Víte co kupujete? Džus, nektar nebo fresh juice...
V reklamách už ale neříkají, že v případě 100 % džusů z koncentrátu, kterých je na trhu většina, výrobce pomerančovou šťávu nejdřív složitě vysuší a zmrazí, poté zase vodou rozředí a obvykle ještě pasterizuje teplem. Asi tušíte, co to udělá s živinami. Málokteré vitamíny přežijí, a pokud je tam výrobce uměle nedodá, pijeme "hluché" pití. A k tomu přicházíme o spoustu chutí, které neupravená šťáva má.
Nejasná procenta
U některých druhů ovoce (např. banán) nelze stoprocentní jednodruhovou šťávu vůbec vyrobit, a tak bývá smíchána se šťávou z jiných druhů ovoce (nejčastěji jablko). Procenta tudíž nemusí vždy označovat podíl šťávy ze stěžejního ovoce nebo zeleniny, ale přesto se může jednat o 100 % ovocné složky.
Pozor také na různé zavádějící informace, jako například spokojenost s výrobkem (opět např. 100 %), které mohou být uvedeny větším písmem než právě podíl ovocné složky.
Džus, nektar, šťáva
Džusy, jak obecně nazýváme koncentráty v krabicích či lahvích kupovaných v obchodech, jsou pouhým fragmentem toho, co z ovoce či zeleniny po vylisování, zkoncentrování, popř. vysušení, znovu-přidání vody a konzervantů a zabalení do krabice či lahve, zbyde.
Výrobce těchto džusů nezachrání ani etikety typu: bez konzervačních činidel, bez přidaného cukru, plné antioxidantů apod. Tato tvrzení jsou reklamní triky plné lží.
Slovo stoprocentní na krabicích přesně znamená, že se jedná o jednodruhový džus. Tedy extrakt např. z jablek, který byl pasterizován (tepelně upraven), zkoncentrován a pak smíchán s vodou, případně cukrem, a zabalen.
Představa, kterou toto označení vytváří – tedy pocit, že v obsahu litrové krabice se skrývá šťáva vylisovaná pouze z jablek a nic jiného, je zcela klamný.
Ani pomerančový džus není vlastně vylisovaná pomerančová šťáva, ale konzervovaný koncentrát s vodou + další přidané látky.
Džusy v krabicích či lahvích mají obvykle přidaný minimálně jeden konzervant – obvykle rafinovaný řepný cukr. Ten zvyšuje glykemickou křivku i vyplavení vyššího množství inzulinu. Jsou vždy tepelně upraveny, tím je zničena většina výživných látek (enzymy, vitamíny). Obvykle se používá pasterizace.
Velmi často obsahují další přidané látky – chemické konzervanty, stabilizátory, aromata, barviva, zahušťovadla, dochucovadla. Některá jsou sice neškodná, ale pro naše tělo také nepotřebná, takže jen zbytečně zatěžují metabolické procesy.
Obvyklou praxí je i používání nezralých či nekvalitních (nahnilých, poškozených) surovin. Voda, která se přidavá do koncentrátu je nejasného původu a musí být upravena podle platných norem daného regionu, kde se džus vyrábí. V ní se logicky nachází látky jako chlor či fluor. Můžou se také vyskytovat látky nebezpečné člověku - dusičnany, dusitany, stopy těžkých kovů apod. Za jakých podmínek se džus vyrábí, skladuje a přepravuje, také nevíme.
Fresh džusy
Nejblíže mají ovoci pravděpodobně takzvané fresh džusy. Fresh je čerstvě za studena vylisované ovoce nebo zelenina, neobsahuje přidaný cukr ani konzervanty a nepasteruje se. Zároveň platí, že čím dříve po vylisování jsou tyto džusy vypity, tím více vitamínů a antioxidantů obsahují.
Za předpokladu, že máte přístup k dostatku čerstvého ovoce, si můžete pomocí odšťavňovače nebo lisu na ovoce snadno vyrobit čerstvou šťávu doma. Ne každé ovoce je však na domácí výrobu „freshů“ vhodné – například u jablek platí, že na litr šťávy budete potřebovat kolem dvou kil jablek. Přesné množství ale záleží na odrůdě jablek a výkonnosti stroje. V případě ovoce se sušší dužninou může být výtěžnost i menší.
Jednou z možností je také odvézt ovoce do moštárny, to se však vyplatí jen u většího množství, navíc nepasterovaná šťáva podléhá rychle zkáze.
