Nejoblíbenější seriály socialismu. Který byl ten váš?

Normalizační seriál Žena za pultem kdysi ve sledovanosti lámal rekordy
📷
Dalších 8 fotografií v galerii
 Retro 
21. listopadu 2019 19:10 / Archiv
  2230   8
Doba takzvané normalizace v Československu přinesla vedle řady restrikcí občanům i zábavu. Vrcholem se stala televizní seriálová tvorba. V časech, kdy seriály běžely v televizorech, seděly miliony Čechoslováků před obrazovkami, v ulicích bylo prázdno. Vybaví se vám některé z nich?

Lidé potřebují ke spokojenosti "chléb a hry", napsáno slovy klasika Toho si byli vědomi i politici v socialistickém Československu. Jak tedy houstla normalizace, bylo třeba lidi potěšit. A tak se objevily na scéně seriály a pořady, při kterých se mohli radovat všichni diváci - například Televarieté, soutěžní pořady někdy pro celé rodiny (Deset stupňů ke zlaté, Zpívá celá rodina atd.). A také slavné Silvestry s Vladimírem Menšíkem.  

Nemocnice na kraji města

Televizní seriál z nemocničního prostředí si získal přízeň diváků nejen v Československu. Každopádně odstartoval téma, na které se i po desítkách let stále snaží současní seriáloví čeští i zahraniční tvůrci navázat, i když už takového úspěchu nedosahují (z české tvorby např. Modrý kód, Ordinace v růžové zahradě atd.).

Nemocnice na kraji města vznikla podle scénáře Jaroslava Dietla v režii Jaroslava Dudka. K tomu, aby se stal seriál legendou, mu nesporně pomohlo i skvělé herecké obsazení. Když v roce 1976 začalo natáčení, hlavní roli primáře Sovy hrál Karel Höger. Když však v roce 1977 nečekaně zemřel, nahradil ho slovenský herec Ladislav Chudík.

30 případů majora Zemana

V době hluboké normalizace, v letech 1974 až 1979, vznikl i tento neméně legendární seriál. Natáčel se k 30. výročí vzniku SNB (Sboru národní bezpečnosti), podílela se na něm Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize (ČST). Režisérem by Jiří Sequens.

Většina dílů tohoto seriálu je natočena na základě skutečných událostí s řadou nepozměněných faktů. Jenomže jejich celkové, ideové vyznění je poplatné tehdejší době a účelu vzniku seriálu. To je důvod, proč je seriál označován jako propagandistický. I přesto asi není v Česku pamětníka, který by neviděl alespoň jeden díl.

Jednou z pikantností seriálu byl herec Eduard Cupák. Ten v minulém režimu odmítal všechny politicky angažované role. V jedné z epizod seriálu (Kleště) si však zahrál komunisticky zápornou postavu a zahrál si ji z čistého potěšení. Prozradil, že se mu vlastně podařilo nějak „zabojovat“ proti režimu a ještě za to dostat honorář.

Arabela

Dětský seriál Arabela měl premiéru na 1. svátek vánoční v roce 1980. Okamžitě okouzlil nejen dětské, ale i dospělé diváky, a to nejen u nás, ale též v zahraničí. Čtěte také: Večerníček baví diváky už několik generací. Srdce dětí si získal i ve světě. Která pohádka byla ta vaše?

I proto bylo v roce 1993 natočeno šestadvacetidílné pokračování s názvem Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. Hráli v něm již dospělí hlavní hrdinové Honzík a Mařenka. K zármutku mnoha diváků se v něm již neobjevila původní představitelka Arabely Jana Nagyová. Jak až později prozradila, důvodem bylo, že její agentka chtěla po tvůrcích pokračování seriálu pro herečku honorář odpovídající tehdy zhruba 17 tisícům korun za den. A to tvůrci odmítli s tím, že herečku nahradili Miroslavou Šafránkovou.

Létající Čestmír

Tento vynikající český seriál vznikl v koprodukci se západním Německem (NSR). Režíroval ho Václav Vorlíček a také v něm se objevila řada skvělých herců. Příběhy viděli na televizních obrazovkách diváci v celém socialistickém bloku, a to včetně Vietnamu a Mongolska. Vysílal se ale též úspěšně v NSR.

Žena za pultem

Tento československý dvanáctidílný normalizační televizní seriál natočil v roce 1977 režisér Jaroslav Dudek, scénář napsal Jaroslav Dietl.

Příběh odehrávající se v reálném socialismu divákům přinášel náhled do života a starostí obyčejné prodavačky Anny Holubové a jejích kolegyň z jedné prodejny potravin. V době, kdy byl uveden, byl jako všechny Dietlovy seriály velmi oblíbený. Možná i proto, že děj seriálu vyzdvihuje lidskost, přátelství, vztahy mezi lidmi a socialistickou uvědomělost.

Přesto i na něm tehdejší “kádři“ našli negativa. V době jeho vzniku poukazovali třeba na údajný neuspořádaný osobní život hlavní hrdinky.

SiIvestrovské show

V druhé polovině sedmdesátých let vymyslel Ján Roháč legendární silvestrovskou show pro herce na jevišti i v hledišti. Vystupovaly v ní tehdejší hvězdy showbyznysu, moderoval je nezapomenutelný Vladimír Menšík. Vznikaly v průběhu celého roku, pracovaly na nich desítky lidí. Rozpočet na takovou show, která se pak slavnostně vysílala poslední den v roce, se pohyboval i nad 10 milionů korun československých – to bylo naprosto unikátní a do té doby nepředstavitelné. Na každý pád – v televizích ji sledovali v té době téměř všichni.

Ein Kessel Buntes

I toto byla zábava ostře sledovaná snad v každé rodině. Byla to jediná velká hudebně zábavná show, natáčená východoněmeckou televizí, kterou bylo možné v socialistickém východním bloku vidět. Poprvé vstoupila na obrazovky v roce 1972. Někdy se v ní objevovaly i mezinárodní hvězdy. Z těch našich byli nejčastějšími hosty Karel Gott, Helena Vondráčková, Jiří Korn. Psali jsme také: To byly časy! Ein Kessel Buntes byl fenomén své doby.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Jižní Afrika a malá ochutnávka úžasných zážitků a zajímavostí, které tato země nabízí

Dům a zahrada

Dopřejte si luxus mramoru, použijte ho na podlahu nebo třeba i krb

Bydlení

Připálili jste žehličku? Víme, jak ji jednoduše vyčistit

Zavřít reklamu