.

Věčná „dvanáctsettrojka“

Ve výčtu aut z doby minulé nelze vynechat ani Škodu 1203 zvanou „dvanáctsettrojka.” Zná ji snad každý, protože za bývalého režimu to byla nejčastější dodávka na našich silnicích.

První dvanáctsettrojka sjela z výrobního pásu ve Vrchlabí v roce 1968, tedy jednapadesáti lety. Dlouho očekávaný model ale navzdory dlouhému vývoji trpěl řadou neduhů. Přesto naše cesty brázdilo toto auto dlouhé roky, ať už jako klasická dodávka, mikrobus, sanitka, hasičský automobil nebo pohřební vůz. Čtěte také: Mnohé už odvál čas. Pravé džíny z Tuzexu i bony ale zůstanou nezapomenutelné.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Jet lag: Jak se elegantně a účinně zbavit pásmové nemoci?

Dům a zahrada

Chcete mít dostatek vitaminů i v sychravém počasí? Zmrazte si zeleninu do zásoby

Bydlení

Tyto věci do vysavače určitě nepatří

Zavřít reklamu