Nejnovější

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Lidé se čím dál častěji snaží žít zdravě. S tím do velké míry souvisejí stravovací návyky. Přiznat se, jak jste si včera pochutnali na pečeném bůčku, moc v kurzu není. Zato hlásit se k některému z moderních stravovacích trendů, to je jiná.

Někdo vyzkouší nový stravovací směr jen proto, že je to zrovna moderní, někdo ve snaze udělat něco pro své zdraví. A jaké nejnovější trendy ohledně stravování se kolem nás v poslední době objevují?

Vegetariánství

Vegetariánství je asi nejznámějším stravovacím trendem. Tito lidé nekonzumují maso. Tak jednoduché to ale taky není. I vegetariáni se totiž řadí do několika podskupin. Lze tak rozlišit například:

• Lakto-vegetariáni – z jídelníčku škrtají maso a vejce, ale mléko si dají
• Pesco-vegetariáni – z masa konzumují pouze ryby, korýše a měkkýše
• Pulo-vegetariáni – dopřávají si pouze drůbeží maso
• Semi-vegetariáni – nejí jen tmavá masa

Veganství

Motivací stát se veganem bývá většinou soucit se zvířaty, která často žijí v naprosto otřesných podmínkách. Vegani jsou speciálním typem vegetariánů, kteří tak oželí nejen maso, ale také mléčné výrobky, med nebo vejce. Že pak nemají v sobě dostatek potřebných živin? Zažívací trakt člověka podle nich stejně není stavěný na zpracování takové porce živočišné stravy, jaká je dnes běžná. Podle moderních vědeckých poznatků máme dokonce mnohem blíže k býložravcům než masožravcům. Většina veganů se pak vzdá také výrobků z kůže, vlny a dalších živočišných surovin.

Raw strava neboli vitariánství

Dalším novým druhem stravování je vitariánství. Na tuto stravu často přecházejí vegeteriáni či vegani jako další stupeň, který jim má ještě zlepšit jejich kondici - jak už fyzickou, tak psychickou. Většinou o ní slyšíme jako o raw – food, tedy živé stravě.

Jde o životní styl, kdy jedinou složkou stravy je syrové čerstvé ovoce, ořechy, semínka, klíčky a za studena lisované tuky. Veškeré pokrmy si vitariáni mohou připravit do teploty 42 °C (v některých případech 48 °C). Hranice 42 °C není stanovena náhodou, je opřena o teorii, kdy při teplotě nad 42 – 48 °C je v potravě zničena převážná část zdraví prospěšných látek, vitaminů a důležitých enzymů.

I když je možné dopřát si v syrovém stavu také maso a některé mléčné výrobky, většina vitariánů vyznává čistě rostlinnou cestu a jsou zároveň vegany.

Frutariánství

Někdo nechce kvůli vlastní sytosti ubližovat zvířatům, najdou se ale také tací, kteří nechtějí poranit ani rostliny. Frutariáni tak jedí pouze zralé plody, ořechy a semena, a tak z jejich menu vypadá i kořenová a listová zelenina. Někteří jedí dokonce jen to, co samo spadlo na zem, aby sklizeň rostlině vůbec neublížila. Pravověrní frutariáni se vyhýbají i jakékoliv zbytečné úpravě svých pokrmů a plody jedí tak, jak jsou.

Podle výživových specialistů je frutariánská strava vhodná pro dospělé jen po omezenou dobu, nevhodná pro dospívající osoby a zcela nevhodná pro děti.

Freeganství

Freeganství není ani tak směr výživy, jako spíš vymezení vůči plýtvání a spotřební společnosti. Vyznavače tohoto stylu tak nejčastěji potkáte u kontejnerů a popelnic, kde hledají něco k snědku.

V žádném případě ale nejde o bezdomovce. Freeganství není důsledkem hmotné nouze, ale bojem proti zbytečnému plýtvání neobnovitelných zdrojů. Kromě potravin freegani podobným způsobem recyklují také oblečení či předměty denní potřeby.

Paleo dieta

Nejnovějším trendem je také paleo dieta, nicméně nejde jen o dietu, ale jde také o jakýsi životní styl. Už ze samotného názvu lze odvodit, že se jedná o směr, který poukazuje na stravovací návyky i pohybové aktivity doby kamenné.

Vyznavači palea mají ve svém jídelníčku věci, které jedli naši předci, to znamená hodně masa, kvalitní nezpracované živočišné i rostlinné tuky, ořechy, semena, čerstvé ovoce a zeleninu. Nejedí obiloviny, luštěniny, cukry a samozřejmě různé chemie v jídle, konzervanty a barviva.

Gluten-free dieta

Bezlepková dieta nebo také gluten-free vylučuje ze stravy lepek, který je obsažen v obilovinách, jako je pšenice, ječmen, žito, oves. Tuto dietu dodržují nejen celiakové, kteří trpí nesnášenlivostí nebo alergií na tuto látku a pečivo si musí péct sami, ale přidávají se k nim také zdraví jedinci, kteří bezlepkovou dietu považují za klíč ke zdravému životnímu stylu a štíhlému tělu. A tak vylučují ze své potravy běžné pečivo, ale také těstoviny, většinu uzenin, dochucovadel, müsli i různých cukrovinek.

Dělená strava

Stravovací styl, ve kterém je jídelníček rozdělený na konzumaci sacharidů a bílkovin, v České republice zpropagovala herečka Lenka Kořínková, která pro snadnější zapamatování pojmenovala jednotlivé skupiny na kytičky a zvířátka. Jejím zakladatelem je však americký lékař Dr. Howard Hay, který sám sestavil tuto metodu kvůli onemocnění ledvin.

Podle tohoto stylu se potraviny dělí do tří skupin, které se kombinují podle daných pravidel, nebo se nekombinují vůbec. Jedná se o bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny. Každá z těchto skupin potřebuje ke svému trávení v zažívacím traktu jiné prostředí, proto je příznivci této stravy jedí vždy zvlášť.

Makrobiotika

Tento způsob života je známý tisíce let a vznikl v Tibetu a Číně. Podle něj se dělí potraviny na dvě skupiny: jin a jang, a měly by se jíst vyváženě, aby byl i náš život v rovnováze. Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny, nejsou však zakázány.

Dáte-li si například steak, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, tedy třeba čerstvou zeleninou.

Organická strava

Populární je také organická neboli bio strava. Lidé přiklánějící se k tomuto stylu stravování dávají přednost tzv. bio potravinám, které se pěstují bez použití chemických látek a jsou tak zdravější než klasické potraviny. Nezakazují se tu žádné konkrétní pokrmy, z jídelníčku je ale vyškrtnuto vše, co obsahuje chemické přídavky a nepřírodní emulgátory.

Nejrůznějších diet a stravovacích trendů ale existuje daleko více. Například o nepříliš známé Dukanově dietě jsme psali zde.