Bedřiška Synková z československé koruny se vzepřela režimu. Jen málokdo zná její příběh

 Retro 
24. listopadu 2019 16:02 / Ema Maxová
  7
📷
7 fotografií v galerii
Osud dívky na československé koruně znala jen hrstka lidí Shutterstock/ČT24
Koruna byla v době Československa v peněžence celkem důstojnou mincí – samozřejmě nejvíc pro děti. Ty si za ni mohly pořídit žvýkačku, dva turecké medy, bonbóny lipo, šumák, několik lízátek nebo jiné dobroty. Dospělý za ni například pořídil čtvrtku chleba. Kdo ale ví něco o dívce, která byla na této koruně vyobrazena?

Osud dívky nedal spát ani novinářům, a tak před pár lety vyšlo najevo, jak to tenkrát všechno bylo. Předlohou pro dívku sázející lípu na minci v hodnotě 1 Kčs byla Bedřiška Synková. Žije již dlouhá léta ve Švýcarsku.

Smutný osud dívky znala jen hrstka lidí

V době, kdy se jí dostalo výsady a spojení s mincí, jí bylo 19 let. Osud by s ní ale asi měnil jen málokdo.

Bedřiška totiž vedla v té době skautský oddíl. A to byl problém, protože skauti nebyli právě skupinou, která by se zamlouvala tehdejšímu režimu. Proto komunisté dívce nařídili aktivity přerušit. Ona ale i přes zákaz pokračovala, a zakrátko poté byla odsouzena na 10 let za vlastizradu a uvězněna.

Bedřiščina nešťastná maminka vyprávěla otřesný příběh své dcery v umělecké škole, kde pracovala. Její vyprávění si vyslechla i další zaměstnankyně školy, sochařka Marie Uchytilová, která k tehdejšímu režimu cítila stejné opovržení, a proto zosnovala pomstu. Přihlásila se do soutěže o návrh nové koruny a dle fotografie odsouzené Bedřišky zpracovala podobu dívky sázející lípu. Návrh sochařky napoprvé sice vybrán nebyl, ovšem tehdejšímu ministru financí se natolik líbil, že ho i přes nevoli poroty nakonec prosadil.

Sto let české koruny

Před 100 lety byla ustanovena nová měna, a začala tudíž platit československá koruna. Jak uvádí web Česká pokladnice, zákon, který umožnil zrod měny nově vzniklého státu, nesl číslo 84 a byl vydán 25. února roku 1919. Název koruna byl převzat z Rakouska-Uherska.

Aby byla hospodářská nezávislost Československa vyřešena co možná nejrychleji, prosadil tenkrát Alois Rašín netradiční řešení. Ministr financí nařídil část původních bankovek, kterými se do té doby platilo, okolkovat, a tím snížil peněžní oběh. Než se do oběhu dostaly skutečné bankovky a mince, používaly se tzv. státovky, tedy provizorní oběživo vydávané státem.

Mince se začaly razit až tři roky po vzniku Československa. Za zmínku stojí uvést fakt, že první raženou mincí byl dvacetihaléř. Koruna byla uvolněna do oběhu v roce 1922 a setrvala v něm 31 let. Psali jsme také: Bankovky, kterými jsme platili v dobách minulých. Znáte příběh dívky z československé desetikoruny?

Korunová mince s vyobrazenou dívkou, která sází lípu, byla vlastně rekordmanem, co se týká setrvání v oběhu. Lidé ji nosili v peněženkách celých 35 let. Svým způsobem tak Čechoslováci ve svých kapsách a peněženkách nosili symbol pomyslného pomníku dívky, která se vzepřela režimu. Dále čtěte: Nejoblíbenější seriály socialismu. Který byl ten váš?

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hvězdy se podělily se svými fanoušky o „nezapomenutelný piknik“

Styl

Renomovaná klinika známá z mnoha televizních pořadů věnovaných proměnám vzhledu slaví 25 let. Do oslav...

Tech

Vlastnit či nevlastnit? Auto na „operák“ je dostupnější než kdykoli předtím